Referendum zpečetila Sbírka zákonů

Výsledek referenda o vstupu země do EU je nezvratitelný. Ve Sbírce zákonů vyšlo oznámení prezidenta, které plebiscit definitivně potvrdilo. Václav Klaus musel čekat, až Ústavní soud prozkoumá osmadvacet stížností na referendum. Pokud by soud některé z nich vyhověl, hlasování by se muselo opakovat.

Před týdnem soud oznámil, že žádná ze stížností nebyla opodstatněná. Mnohé nesplňovaly základní právní náležitosti, a soud se jimi vůbec nezabýval.

Patnáct stížností označili soudci za neopodstatněné. Zákon navíc dává Ústavnímu soudu kompromisní možnost souhlasit se stížností a zároveň konstatovat, že "výsledek referenda nemohl být zjištěným nesouladem ovlivněn".

Jedna ze stížností například napadla to, že hlasovací lístky byly údajně opatřeny menším razítkem ministerstva vnitra, než ukládá zákon.

Takzvaní euroskeptici zase poukazovali na to, že ministerstvo zahraničí podle nich porušilo Ústavu tím, že nespravedlivě rozdělilo 200 milionů, které vláda vyčlenila na kampaň před plebiscitem.

ZE SBÍRKY ZÁKONŮ (esipa.cz)

OZNÁMENÍ
prezidenta republiky
ze dne 9. července 2003
o vyhlášení výsledků referenda
o přistoupení ČR k Evropské unii
konaného ve dnech 13. a 14. června 2003

Podle čl. 62 písm. l) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a podle ústavního zákona č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a podle § 38 odst. 2 zákona č. 114/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů (zákon o provádění referenda),

vyhlašuji tento výsledek referenda:
I.
Počet hlasujících v referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii byl 4 457 206.
II.
Celkový počet hlasů "ANO" byl 3 446 758.
Celkový počet hlasů "NE" byl 1 010 448.
III.
Přistoupení České republiky k Evropské unii bylo v referendu schváleno.

Klaus v. r.

Už před referendem si stěžovaly například Euroskeptická aliance a Národní strana, že od ministerstva zahraničí nedostaly finanční příspěvek na svou kampaň.

Peníze chtělo i Sdružení Občané proti Evropské unii (OPEU).

"Od státu jsme nedostali ani korunu, neměli jsme ani možnost veřejně se projevit," stěžoval si lídr sdružení Ladislav Malý.

Hrozil tím, že když neuspěje u Ústavního soudu, obrátí se OPEU na Evropský parlament.

"Chceme, aby se referendum opakovalo. Lidé se nerozhodli zcela svobodně, ale byli zpracovaní reklamní masáží," tvrdil Ladislav Malý koncem června.

Teď ale není k zastižení a nefungují ani internetové stránky sdružení.