Debatu o předloze zahájili poslanci už ve čtvrtek. Kritici předlohy s odvoláním na nedávné rozhodnutí americké administrativy sice uváděli, že není aktuální. Poslanci KSČM ale tvrdili, že zákon by bylo možné upravit tak, aby platil i pro uvažovaná mobilní zařízení.
Na třetí pokus - jednou výsledek zpochybnila ODS, jednou komunisté - se pak podařilo poslancům pravice zákon zamítnout. Pro bylo 59 ze 115 přítomných poslanců.
Zpravodaj k zákonu Jiří Polanský z ODS návrhu vytýkal i to, že zakládá nové pravomoci prezidenta i Ústavního soudu a nezabývá se nutným počtem hlasujících, aby byl výsledek platný. Do sporu se s ním dostal šéf komunistů Vojtěch Filip.
Ten mimo jiné prohlásil, že nejde o otázku bezpečnosti, ale o využití části území uvnitř státu. Odmítl, že by šlo o neaktuální návrh.
Zástupci Česka a Spojených států podepsali smlouvy o umístění amerického radaru v Brdech loni. Zákonodárci je neratifikovali, vláda je ze Sněmovny stáhla.
V září ale Spojené státy oznámily, že od plánu na umístění prvků protiraketové obrany v Česku a v Polsku ustupují. Protiraketové systémy Pentagon chce umístit spíše u našich severních sousedů. - čtěte Obranné rakety budou zřejmě v Polsku
Američané po vedením administrativy nového prezidenta Baracka Obamy hodlají vytvořit nový systém, který by bral víc v úvahu zejména hrozbu raket z Íránu. Protirakety by měly být na lodích ve Středozemním moři, počítá se i s mobilními zařízeními v evropských zemích. Podle Obamy má být systém "silnější, rychlejší a chytřejší", plány nicméně zatím existují jen v obrysech.
