Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Běženci našli díru v dohodě EU s Tureckem, plaví se přes řeku Marica

  19:58aktualizováno  21:24
V polovině prosince je řeka Marica, která tvoří 180 kilometrů dlouhou hranici mezi Řeckem a Tureckem, pokrytá ledem. Přesto je tu v poslední době rušno, píše agentura AP. Do Evropy tudy každý měsíc míří stovky běženců, kterým se v březnu uzavřela cesta přes řecké ostrovy.

Řeka Marica na řecko-turecké hranici (14.12.2016). | foto: Giannis PapanikosAP

„Byla šílená zima,“ vypráví 37letý Íránec Kevin Mohamadi, který zaplatil pašerákům, aby jej přes řeku převezli. „Na dvou plných lodí nás bylo celkem šestnáct, a to včetně afghánských rodin, každá z nich měla čtyři děti. Pak jsme museli čtyři hodiny jít lesem, aby nás nechytili,“ dodává Íránec.

Rok po nekontrolovatelném přílivu více než milionu uprchlíků a ekonomických migrantů do zadluženého Řecka, zažívá kraj na hranicích s Tureckem opětovný zájem ze strany běženců. Je to především kvůli díře v dohodě Evropské unie a Turecka z letošního března o navracení migrantů. Ta jim měla zabránit v příplouvání na řecké ostrovy. Nevztahuje se ovšem na pozemní hranici, kterou tvoří právě řeka Marica (řecky Evros).

Fotogalerie

Pokud běženci vstoupí do Řecka po souši, mají při relokaci do jiné evropské země přednost před těmi, kteří připluli na ostrovy. Dokonce i ti, kteří nemají nárok na azyl, se mohou vyhnout deportaci, která by jim na ostrovech v rámci dohody mezi EU a Turecka hrozila.

Řečtí pohraničníci zde každý měsíc zaženou přibližně 4000 lidí, kteří se řeku snaží přeplout. To je třikrát víc, než toto léto, kdy bylo méně vody a přes řeku se dalo přebrodit.

„Uprchlíci obvykle připlouvají na člunech,“ řekl agentuře AP Panagiotis Ageladarakis, starosta pohraniční vesnice Amorio ležící asi 1,5 kilometru od řeky. „V nejširším místě má řeka přibližně 150 metrů, ale jsou tu i užší místa, přes která je Turci převážejí... Oni potom zamíří do našich vesnic. Vídáme to tu často,“ popisuje starosta. Ačkoli běženci musí překonat řeku, ve srovnání s plavbou po moři jde o nesrovnatelně menší nebezpečí.

Počty přicházejících nejsou jasné. Jedinou dostupnou statistiku tvoří lidé chycení s převaděči. Neexistují žádné informace o těch, kteří se obejdou bez jejich pomoci, úspěšně se dostanou do Řecka a pokračují dál do Evropy.

Zima na ostrovech

Tisíce přistěhovalců a uprchlíků, které uvázly v Řecku, jsou nuceny žít v nedůstojných podmínkách a jejich situace se s příchodem zimy ještě zhoršuje. Oznámily to dnes tři desítky humanitárních organizací působících v Řecku.

Kritizují fakt, že 16 000 uprchlíků a migrantů se tísní na několika ostrovech na východě Egejského moře, ačkoli jsou tam ubytovací kapacity méně než poloviční. Zabraňuje se jim přitom přesun do kontinentálního Řecka, a to prý z obav, že se naděje na jejich vrácení do Turecka zmenší.

Tábory, v nichž se soustřeďují, jsou podle nevládních organizací nevhodné pro dlouhodobý pobyt, a to zejména v zimě. Mnoho lidí, včetně dětí a novorozenců, žije ve stanech v táborech nebo na plážích a jsou vystavení nepříznivému počasí.

zdroj: ČTK

Ovšem i těch pár dostupných čísel ukazuje vzestupný trend. V říjnu zde bylo zatčeno přibližně 655 lidí, převážně Syřanů, společně s 33 pašeráky. To je oproti září dvojnásobek.

Jakmile běženci překonají řeku a jsou předáni do rukou řecké policie, často požadují, aby s nimi byl zahájen azylový proces a byli zařazení do evropského plánu relokace do unijních států. Starosta Ageladarakis řekl, že obvykle dorazí brzy ráno. „Přicházejí sem do bistra a žádají nás, abychom zavolali policii.“

Letenka nebo převedení přes uzavřené hranice

Někteří běženci se snaží dostat dál. Pašerákům zaplatí okolo 2000 až 2200 eur (asi 54 000 až 60 000 korun), aby je převezli přes řeku a pak dopravili autem do Soluně nebo Athén. Jakmile se tam dostanou, mohou požádat o přemístění, anebo zaplatit za propašování přes uzavřené hranice na Balkáně či využít zfalšovaných pasů a koupit si letenku kamkoli po Evropě.

Jedním z jejich prvních úkrytů v Řecku je například nepoužívané hospodářské skladiště poblíž vlakového nádraží ve městě Didymoteicho kousek za řekou Marica. Cihlové zdi už jsou zčernalé od ohňů, kolem kterých se snaží lidé zahřát při teplotách klesající pod nulu. Na zemi se povaluje oblečení, znečištěné pleny, opotřebované boty nebo zubní kartáčky.

Uprchlická krize

Paschalis Syritoudis, policejní velitel v nedalekém městě Orestiada, řekl, že lidé ze Sýrie, Iráku, Eritreje, Somálska nebo Barmy jsou automaticky považováni za uprchlíky. Syřané či Iráčané dostanou dokumenty, které jim umožní zapojit se do zdlouhavého procesu relokace.

„Všichni ostatní přistěhovalci byli zatčeni a zadrženi. Pokud nepodají žádost o azyl, je zahájeno řízení o deportaci.“ Úřady je však mohou zadržovat maximálně šest měsíců a pokud je do té doby nevyhostí, musí je pustit na svobodu. Problém představují země jako například Pákistán, které obvykle deportace blokují.

Počet lidí překonávající řeku je stále nízký ve srovnání s tím, kolich jich využilo ostrovní trasy. Podle AP tudy letos prošlo zhruba 170 tisíc lidí, naprostá většina ještě před schválením březnové dohody.

„Je pravda, že migrační tok byl od srpna vyšší než ve stejném měsíci loňského roku,“ potvrdil Syritoudis. „Ale není to žádná známka toho, že by celkový příliv mířil k oblasti kolem řeky Marica.“

Didymoteicho, Řecko

Didymoteicho, Řecko

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.