Důležitá věc radar bezpochyby je. Lze jen souhlasit s autory petice, že to je jedna z "nejzávažnějších otázek od politických změn v roce 1989". Jenže debata probíhá minimálně rok a nelze říct, že by nebyla celospolečenská.
Viz třeba články i na stránkách deníku, který právě držíte v ruce – zejména v návaznosti na události, jakými byly návštěvy prezidenta George W. Bushe či amerického generála Henryho Oberinga.
K radaru se tu už vyjádřil kdekdo, ať už pro, či proti, a často sáhodlouze. Navíc už loni se podepisovala jiná petice, naopak proti referendu, k níž se přidalo asi 140 lidí, třeba včetně režiséra Václava Marhoula. Už ta vyvolala debatu.
Jestli tedy stále nezaznělo, co by mělo, pak to odráží neschopnost zdejších českých autorů – včetně signatářů petice – "to", co údajně chybí, nějak vyjádřit, než to, že by v Česku chyběl prostor pro kýženou širokou debatu.
Referendum na tom stěží něco změní. Naopak se lze domnívat, že všelidové hlasování by debatu dost zploštilo a vydalo všanc populistům. Každá z politických stran by si na tom snažila přihřát svou polévku. Vždyť už nyní se radar stává dělítkem mezi pravicí a levicí.
O to větší ideologická bitva by se logicky strhla před hlasováním. A věcné argumenty, tedy koho a před kým má systém chránit, by dostávaly na frak. Ostatně sami autoři petice ve svém doprovodném dopise tasí jeden argument, který je mylný. Totiž to, že radar "nebude sloužit k obraně naší republiky, ale k obraně jiného amerického radaru na Aljašce a v Grónsku".
To je prostě nesmysl. Tento štít má chránit Česko a mnohé další spojence v NATO, samozřejmě i USA. Tak to je, stačí si pořádně přečíst prohlášení kteréhokoliv z relevantních politiků včetně generála Oberinga, jehož v té souvislosti petice zmiňuje.
Nebo že by snad všichni včetně Oberinga kolektivně lhali? Bylo by smutné, kdyby autoři podpisové akce věřili takovým konspiračním teoriím. Spíše se dá říct, že oni sami tím prozrazují, oč jim jde. Ani ne tak o nějakou lepší debatu, jako spíš o to, aby v Česku nakonec žádný radar nebyl.
K referendu se upínají jako k poslední šanci zamezit jeho stavbě poté, co padl argument o jeho "zabudování do struktur NATO". Připomeňme, že volání po začlenění do struktur aliance náhle utichlo v červnu, když ministři obrany členských států NATO rozhodli, že proti štítu nebudou vznášet námitky.
A generální tajemník aliance následně v rozhovoru pro MF DNES sdělil, že NATO příští rok na jaře rozhodne o připojení radaru USA k aliančním systémům. Včerejší petici lze uvítat právě jen v tom, že odhaluje, kudy se budou teď ubírat argumenty odpůrců.
