Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát vyplatí za léky víc než před poplatky. Senioři si berou dražší léky

  7:09aktualizováno  7:09
Čeští senioři chytře zareagovali na zavedení regulačních poplatků, ukázal výzkum. Jako by si řekli: Když už musím platit, vezmu si lepší. Místo levných léků si tak z lékáren odnášejí větší balení nebo dražší preparáty. Regulační poplatky tak v podstatě zdravotnické kase neušetřily.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Lukáš ProcházkaMAFRA

Čeští senioři jsou chytří a umějí se rychle zorientovat v tom, co je pro ně nejvýhodnější. Alespoň to plyne z výzkumu, který jako první u nás zmapoval skutečné chování lidí nad 65 let, tedy největších spotřebitelů léků a zdravotní péče, poté, co exministr zdravotnictví Tomáš Julínek v roce 2008 zavedl regulační poplatky.

Ukázalo se, že senioři u lékaře sice zaplatili 30 korun, ale už neodešli s receptem na krabičku paralenu jako předtím, protože ten už se finančně "nevyplatil" – stojí méně než regulační poplatek. Recepty, které si nesli do lékárny, byly na mnohem dražší preparáty. To znamená, že ve výsledku se zdravotnictví poplatky prodražily.

Jak to chodí jinde

Německo
Od roku 2004 až do loňska platili pacienti za první návštěvu praktického lékaře a zubaře v daném čtvrtletí 10 eur. Letos už neplatí. Zůstala spoluúčast na lécích na recept – nejvýš 10 eur.

Rakousko
Platí se za hospitalizaci od 10 do 17 eur za den, ale nejvýš měsíc. Poplatky u lékařů, zavedené v roce 2001, byly po dvou letech zrušeny.

Slovensko
Poplatky zavedli v roce 2003, a to 20 korun u lékaře, 20 za recept a 50 za den v nemocnici. Letos byly zrušeny, platí se jen na pohotovosti.

Maďarsko
Poplatky zavedli v roce 2007, vydržely jen 13 měsíců.

Konkrétně? V období před zavedením poplatků byla průměrná měsíční výše výdajů na léčiva pro pozorovaný vzorek lidí 195 milionů korun. V prvním čtvrtletí po zavedení poplatků tato hodnota dočasně poklesla na 177 milionů korun, což bylo dáno tím, že se lidé léky předzásobili zhruba na čtvrt roku dopředu. Pak se k lékaři opět vrátili.

"A k 1. lednu 2009 podle dat pojišťoven již spotřeba léčiv u seniorů dosahovala 220 milionů korun," popsal spoluautor výzkumu, ekonom Michal Zdeněk z CERGE institutu. "Dost nás to překvapilo, a bude to ještě předmětem dalšího zkoumání, protože se prokazatelně změnilo cenové složení léků na recept, které hradí pojišťovny, směrem k těm dražším," dodává.

Zdeněk s kolegyní Evou Hromádkovou zanalyzoval reálná data pacientů nad 65 let ze všech zdravotních pojišťoven, celkem mapuje chování 300 tisíc lidí. "Ukázalo se, že nejsou hloupí a že na změnu zareagovali tak, jak je ekonomicky výhodné," dodává.

Obavy z omezení péče se nenaplnily

Údaje potvrzují i zkušenosti lékařů. "Pacienti najednou začali chtít větší balení léků, přizpůsobily se tomu i farmaceutické firmy a začaly místo krabičky po deseti či třiceti tabletách vozit ty o sto tabletách," říká prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Podle Michala Zdeňka je to však jen částečné vysvětlení. "Naše metodika totiž umí odfiltrovat i toto a jasně se ukázalo, že nastal přesun k jiným typům dražších léků."

Druhá zajímavá věc, která z analýzy vyplynula, je, že se sice omezila spotřeba "rekreačních" léčiv, která nejsou nutná pro léčbu, ale lidé nepřestali užívat jiné léky, které nezbytné jsou. Takže hrozba opozice, že poplatky znemožní nemocným se léčit, se nenaplnila.

Exministr zdravotnictví Leoš Heger, který navýšil poplatky v nemocnici z 60 na 100 korun, však míní, že poplatky význam měly i přesto, že je teď Ústavní soud zrušil. "Přinesly lékařům a nemocnicím sedm miliard korun ročně a to je částka, která bude chybět," míní. Faktem je, že v řadě evropských zemí od poplatků ustupují nebo jejich placení alespoň limitují.

V Německu je zrušili úplně a Slovensko je sice v zákoně má, ale s nulovou výší, takže pacienti neplatí. "Zavedení poplatků u nás nebylo úplně promyšlené. Jsou lidé, chroničtí pacienti, kteří by měli mít jako jinde nějaký limit, jinak je poplatkem trestáme za něco, za co nemohou," říká k tomu ekonom Michal Zdeněk.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.