"To, že se v určitém místě ryba objeví a rozmnožuje se, je jasným důkazem zlepšení situace v řece," vysvětlil Loyka. Před padesáti lety naprosto vzácnou parmu dnes rybáři běžně loví a výzkumy potvrzují, že v mase ryb z Moravy nejsou nijak výrazně zastoupeny cizorodé látky. "Výsledky ukazují pouze mírně nadlimitní obsah rtuti, ale to při běžné konzumaci nemůže mít žádný podstatný vliv na zdraví," uvedl Loyka.
Řeka Morava, která za dob komunismu mnohokrát utrpěla ekologickými nehodami, se dostala z nejhoršího. Potvrzují to i oficiální průzkumy vodohospodářů. "Od roku 1990 se čistota řek v povodí Moravy dlouhodobě zlepšuje," říká Věra Jahnová z brněnského ředitelství státního podniku Povodí Moravy.
Do vod se nevracejí jen původní druhy ryb. "V Moravě se objevily vydry, což považujeme za důkaz čistoty vody. Mláďata jsou jen otázkou času," doplňuje Jiří Lehký ze Správy chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.
Ekologové míní, že právě vydra potřebuje k životu dostatek ryb a k rozmnožování navíc ještě to, aby v rybách nebyly žádné škodlivé látky. Ochránci přírody si také troufli v posledních letech do Moravy vysadit stovky jejích původních obyvatel - raků.
Chovají se lidé poslední léta tak ekologicky, nebo jen z břehů řeky mizí průmyslové podniky a ty zbývající snižují výrobu? "Hlavním důvodem je určitě útlum průmyslu, a také zemědělství. Zemědělci méně používají umělá hnojiva," soudí Josef Švejda, šéf odboru výkonu státní správy ministerstva životního prostředí pro Olomoucký a Zlínský kraj.
Podle něj se o nynější stav Moravy zasloužilo také zlepšení přírodních podmínek pro samočištění vody v řece. "Budují se mokřady, rybníky. Jsme k tomu tlačeni mezinárodními programy i Evropskou unií. Zavázali jsme se například podílet se na zlepšení čistoty delty Dunaje, což se výrazně dotýká čistoty jeho přítoků," dodal.
Velký vliv na kvalitu vody mají čističky odpadních vod. "Všechny větší obce a města v povodí Moravy už mají čističky, chybí už jen Kunovicím," řekl Stanislav Juráň z Výzkumného ústavu vodohospodářského v Brně.
I jedny z největších chemických továren v regionu potvrzují, že čím dál méně znečišťují vodu.
"Za posledních pět let jsme investovali 80 milionů korun do vyspělé technologie čištění odpadních vod," říká Petr Tolar, vedoucí útvaru životního prostředí přerovské chemičky Precheza. Ještě před šesti lety továrna vypouštěla do Bečvy, přítoku Moravy, 400 kilogramů solí, pokud chtěla vyrobit jednu tunu titanové běloby.
Dnes odchází do řeky 250 kilo. Také olomoucká chemička Farmak za poslední čtyři roky snížila téměř o polovinu množství vypouštěných odpadních vod.
Ekologové si myslí, že k čisté vodě v Moravě přispělo kromě útlumu výroby a kvalitnějšího čištění vod také důsledné jednání s majiteli vodních staveb na řece a dobrá práce státní správy a neziskových organizací. Například ve středisku ekologické výchovy Sluňákov olomoucké radnice, kterým projde měsíčně více než 600 dětí, se děti učí o tom, co řece škodí a co ne. Při připravené scénce část koberce představuje řeku. K té postupně přijíždí traktorista, aby do ní vypustil nečistoty, řidič, aby umyl auto, lidé se přijdou koupat. Desetileté děti sedí kolem, přemýšlejí a mají za úkol poznat, co řeku udrží čistou.
