Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Reformy? Vyloučeno

  23:16aktualizováno  23:16
Ministr školství Eduard Zeman neprosadil v parlamentu vzdělávací reformu. Chtěl se školstvím pořádně zatřást, utlumit soukromá gymnázia... Neuspěl. Otakar Motejl chtěl před rokem cosi velmi podobného - také on se snažil od základu změnit zdejší justici. Neuspěl. Oba ministři nedokázali pro své ambiciózní plány získat ve sněmovně dostatečnou politickou podporu. Proč? Jen proto, že byli jako vyjednavači umanutí a neobratní? Nikoli. Byli jen ministry menšinové vlády. Proto uspět nemohli.

Minoritní vláda sama o sobě není nic strašlivého. Na dočasné spravování země stačí. Je však v podstatě vyloučeno, aby takový kabinet prosadil jakoukoli významnou společenskou změnu.

Vladimír Špidla se o žádnou transformaci důchodového financování ani nesnaží, Bohumil Fišer doufá, že se mu zdravotnictví nerozsype pod rukama. To je špatné, nebezpečné a deprimující.

Žijeme v mnoha ohledech v socialismu, byť má tržní tvář. Žijeme v postkomunistické zemi, která se na šedesát let v podstatě zastavila v civilizačním vývoji a teď se zoufale snaží svoji retardaci dohonit. Bez akceschopné vlády je to úkol skoro beznadějný.

Posledním většinovým premiérem byl v červnu roku 1996 Václav Klaus. Již dlouhých pět let nemáme vládu, která by mohla prosadit své záměry. Dlouhých pět let se točíme v kruhu, bez výrazného kroku vpřed. Kdyby v státním rozpočtu nebyla díra jako hrom, nedočkali bychom se ani privatizace bank.

Permanentní politická "krize" má své výhody - vidíme, že se bez politiků v mnohém obejdeme. Nevýhody jsou však zcela fatální: země v postkomunistickém přechodu, snažící se o pozdvihnutí svých společenských a ekonomických poměrů, potřebuje vůdce schopné činu. Politické vůdce. Politiky.

Místo toho stojíme na místě, do krve se přeme o jména členů televizní rady, a tomu říkáme politika. I proto, a zejména proto nám oposmlouvu byl dlužen čert.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Jednou z hlavních postav Pražského jara 1968 a chystaných reforem socialismu...
Poslali děti pro zásoby a zmizeli ve studiu. Při okupaci pomáhal rozhlas

Před 49 lety začala okupace tehdejšího Československa vojsky Varšavské smlouvy. Do Žďáru nad Sázavou dorazily polské jednotky. Manželé Holoubkovi o dění...  celý článek

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.