Referendum posouvá na Hrad Zemana

  • 240
Po skončení referenda sociální demokracie má nejvyšlapanější cestu na Hrad expremiér Miloš Zeman. Svůj hlas mu dalo 12 836 účastníků, tedy necelá polovina z 25 944 odevzdaných platných hlasů. Daleko za Zemanem skončil bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Boj o prezidentský post s největší pravděpodobností končí pro Otakara Motejla, který byl až třetí. Právě Motejla by si ale podle průzkumu agentury STEM lidé přáli na Hradě nejvíce.

Jaroslav Bureš získal 6428 hlasů, ombudsman Otakar Motejl 5323. Čtvrtý z kandidátů ČSSD, vysokoškolský profesor Martin Potůček, dostal 1400 hlasů.

Celkem k referendu přišlo 27 222 lidí, 1278 hlasů bylo ale neplatných, vysvětlila místopředsedkyně ČSSD Marie Součková.

Ústřední výbor podle ní 7. prosince pouze výsledky referenda stvrdí. 

"Sociální demokracie postaví kandidáta podle výsledků referenda," řekla Součková.
"Pokud vítěz odmítne jít do prvního kola, postavíme toho, kdo byl v refrendu druhý."

Na otázku, zda by mohl ČSSD v boji o prezidentské křeslo reprezentovat přece jenom Motejl, odpověděla: "Stát se může všechno. Někteří kandidáti mohou například odstoupit."

ČSSD podle Součkové nijak neprojednávala svého kandidáta s ostatními vládními stranami. "Největší vládní strana by měla svého kandidáta vyslat sama. Žádné projednávání předem se nekonalo," odpověděla iDNES ministryně.

Motejl: Třetí příčka není debakl
Ombudsman Otakar Motejl výsledek referenda za debakl nepovažuje. "Je to výsledek demokratické hry, na kterou jsem přistoupil a tak to i musím brát. Já jsem šel do té hry a ještě stále jsem v té hře s tím projektem, že budu-li vybrán, chci být prezidentem," řekl ČTK.
 
Připustil, že výsledek mohl být jiný, nebýt Burešovy profesionální kampaně.

Kühnl: Kandidát by měl být společný
Předseda poslanců Unie svobody-DEU Karel Kühnl označil referendum ČSSD za maškarádu.

"US-DEU je toho názoru, že by vládní koalice měla hledat společného státotvorného kandidáta na prezidenta. Nechtěli jsme rozmělňovat síly, a proto jsme sami žádného nenasadili," řekl iDNES.

"Nemůžeme zodpovídat za něco, co uráží slovo referendum. Byla to předem připravená zmanipulovaná maškaráda," dodal Kühnl.

Veřejnost chce Motejla
Cesta na Hrad se tak téměř uzavírá Otakaru Motejlovi. Podle názoru veřejnosti by se nástupcem Václava Havla měl stát Motejl.

"Je v čele osmi uchazečů o prezidentský úřad. Vyhrál by s přehledem v primárkách ČSSD, je favoritem i mezi stoupenci komunistické strany, druhý je v pořadí voličů KDU-ČSL i ODS," uvádí Jaroslav Huk z agentury STEM.

Součková nicméně zopakovala, že výsledek referenda bude pro sociální demokracii závazný. "K průzkumu přihlížet nebudeme," odpověděla na otázku iDNES. Veřejnost podle ní mohla uplatnit svůj názor v referendu ČSSD.

Agentura STEM zveřejnila výsledky prvního šetření týkající se všech osmi dosud známých kandidátů. V prvních listopadových dnech se ho účastnilo přes třináct set dotázaných.

Otakara Motejla si jako nejlepšího kandidáta z nabídky vybralo 31 procent dotázaných voličů ČSSD.

Teprve druhý je u lidí preferujících sociální demokraty se 24 procenty bývalý šéf strany Miloš Zeman. Ten se hodlá o funkci prezidenta ucházet až v druhém kole voleb (v případě, že z prvního žádný prezident nevzejde).

Třetí příčka patří mezi příznivci ČSSD Petru Pithartovi (19 procent), kterého do boje o Hrad vysílají lidovci. Jaroslav Bureš, náměstek ministra spravedlnosti, dopadl u voličů ČSSD docela slabě: podpořilo jej jen dvanáct procent z nich a skončil čtvrtý.

STEM: Motejla by volilo 28 procent lidí
Pokud jde o názory všech účastníků průzkumu, tedy i voličů ostatních stran, první je opět Motejl (favoritem je pro 28 procent). Druhé místo obsadil Václav Klaus s 26 procenty (mezi voliči ODS získal podporu 70 procent).

Třetí je Pithart se sedmnácti procenty, čtvrtý Zeman s jedenácti a pátý Bureš s osmi procenty.

Na posledních třech místech je pořadí následující: kandidát KSČM Miroslav Kříženecký (čtyři procenta), senátorka ODA Jaroslava Moserová a další z kandidátů ČSSD, sociolog Martin Potůček (po třech procentech).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video