Pro vyhlášení referenda potřebují přes tři tisíce podpisů, již několik týdnů se však pohybují kolem hranice pouhých čtyř set.
"Zájem není takový, jaký jsme předpokládali. Od svého záměru ale neustoupíme," tvrdí Robert Kefurt. Radní první městské části ale vůbec neuvažují o tom, že by pravidla pro privatizaci městských bytů měnili.
Podle starosty Jana Bürgermeistera je totiž mezi současnými nájemníky velký zájem o jejich koupi i bez nebytových prostorů. "Oslovili jsme přes tisíc devět set nájemníků a více než polovina z nich okamžitě zareagovala s tím, že byt chtějí koupit," tvrdí starosta Bürgermeister.
Zbraň na svévoli úředníků? Referendum!
Co udělat, když se k vám chovají úředníci přehlíživě a volení zástupci bezmocně krčí rameny nad vašimi požadavky? Padesátiletý Alexandr Kopeckij a o deset let mladší Robert Kefurt dospěli k přesvědčení, že je možná pouze jediná obrana: Přesvědčit obyvatele, aby jim pomohli vyhlásit referendum. V Česku je to ojedinělý postup, v metropoli zcela unikátní.
O co oběma mužům jde? Prostřednictvím referenda hodlají prosadit, aby společně s probíhající privatizací bytů v Praze 1 byly nájemníkům prodávány i nebytové prostory, jako jsou prodejny nebo půdy.
"Pro nás by to byl po privatizaci bytů velmi potřebný zdroj peněz na údržbu většinou starých a zchátralých domů," upozorňuje Robert Kefurt, profesí správce počítačové sítě. Stejně jako Kopeckij bydlí zatím v obecním domě v ulici Karoliny Světlé.
Zastupitelstvo první městské části však privatizaci nebytových prostor odmítá, protože příjmy z jejich pronájmů tvoří více než třetinu rozpočtu Prahy 1.
"Chceme docílit toho, aby nás úředníci radnice i námi volení zástupci začali brát jako rovnocenné partnetry při rozhodování," říká Alexandr Kopeckij. "Myslíme si, že jedině vyhlášením místního referenda je donutíme, aby začali přemýšlet, jestli něco neudělali špatně," dodává.
Kopeckij se stará o propagaci celé akce, zatímco Kefurt po práci obchází nájemníky domů a snaží se je přesvědčit, aby připojili svůj podpis na podporu referenda. "Každý den tomu věnuji tak tři hodiny. Buď nechávám písemnou výzvu i s podpisovými archy na domovní nástěnce nebo přesvědčím někoho z domu, aby obešel ostatní nájemníky," uvedl. Denně tak navštíví asi patnáct z celkového počtu čtyř set domů. S odmítavým chováním lidí se prý zatím nesetkal.
K vyhlášení referenda potřebují Kefurt a Alexandr Kopeckij sehnat podpisy od deseti procent oprávněných voličů. V případě Prahy 1 to je kolem tří tisíc lidí. "Odhadujeme, že do šesti týdnů je budeme mít pohromadě," plánuje Kefurt.
Oba muži ale nesledují vyhlášením referenda pouze prosazení svého cíle, tedy zahrnout do privatizace bytů nájemníkům i prodej nebytových prostor v obecních domech. "Chceme lidem ukázat, že existuje poměrně jednoduchý a velmi levný způsob, jak donutit úředníky i volené zástupce, aby je brali vážně i v době mezi volbami. Obyvatelé si to bohužel zatím neuvědomují a referendum, jako regulativní nástroj proti úřední moci, vůbec nevyužívají," tvrdí Alexandr Kopeckij.
 Alexandr Kopeckij a Robert Kefurt věří, že získají dostatek podpisů na vyhlášení referenda. (25. března 2002) |
