náhledy
Přesně 200 let uplynulo od chvíle, kdy vojáci Rakouska, Pruska, Ruska a Švédska rozprášili u Lipska francouzskou armádu pod velením císaře Napoleona. Rekonstrukce slavné "bitvy národů" se v neděli zúčastnilo šest tisíc nadšenců. Někteří z nich se oblékli do historických uniforem saské armády a v dobovém táboře se připravovali na nedělní drtivé vítězství.
Autor: Fabrizio Bensch , Reuters
Důkladná příprava a soustředění panovaly i ve stanech patřících Francouzům. Scénář celé rekonstrukce pečlivě připravila komise vojenských historiků, aby vše probíhalo právě tak, jako před 200 lety. Muži ve francouzských uniformách si proto, narozdíl od skutečných vojáků, mohli být předem jistí, že oslavu vítězství plánovat nemusejí.
Autor: Fabrizio Bensch , Reuters
Padesátihektarové bitevní pole nedaleko Lipska opět zažilo bitevní vřavu. Znepřátelená vojska se seřadila do formací a bojiště zahalil dým střelného prachu.
Autor: Fabrizio Bensch, Reuters
Stejně jako v roce 1813, i o dvě stě let později se do akce kromě pěšáků zapojila i kavalerie. Samozřejmostí byla autentická výstroj a výzbroj.
Autor: Fabrizio Bensch, Reuters
První den bitvy skončil před 200 lety nerozhodně. Z jihu na Napoleonova vojska zaútočilo 78 tisíc spojeneckých vojáků, dalších 54 tisíc k němu zamířilo ze severu. Rusové, Prusové, Rakušané a Švédi nakonec ustoupili, ani Francouzům se však nepodařilo proti přesile nikterak tvrdě zasáhnout.
Autor: Fabrizio Bensch, Reuters
Během druhého dne bitvy se na bojišti mnoho nestalo. Obě armády odpočívaly a připravovaly se na rozhodující třetí den. Navíc bylo potřeba, aby na bitevní pole dorazili noví vojáci. Zatímco Francouzům dorazilo 14 tisíc nových mužů, spojenecké armády celkově posílily o 145 tisíc vojáků.
Autor: Fabrizio Bensch, Reuters
Fanoušci vojenské historie oprášili i tehdejší techniku. Proti té dnešní by zřejmě mnoho nezmohla, před dvěma sty lety by se však podobný kanón ve výzbroji rozhodně neztratil.
Autor: Fabrizio Bensch, Reuters
Třetí den bitvy, tedy 18. říjen 1813, vypukla takřka devítihodinová vřava, která si vyžádala značné ztráty na obou stranách. V noci pak Napoleon dospěl k závěru, že bitvu nejspíš nevyhraje, a rozhodl se raději ustoupit.
Autor: Fabrizio Bensch, Reuters
Ústupovou trasou Francouzů se měla stát řeka Elster. Vojáci se ještě za tmy vydali k jedinému mostu v okolí a většina přes něj také uspěšně přešla. Pak ovšem selhali sapéři. Ženisté, kteří měli za úkol most po odchodu vojáků strhnout, tak učinili poněkud předčasně. Tisíce Francouzů tak zůstaly na pospas spojeneckým armádám.
Autor: Fabrizio Bensch, Reuters
Napoleon Bonaparte několik dní po porážce rezignoval na post francouzského císaře. Nakonec skončil v nedobrovolném vyhnanství na ostrově Elba. Zhruba po roce však uprchl, aby se v roce 1815 stal opět na pár měsíců francouzským panovníkem.
Autor: Fabrizio Bensch, Reuters
V čele spojeneckých vojsk stál na bojišti polní maršálek Karel Filip Schwarzenberg. A shoda jmen s českým politikem rozhodně není náhodná. Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dějiště bitvy u Lipska při různých příležitostech navštěvuje. Nechyběl ani u letošní rekonstrukce.
Autor: Fabrizio Bensch, Reuters
U Lipska celkem zahynulo asi 90 tisíc vojáků. Bitva se před první světovou válkou stala symbolem německého národního uvědomění. Organizátoři letošní rekonstrukce však kladou důraz spíše na evropské smíření.
Autor: Fabrizio Bensch, Reuters