Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Řeholnice doplácejí na perzekuce komunistů, s péčí jim musí pomáhat stát

  3:54aktualizováno  3:54
Přes pět set starých řádových sester, řeholníků a kněží dožívá v charitních domech. Stát tímto způsobem dodnes zmírňuje následky křivd z éry komunismu. Plánované majetkové vyrovnání se ale touto věcí zabývat nebude. Spíše se počítá, že tyto domovy přirozeným vývojem skončí.

Řádové sestry na Loretánském náměstí v srpnu 1988 | foto: Ústav pro studium totalitních režimů

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v současnosti dotuje šestnáct Domovů duchovních a řeholnic, v nichž zajišťuje péči Česká katolická charita. "Řádové sestry žijí ve třinácti z nich, zbývající tři jsou určené pro kněze a řeholníky," říká ředitel domovů Jaroslav Dufek. Dohromady v nich pobývá přibližně 520 obyvatel a objekty většinou patří přímo řádům a kongregacím.

Řeholnice potřebují pomoc zvenčí kvůli tomu, že komunistický režim v 50. letech minulého století jejich řády zlikvidoval. "Až do roku 1989 se nesměly přijímat nové sestry, takže po revoluci byla většina řeholnic v důchodovém věku," říká generální představená Konference vyšších představených ženských řeholí Vojtěcha Zikešová.

Perzekuce řeholí

Komunistický režim v roce 1950 v zinscenovaném monstrprocesu poslal do vězení představitele mužských řádů. Nedlouho poté v rámci Akce K zavřel kláštery, zabral majetek a na nucené práce poslal přes 2 tisíce řeholníků. S ženskými řeholemi se stát vypořádal při Akci Ř. Komunisté internovali zhruba 4 tisíce sester do odloučených míst v pohraničí, jako byla Bílá Voda nebo Broumov. Tam pracovaly v zemědělství, továrnách či ústavech sociální péče.

Čtyřicet let zákazu narušilo běžný život v klášterech, kde bývá zvykem, že se mladší sestry starají o ty nejstarší. Na začátku 90. let však v řádech chyběly téměř dvě generace. Proto jsou některé ještě dnes odkázány i na pomoc civilních pracovníků. "Samozřejmě dáváme přednost tomu, abychom sestry doopatrovaly my, ale v některých klášterech je třeba šedesát starých sester. A je pouze dvacet sester, které přišly po revoluci. Tím by se všechny zaměstnaly jen opatrováním a nemohly by dělat nic jiného," říká Zikešová. 

Charita pečuje o staré řeholnice a řeholníky od roku 1962. Dnešní domovy tak navazují na podobná zařízení, která fungovala před rokem 1989. MPSV dotuje jejich provoz od začátku 90. let, rok od roku ale poskytuje stále méně peněz. Zatímco v roce 2005 domovy získaly 91 milionů, loni už hospodařily s částkou o třetinu nižší. "Jednak je to způsobeno změnami ve financování sociálních služeb, a jak sestřičky umírají, tak domů ubývá a částka klesá," vysvětluje Dufek.

Výhled je podle jeho slov takový, že se provoz domovů nebude dále rozvíjet. "Samozřejmě ale dál nakupujeme vybavení, aby se zajistila slušná péče," podotýká. 

"Postupem času tato pomoc snad ani nebude potřeba. Situace se pomalu dostává do normálního života, kdy jsou v menších komunitách pospolu mladší a starší sestry," dodává generální představená.

Počet členů řeholních řádů a kongregací klesá

Ministerstvo kultury a katolická církev se shodují, že majetkové narovnání mezi státem a církvemi, které chce současná vláda po dlouhých letech uskutečnit, zaopatření starých řeholnic a řeholníků řešit nebude. "To je záležitost financování sociální oblasti," říká mluvčí České biskupské konference Aleš Pištora.

Nepřímo však může finanční odškodnění řádům poskytnout možnost, jak se v péči o své staré členy osamostatňovat. Už v předchozích 20 letech od Charity odešly některé řády, kterým byl majetek vrácený.

Mužské řeholní řády sice za komunismu čelily podobné perzekuci (viz box), ale jelikož byly podstatně méně početné, nebylo po revoluci potřeba tolik péče o jejich staré členy. "Akutní případy jsou v zařízeních charity nebo nemocnicích. Pokud to ale jde, tak se naše staré řeholníky snažíme dochovat u nás," říká provinciál Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů) František Hylmar.

Charitní domy stejně jako klasické domovy důchodců slouží ke strávení posledního životního období. Svým pojetím se ale liší. "Řeholní sestry zůstávají ve svém prostředí. Vztahy jsou založené na jiných principech. Chtějí více klidu," popisuje Dufek. Součástí domovů jsou kaple, kde řeholnice tráví velkou část dne.

V Česku je podle údajů k letošnímu 1. lednu 1 552 řeholnic (s průměrným věkem 54 let) a 740 řeholníků. Jejich počet klesá. Například na začátku roku 2009 měly ženské řády 1 693 členek a mužské 765 členů.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na jihu zůstávají desítky lidí bez elektřiny, některé vlaky pojedou až zítra

Po bouřce z noci na sobotu zůstaly v jižních Čechách stovky lidí bez elektřiny. Většina poruch už se během soboty a v noci na neděli podařila opravit, přesto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.