Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Reforma vyprázdnila vazební cely

  0:01aktualizováno  0:01
O celou třetinu ubylo v loňském roce lidí, kteří čekali na soudní proces ve vazební věznici. Důvod? Cely vyprázdnila novela trestního řádu, která na začátku roku 2002 razantně změnila práci policistů, žalobců i soudců. Experti si pokles vazebně stíhaných pochvalují a říkají, že jsme se konečně přiblížili evropským standardům.

V prvních měsících novely se však kvůli zmatkům z věznic dostali i lidé, kteří tam měli zůstat. Reforma zrychlila zejména trestání méně závažných zločinů, kupříkladu drobných krádeží. Ze statistik vyplývá, že zhruba pětina všech deliktů byla loni vyřešena právě ve zkráceném řízení.

Česko se zbavilo jednoho z nelichotivých primátů: už nejsme "světové jedničky" v počtu lidí, kteří na soudní proces čekají za mřížemi vazebních věznic.

Jestliže se ještě před rokem tísnilo v jedné vazební cele ruzyňské věznice průměrně pět až šest stíhaných - podle práva ovšem nevinných - lidí, dnes v ní na soud čekají jen tři.

Statistická čísla hovoří jasně: zatímco loni touto dobou ve vazebních věznicích sedělo 5522 lidí, dnes "pouze" 3493. Tedy o celou třetinu méně. "Podstatně jsme se přiblížili evropským standardům," komentuje změnu Zdeněk Karabec z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci.

Rapidní pokles lidí vyšetřovaných ve vazbě přinesla novela trestního řádu, podle níž se policisté, žalobci a soudci začali řídit na začátku loňského roku.

Od té doby se takzvané bagatelní trestné činy, například drobné krádeže, vyšetřují a soudí ve zkráceném řízení, které netrvá v průměru ani deset dnů. Ze statistik vyplývá, že zhruba pětina ze všech deliktů je vyřešena právě ve zkráceném řízení.

"S potěšením mohu konstatovat, že novela své hlavní cíle splnila. Trestní řízení se skutečně rapidně zrychlilo," uvedl náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jaroslav Fenyk.

Kromě rychlejších trestů si vazební věznice oddechly i díky dalšímu novému paragrafu, podle něhož mohou soudci do vazby poslat jen ty obviněné, jimž hrozí vysoké tresty. Navíc každé tři měsíce musí u každého z nich přezkoumat, jestli má ještě smysl držet jej v cele.

"Dnes už jsou podmínky pro ukládání vazby velmi pevně sešněrované. Kdybychom šli ještě dál, předběhneme i země s moderním soudnictvím," podotýká Fenyk.

Svůj účel podle expertů splnila i další pasáž novely, a to ta, která umožnila větší kontrolu nad verdikty řadových žalobců. Nejvyšší státní zastupitelství má totiž pravomoc obnovit už zastavené trestní stíhání.

"U zhruba dvou stovek případů jsme takto zasáhli a ve stíhání se pokračovalo," říká Fenyk.

Ukázalo se, že některé případy byly nejen špatně vyšetřené, ale někdy státní zástupci zprostili obvinění i lidi, jejichž vina byla ve spise podle pozdějšího zjištění evidentně prokázaná.

Nová pravidla hry však s sebou přinesla i potíže. Na počátku roku se například dostávali z vazby lidé jen proto, že se soudy nedokázaly dohodnout, jak se jim pobyt za mřížemi prodlužuje.

Na svobodě se tak omylem ocitli majitel zkrachovalého H-Systému Petr Smetka či šéf nejznámější vytunelované kampeličky Petr Bubeníček.

Dnes už by se nic takového nemělo opakovat, protože Nejvyšší soud vydal verdikt, který "prodlužovací praxi" sjednotil.

Stejně tak v prvních měsících chyběl předpis, který by umožnil platit žalobcům přesčasy. Ti přitom byli zavaleni prací, sloužili i o víkendech a peníze za práci přes čas jim přinesla až v létě narychlo přijatá další norma.

Naopak za celý rok nic nedokázalo ovlivnit průměrnou dobu obviněných strávenou ve vazbě. Tu se zkrátit výrazně nepovedlo. Před rokem byla průměrná doba 180 dní, dnes jen o málo méně - 153.

"Například ve Spojených státech, kde se také vazbou příliš nešetří, stráví člověk ve vazbě maximálně měsíc," říká Karabec.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pavla Jeslínka navštívil v nemocnici jeho otec Josef (první vlevo), za ním...
Divočákem napadený myslivec letěl čtyři metry. Do lesa chodit nepřestane

Ani v nejhorších snech by mě nenapadlo, že se něco podobného může stát. Tak popisuje myslivec Pavel Jeslínek setkání s divokým prasetem při honu u Přeštic na...  celý článek

Pamětníka holokaustu Jiřího Bradyho ocenila Poslanecká sněmovna medailí a...
Poslanci po hodinách debat požádali vládu o zneplatnění memoranda o lithiu

Poslanecká sněmovna schválila návrh komunistů na zneplatnění memoranda o těžbě lithia, které podepsal ministr průmyslu Jiří Havlíček s australskou firmou...  celý článek

Zemřel válečný veterán Antonín Štícha. Za války spolupracoval s odbojem a...
Zemřel válečný veterán a účastník Pražského povstání Antonín Štícha

Zemřel válečný veterán Antonín Štícha, bylo mu 93 let. Za druhé světové války spolupracoval s odbojem a zapojil se do Pražského povstání. Do armády se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.