Futurologové věděli, že Špidlu čeká horký podzim. První etapu reformy veřejných financí má za sebou.
V parlamentě mu prošlo vše, něco mu pozdržel prezident, aby si otestoval poměry, ale i to parlament v druhém kole schválil. Drama se neodehrálo.
Stará pravda, že tato koalice vydrží tak dlouho, jak dlouho sama vydrží, se potvrdila. Topolánkovy podzimní pokusy vládu "sundat" nebyly brány vážně.
Tato vláda bude trvat celé volební období, pokud se sama nekousne do krku. A to nehrozí, protože pro tu její část, která se do politiky už nikdy nevrátí, by to bylo kousnutí už provždy.
Politik bez perspektiv je nejspolehlivější člen koalice. Spolkne vše, nemá jiné ambice než trvat, jak jen možno. Špidla posílil. Reforma jde vpřed. Na stůl může položit balík úspěchů. Ale je to posílení, které jej nakonec zničí.
Jeho reforma je stínohra, která si zaslouží prostší označení: paklíček škrtů. Bude se škrtat, ale důvody k těm škrtům trvají dál. Další paklíčky jsou na řadě. To pochopit není obtížné a skoro každý ve státě to také ví.
Patrně to vědí i socialisté, i Špidla sám. Dnešní vítěz je zítřejší poražený. Opozice se těší. Ať si Špidla koná reformy, když to kroutí jeho krkem sem a tam. Opatrní konají úhybné manévry, lidovci už preventivně přepřáhli, jen ministr Mlynář s obvyklou unionistickou slepotou věští: S ČSSD pomalu splýváme.
Politici se vždy pohybují mezi sny a domněnkami. Ve světě stínů je na tom Špidlův kabinet dobře: vření v koalici ochablo, je klid, vítěz má schválené zákony, vše teče vpřed.
Ale země potřebuje skutečnou reformu. Špidla ji neudělá, nenabídne, však ji také nesliboval. A kdo by mu ji také schválil? Parlament s mocnou "levou brzdou" socialistů a komunistů? Špidlu čeká trpké rozhřešení: země po jeho odchodu bude zadlužená, zpožděná, zastaralá, zatížená byrokracií a nehybností.
Marno, že Špidla říká: Opatření jsme přijali. Je to naše situace: na vládu nikdo nedá grešli, ale drama nehrozí. Čeká se, až si Špidla nohu zláme.
