Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NSA se měnit nebude, podle republikánů by z toho těžili jen nepřátelé USA

  2:23aktualizováno  6:46
Senát amerického Kongresu zablokoval chystanou reformu Národní agentury pro bezpečnost, jejímž cílem bylo zastavit monitorování internetu a telefonů. Reforma nezískala potřebných 60 hlasů nezbytných k tomu, aby projednávání mohlo pokračovat. Podle republikánů by z reformy těžili jen nepřátelé USA.

Demonstrace proti masovému sledovacímu programu NSA ve Washingtonu (26. října 2013) | foto: AP

Změna působení Národní agentury pro bezpečnost (NSA), kterou experti označovali za nejrozsáhlejší reformní projekt v historii amerických tajných služeb, měla být reakcí na loňská odhalení Edwarda Snowdena. Bývalý bezpečnostní expert NSA vyslal do světa obrovské množství utajovaných dat, které NSA shromažďovala, a vyvolal tak mezinárodní skandál. Snowden, který se uchýlil do ruského azylu, je v USA trestně stíhán.

Co je NSA

Národní bezpečnostní agentura (National Security Agency, tedy NSA) vznikla roku 1952. Jejím úkolem bylo původně získávání  údajů cizích rozvědek a kontrarozvědek, kryptoanalýza a ochrana komunikace americké administrativy. Postupem času se její činnost nebývale rozrostla, pokrývá dokonce i mořské dno. Zde NSA sleduje pohyby ponorek.

Datové centrum NSA v Camp Williams údajně disponuje datovým centrem jednoho jotabajtu (kvadrilion bajtů). Denně NSA údajně sbírá 200 milionů krátkých textových zpráv a skoro dvě miliardy e-mailů. Sídlí ve Fort Meade, zaměstnává 30 až 40 tisíc lidí, jejím ředitelem je admirál Michael S. Rodgers. V loňském roce NSA hospodařila s rozpočtem 10,3 miliardy dolarů.

Stoupenci reformy získali v Senátu jen 58 hlasů, a dva jim tak při procedurálním hlasování chyběly k tomu, aby debata o omezení působnosti NSA mohla v horní komoře amerického Kongresu vůbec začít. Proti návrhu hlasovali téměř všichni republikáni s výjimkou několika nejkonzervativnějších, kteří spolu s demokraty obviňovali NSA z nepřípustného zasahování do soukromí Američanů.

Podle většiny republikánských senátorů by změna v působnosti NSA nahrávala jen nepřátelům Spojených států včetně teroristů z Islámského státu. Vzhledem k posílení pozic republikánů po nedávných volbách do Kongresu je podle agentury AFP pravděpodobné, že diskuse o reformě NSA skončila.

NSA může využívat záznamy o sledování mobilů i bez obvinění

„Je-li naším cílem poškodit a zničit Islámský stát, jak prezident tvrdí, pak je zapotřebí rozumná politika a pevné odhodlání. Neměli bychom přinejmenším situaci zhoršovat,“ postavil se v debatě proti omezení činnosti NSA vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell.

Co prozradí váš mobil

Telefony na nás běžně prozrazují víc, než bychom chtěli, ukázal průzkum.

Zabezpečení mobilu. Ilustrační foto

Navrhovaný zákon mimo jiné ukládal NSA, aby si záznamy o komunikaci kterékoli osoby směla vyžádat jen v případě obvinění z terorismu, nikoli, jako je tomu nyní, prakticky kdykoli. Sněmovna reprezentantů letos obdobný návrh schválila, i když v její verzi byla činnost NSA omezena méně. Reforma NSA má silnou podporu Bílého domu.

Úpravu rozsáhlých pravomocí NSA požadovaly i americké technologické firmy, které se Snowdenovým odhalením cítily ohroženy. Mnozí zahraniční partneři se zdráhali s americkými telefonními a internetovými operátory spolupracovat v obavě, že se jejich důvěrná data dostanou do rukou amerických výzvědných služeb.

Petici adresovanou Senátu s výzvou k reformě NSA zaslaly do Kongresu společnosti Apple, Facebook, Microsoft, Google a další.

Autor:


Témata: Islámský stát




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.