Reklamu na léky čeká zákaz

Vláda chce zakázat reklamu na léky, které jsou volně v prodeji, ale zároveň je mohou hradit i zdravotní pojišťovny. Nyní si chce nechat svůj záměr odsouhlasit i parlamentem. Z televizních obrazovek by tak měla zmizet reklama na většinu léků proti nachlazení či bolestem. Preparátů, jichž by se zákaz týkal, je několik set. Farmaceutický průmysl je ostře proti a bude proti zákazu tvrdě lobbovat. Prodej preparátů totiž stojí a padá s propagací.

Lidé by nyní získávali informace o vhodném léku jen od lékaře či lékárníka, ty však, jak tvrdí odpůrci zákazu, nemusí být vždy objektivní. Lékárnická komora, která zákaz podporuje, naopak upozorňuje, že k objektivitě má daleko především reklama.

"Poskytuje totiž jen pozitivní, a tedy jednostranné informace. V situaci, kdy je vliv firem na lékaře mírně řečeno až neslušný, není možné, aby byl doktor masírován ještě z druhé strany, tedy od pacienta," uvedl šéf lékárnické komory Jan Horáček.

Ministerstvo zdravotnictví hájí svůj návrh tím, že reklama vede k předepisování stále dražších léků a že výdaje pojišťoven za volně prodejné léky rostou rychleji než spotřeba.

Kolik peněz se točí v reklamě na léky?
Farmaceutické firmy podnikající v Česku investují do reklamy na své preparáty ročně tři čtvrtě miliardy korun. Zákazem propagace volně prodejných léků, jež zároveň hradí i zdravotní pojišťovny, může příjem z reklamy za léčiva "zhubnout" o stovky milionů.

"Spotřeba léčiv s reklamou stoupá," prohlašuje mluvčí ministerstva Otakar Černý. "Dokazují to náklady zdravotních pojišťoven na léčiva, u nichž výrobce zahájil reklamní kampaň," stojí ve stanovisku ministerstva, ale bez konkrétního příkladu. Ministerstvo pouze uvedlo, že pojišťovny vydají ročně za volně prodejné preparáty dvě miliardy a že výdaje rostou rychleji než spotřeba.

Viníkem má být právě reklama. To výrobci popírají. Tvrdí, že reklamou chtějí motivovat zákazníky, aby si léky kupovali sami, a náklady pojišťoven naopak šetřili.

"Když se v roce 1999 objevila reklama na voltaren, lék proti revmatickým bolestem, lidé za něj utratili o 40 procent více a náklady pojišťoven za tento preparát mezi rokem 1999 a 2000 o polovinu klesly," tvrdí výkonný ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických firem Pavol Mazan.

Zatímco tedy podle výrobců reklama nabádá lidi, aby si potíže řešili sami, a dává jim k tomu informace, její zákaz požene pacienty do ordinací, což bude stát pojišťovny další peníze. Obavou ze ždímání zdravotní pokladny argumentují firmy často, hlavní důvod jejich protestu však bude zřejmě prozaičtější.

I Mazan připustil: "Mnoho produktů stojí a padá s reklamou." V zahraničí je běžné, že mnohé léky na běžné potíže si lidé kupují v lékárnách sami a reklama je na ně povolena, protože pojišťovny je nehradí.

Avšak v České republice je několik set medikamentů, které si mohou lidé volně koupit v lékárnách, ale zároveň jim je mohou lékaři předepsat a nechat zcela nebo zčásti uhradit pojišťovnou. VZP eviduje 548 různých druhů takových přípravků a jen za paralen či acylpyrin vynaloží obrovské peníze ročně: přes 40 milionů korun.

Protože novela nijak zásadně neomezuje možnost firem propagovat léky u lékařů, ministerstvo firmám doporučilo, aby propagaci zaměřovaly právě na ně. Pavol Mazan z asociace farmaceutických firem ovšem tvrdí, že firmy budou nuceny lobbovat ještě jinde: přímo na ministerstvu, aby zařadilo léky proti nachlazení mezi volně prodejné, pojišťovnami nehrazené - a tedy inzerovatelné.