Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Referendum Krym změní, ať se stane cokoli. Ani politici však neví, jak

  15:19aktualizováno  15:19
Po referendu se Krym změní, ať dopadne jakkoli. Možnost, aby vše zůstalo při starém, totiž v referendu chybí. Krym si tak může vybrat členství v Ruské federaci, nebo návrat k ústavě z roku 1992. Sami krymští poslanci však neumí vysvětlit, co to přesně znamená.

Proruští demonstranti během shromáždění před budovou regionální vlády ve východoukrajinském Charkově. (5. března 2014) | foto: Reuters

Možnosti budou v referendu celkem dvě. Tou první je připojení Krymu k Ruské federaci. Druhou je pak "Obnova Ústavy republiky Krym z roku 1992 při zachování Krymu jako součásti Ukrajiny". Právě u ní je třeba se zastavit. Sami krymští poslanci si totiž nejsou tak docela jistí, co by tato možnost znamenala.

Formulace referenda je totiž vzhledem k proměnám ústavy v roce 1992 matoucí. Krym by rozhodně získal širší autonomii než dosud, podle Kyiv Post by se dokonce otevřela možnost připojit se k Rusku později. Tento anglicky psaný server dokonce možnosti referenda překřtil na "ano, chceme se připojit k Rusku" a "ano, chceme se připojit k Rusku později".

Krym o svůj autonomní status v rámci SSSR přišel po stalinských deportacích v roce 1945 a znovu jej získal až o 46 let později. Když Ukrajina 24. srpna 1991 vyhlásila nezávislost, stal se i Krym její součástí.

Už v únoru 1992 se však změnil na Republiku Krym a 5. května parlament vyhlásil nezávislost poloostrova, kterou mělo následně potvrdit referendum. Parlament zároveň přijal svou první ústavu. Tady se situace začíná komplikovat. O den později totiž poslanci do ústavy doplnili větu o tom, že je Krym součástí Ukrajiny.

Kyjev však spokojený nebyl a hned 13. května nezávislost Krymu zrušil. Tím zanikl i post krymského prezidenta. Obě strany se nakonec v červnu domluvily na kompromisu a z Krymu se opět stala autonomní republika. Spory se nicméně táhly dál a v roce 1995 tři roky starou ústavu nahradila nová, podle níž je Krym součástí Ukrajiny.

V Moskvě v pondělí demonstrovali příznivci připojení Krymu k Rusku:

 

K čemu by se Krym vlastně vrátil?

"Originál" má nicméně stále svoje zastánce, kteří oceňují širší autonomii, které se díky ní Krym těšil. "Ústava z roku 1992 byla nejlepší, jakou Krym kdy měl," řekl televizní stanici NBC krymský poslanec Gennadij Babenko. Peníze z daní vybraných na Krymu podle něj na poloostrově zůstávaly, zatímco peníze z Kyjeva dotovaly chod místní vlády.

Podle Leonida Lebeděva, mluvčího proruského hnutí Spravedlivý Krym, vede snaha porozumět detailům referenda jen ke zmatkům a nedorozuměním. "Otázka je jednoduchá," citovaly Lebeděva New York Times. Sám však neumí vysvětlit, co návrat k ústavě a setrvání v Ukrajině znamená. "Abych byl upřímný, tu ústavu si nepamatuji. Budeme ji muset vytáhnout a znovu přečíst."

Pokud vše dopadne tak, jak si krymské vedení představuje, nebude vůbec třeba se tímto problémem zabývat. Místopředseda krymského parlamentu Těmirgalijev se nechal slyšet, že osmdesát procent lidí bude volit Rusko. Vzhledem k okolnostem, například k tomu, že krymští Tataři referendum chtějí bojkotovat, je možné, že se Krym skutečně vysloví pro Rusko.

Otázky nejsou jediný problém

V každém případě však budou o výsledcích referenda pochyby. Jak už se nechala slyšet řada ukrajinských i světových politiků, ruské samopaly za zády voličů mu důvěryhodnosti nepřidávají. Souhlasí s nimi i vůdce krymských Tatarů Refat Čubarov. "Referendu se za podmínek, kdy jsou na ulicích cizí vojáci, říká úplně jinak - je to převrat. Je to uchvácení území," citoval Čubarova deník New York Times.

Přílišný optimismus nevzbuzuje ani fakt, že se na Krym už třikrát pokoušeli dostat pozorovatelé OBSE, ale zatím nebyli úspěšní. Na referendum tak možná ani nebude mít kdo dohlížet. I jeho termín se už dvakrát změnil. Původně se v referendu mělo hlasovat současně s prezidentskými volbami 25. května, krymská vláda ho však posunula nejdřív na 30. března a posléze už na 16. března.

"Nespěcháme, ale vyžaduje to současná situace," řekl předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov. "Snažíme se reagovat na pocity, které teď obyvatelstvo sdílejí. Je to nejistota a strach. Musíme jim dát důvěru a nabídnout jasnou politickou cestu z krize," citovala Konstantinova televize RT.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.