Registrované partnerství? NE!

  • 154
(Reakce na článek Zdeňka Jičínského „Registrované partnerství? Ano!“, který vyšel dne 7.9.2004 v deníku Právo v rubrice Komentáře)Poslanec Zdeněk Jičínský doufá, že návrh zákona o registrovaném partnerství, jehož je spoluautorem, bude Sněmovnou nakonec přijat.

Uvádí, že během posledních osmi let se v české společnosti zvýšila tolerance k netradičním formám soužití, ubylo předsudků či vnímání homosexuální orientace jako nějaké nemoci či vady. Údajně vzrostlo i pochopení pro to, aby se ústavní zásada rovnosti lidí promítla i do těchto vztahů.

Dále tvrdí, že se nelze zastavovat u tradičního vymezení pojmů, jejichž obsah se v průběhu sociálně kulturního vývoje rozvolnil a ztratil někdejší jednoznačnost. O registrovaném partnerství říká, že není manželstvím, které v našem právním řádu má povahu instituce spojené s vytvářením rodiny, s reprodukcí dětí, ale má s ním nutně řadu shodných rysů. Závěrem vyjadřuje přesvědčení, že ve Sněmovně zvítězí otevřenost a svobodymilovnost nad úzkoprsým konzervatismem a předsudky.

Problémem homosexuálů je především fakt, že si uvědomují, že většinovou společností nejsou považováni za normální. Mylně se domnívají, že pokud budou tzv. zrovnoprávněni zákonem, automaticky se stanou „normálními“. „Zrovnoprávnění“ homosexuálů je ve skutečnosti ničím neodůvodněné přiřčení nadstandardních práv této skupině.Neodůvodněné proto, že přínos registrovaného partnerství není pro společnost žádný, spíše naopak, neboť by tím došlo k degradaci normální rodiny. Naproti tomu, jak ostatně správně uvedl Z. Jičínský, rodina je zde od toho, aby přiváděla na svět děti a (dodávám) vychovávala je a připravovala na budoucí život v souladu se zažitými společenskými normami.

Žádná jiná instituce, a homosexuální svazek tím méně, nemůže (a dle předkládaného návrhu zákona by zatím ani nesměl) tuto roli plnohodnotně nahradit. A co měl tedy poslanec Jičínský na mysli jako rysy shodné mezi registrovaným partnerstvím a rodinou, které bohužel nespecifikoval? Snad číslo dva? To by asi bylo trochu málo. Nebo, mírně řečeno, odchylně vedený sexuální život? To by zase naopak bylo poněkud přespříliš.Jestliže víme, že homosexualita – resp. sklony k ní – jsou přinejmenším zčásti vrozené, je jí třeba tolerovat.

Tolerovat však dle mého názoru nelze veřejné obtěžování homosexualitou či její vnucování (tak jak se zakrátko chystá v Praze), její podsouvání případně dokonce ohrožování druhých (prostřednictvím AIDS). Tolerovat ovšem nelze ani označování úchylky od normy za normu samotnou. To je právě ta relativizace, kterou tak pěkně pan Jičínský charakterizuje „rozvolněním pojmů a ztrátou jejich někdejší jednoznačnosti“, zatímco lpění na osvědčených, tisíciletími prověřených hodnotách se mu jeví jako „úzkoprsý konzervatismus“. Pouhá existence čehokoliv však ještě neznamená normálnost téhož.

To by potom muselo být normální úplně všechno. A lze si představit mnoho takových nepěkných „normalit“. Z tohoto pohledu se jeví odkaz na ústavní rovnost lidí před zákonem v předloženém pojetí jako naprosto zcestný. Ona totiž rovnost ve skutečnosti spočívá v tom, že pro každého platí stejná pravidla, ne ve vytváření pravidel svědčících pouze určitým a nadto ještě abnormálním skupinám tak, jak v podstatě tvrdí pan Jičínský. Nebo snad homosexuálům někdo (něco) brání, aby uzavřeli sňatek s osobou opačného pohlaví? Zřejmě ano. Jejich vlastní odchylka.

Potom úloha nemá řešení.Nyní je tedy na poslancích, jak o osudu tohoto kontroverzního návrhu zákona rozhodnou. Zejména jsem zvědav na postoje poslanců za ODS, která sama sebe označuje za stranu pravicovou. Ve volbách do Evropského parlamentu tato strana podle všeho zřejmě vsadila na homosexuální kartu. To lze dovodit z toho, že na podporu registrovaného partnerství se vyjádřil několik dní před volbami lídr kandidátky Jan Zahradil. Obdobně postoje MUDr. Zvěřiny k této problematice byly dostatečně známy.

Následně ve volbách Jan Zahradil s MUDr. Zvěřinou obdrželi rekordní počty preferenčních hlasů, přičemž právě MUDr. Zvěřina se díky tomu vyhoupl z nevolitelného místa přímo do jednoho z křesel v EP, neboť se umístil na druhém místě právě za J. Zahradilem. Při nízké účasti voličů se tak logicky nabízí hypotéza, že homosexuálové se dostavili k volebním urnám v hojném počtu a rozhodli. Závěrem se ještě jednou vraťme k otázce přijetí návrhu zákona o registrovaném partnerství Sněmovnou. Osobně zaujímám jednoznačné stanovisko: V žádném případě NE! Argumenty jsem myslím uvedl dostatečné.
(Autor kandiduje za konzervativně pravicové Národní sjednocení do Senátu na Praze 4)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video