Z osmi ohlášených legislativních návrhů (všechny byly již nesčetněkrát politicky předjednány - naposledy před týdnem) vláda schválila pouze zpřísnění nemocenské a zmrazení platů ústavních činitelů.
Vypadá to, že ministři donekonečna odkládají rozhodnutí o zlomových věcech a předhazují pouze rozhodnutí nedůležitá.
Vezměme si zmrazení platů ústavních činitelů: jde o záležitost symbolickou, která reálně mnoho neušetří. Politici se snaží vyvolat dojem, že začnou u sebe, jenže tyto návrhy parlament tradičně odmítá. Když se má "sáhnout" poslancům na peníze a výhody, vítězí u nás vždy sobectví nad slušností.
Kdyby to tentokrát mělo dopadnout jinak, byla by to taková malá česká revoluce. Moc v ní nevěřme. Škrty ve stavebním spoření nebo například snížení daní pro podniky vláda včera zase odložila. Doufejme, že ne kvůli volání odborů.
Přitom včasné snížení těchto daní je prostě nevyhnutelné, protože ho neúprosně diktuje svobodný trh a politika okolních zemí. Kdybychom zůstali ostrovem vysokých daní, investoři prostě utečou. Ti, kdo tomu nevěří, jsou zabedněnci z jiné planety.
A proč by si měla vláda vůbec všímat odborářů, kteří neumějí ani demonstrovat? Ministři by měli projevit větší odhodlání a rozhodnost alespoň ve věcech, na kterých se už politicky dohodli.
Času je málo, a to přesto, že se vláda rozhodla předložit rozpočet sestavený na základě ještě neschválených zákonů. Zatím je vláda pořád ve výhodě. Alternativní polotovary z dílny ODS se totiž stále ještě podobají spíše pohádkám a fantazmagoriím.
