Reforma: Ministři si zmrazili platy

  • 196
Kabinet Vladimíra Špidly začal šetřit i u sebe - u ústavních činitelů. Plat prezidenta, poslanců a senátorů, šéfů tajných služeb nebo také ústavních soudců se nebude pravidelně zvyšovat. Po tři roky. Je to jeden z prvních bodů reformy veřejných financí, které vláda přijala. Jde však spíš o gesto.

Stát tím ročně ušetří sto milionů korun, což je ve státním rozpočtu naprosto zanedbatelná částka. Na druhou stranu, odboráři i veřejnost dlouho vyzývali kabinet Vladimíra Špidly, aby v rámci reformy nehledal úspory jen u ostatních, ale začal u sebe.

Platy ústavních činitelů, tedy prezidenta, ministrů, poslanců, senátorů nebo například ústavních soudců, se zvyšují pravidelně a poměrně dost se vzdalují průměrné mzdě v Česku.

Například základní plat poslance byl v roce 1997 téměř 34 tisíc korun. Díky pravidelnému růstu mezd ústavních činitelů dnes poslanec bere 46 a půl tisíce základní mzdy.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach současně se zmrazením navrhl, aby v budoucnu ústavní činitelé pobírali vždy mzdu třikrát vyšší, než je průměrný plat v "nepodnikatelské sféře". Součástí vládou schváleného návrhu je i to, že státní zaměstnanci a ústavní činitelé budou v příštích třech letech dostávat jen poloviční třináctý a čtrnáctý plat.

Špidlova vláda přijala i další úsporné opatření, které se týká platů. V tomto případě jde o mzdy státních zaměstnanců ve služebním poměru - například úředníků ministerstev a dalších výše postavených úřadů. Celkem se toto opatření týká asi 75 tisíc lidí.

Vláda upravila novelu zákona o služebním poměru tak, že jim výrazně omezila některé příplatky. Například příplatek za službu, kterým se oceňuje její náročnost i věrnost republice.

Jak velkých srážek se státní úředníci dočkají, bude záležet na tom, jak velkými škrty projdou jednotlivé resorty, ze kterých jsou placeni. U funkcí mluvčího vlády nebo šéfa sekretariátu ministra bude dokonce možné, aby jim nadřízený odebral příplatky úplně.

Vláda také ještě pravděpodobně sníží třinácté a čtrnácté platy státních zaměstnanců. Ministr Škromach v návrhu služebního zákona píše, že by omezení uvedených příplatků mohlo státnímu rozpočtu přinést až osm miliard korun. Ve státní správě chce také vláda zrušit několik tisíc "černých duší". Tedy tabulkových míst, která nejsou obsazena, ale úřady na ně čerpají peníze z rozpočtu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video