Reforma veřejných financí bez reformy daňových zákonů nemůže být reformou

  • 3
Příjmy z daní a plateb na sociální a zdravotní pojištění jsou nosným pilířem pro sestavení státního rozpočtu. Daně tvoří větší část těchto příjmů . Jejich skutečná výše je nepochybně závislá na kvalitě příslušné legislativy a vytvoření podmínek pro řádný a efektivní výběr daní.

 

Od roku 1993, kdy byla první , ale taky poslední  daňová reforma, kvalita , jednoduchost a průhlednost daňových zákonů  jdou  ve svém celku pouze směrem dolů  a naopak administrativa stále narůstá. Dnes  je kvalita daňových zákonů tak slabá, přičemž o jednoduchosti a průhlednosti se již nedá vůbec hovořit, a administrativa natolik složitá , že daňové zákony jen ve velmi omezené míře postihují daňové úniky , obtěžují a znevýhodňují  řádné poplatníky a plátce daní. Po celou dobu existence  nové daňové soustavy, tj. od r.1993,  žádná z dosavadních vlád, ať byla vládou pravicovou nebo levicovou,neprosadila v parlamentu  vyšší  kvalitu  daňových  zákonů  a  ve  skutečnosti  se žádná vláda o to ani moc  nepokoušela. Přednost dostaly nepromyšlené a  legislativně neprovázané  desítky novel, které prakticky odrážely pouze  požadavky vlivných politických  a podnikatelských skupin . Výsledkem této daňově naivní až hloupé politiky, která nemá v ekonomicky vyspělých zemích obdoby, je rok od roku narůstající deficit státního rozpočtu. Zatímco po roce 1993 bylo ještě dostatek financí (hlavně příjmy z privatizací ) ke krytí daňového deficitu i ke krytí naivního hospodaření bank a jejich tunelování, dnes již  naší republice viditelně dochází dech. Místo toho, aby se stát legislativně vypořádal s šedou ekonomikou a  promyšlenou a legislativně provázanou reformou daňových zákonů si zajistil v potřebné míře unikající zdroje příjmů státního rozpočtu, neekonomicky  se rozhodne státní deficit řešit  pouze okleštěním státních   výdajů a  přenesením  daňového břemena  na  řádné poplatníky z  řad   podnikatelů ( kterých bohužel, jak se zdá, stále ubývá ) a na zaměstnance v pracovně právních vztazích. Přitom,jak legislativně zajistit unikající zdroje příjmů  státního rozpočtu , není nutné složitě a dlouhodobě vymýšlet, protože naše vláda  i parlament  mají možnosti  převzít  určité legislativní kroky z vyspělých evropských zemí a zvláště ze  zemí EU, které u nás své mnohem dokonalejší daňové systémy  dnes prezentují. To, že politika vysoko vede nad ekonomikou , a to již minimálně 10 let, je vidět i na současném stavu a úrovni navrhovaných novel daňových zákonů. I když jsou prezentovány jako "velké " novely, nezbytné ke vstupu ČR do EU, neřeší ve své podstatě hlavní , a ve srovnání se zeměmi EU alarmující nedostatky daňových právních předpisů a těžkopádnost celého našeho daňového systému, přestože finanční úřady a  finanční  ředitelství na tento stav po léta marně upozorňují. Chystané novely proto nemohou ani být, tak jak vláda říká,  součástí takzvané druhé etapy reformy veřejných financí.
Datum vstupu ČR do EU se nezadržitelně blíží, ale , bohužel v neprospěch nás všech, toto nelze říci o přibližování naší daňové legislativy a morálky úrovni zemí EU.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue