Falklaďané se tak snaží říct, že oni sami mají do sporu také co mluvit. "Kdo vlastní Falklandy? Ve skutečnosti my, obyvatelé Falkland. Historicky a oboustranně máme loajální vztah k Británii, ale nejsme součástí Velké Británie," řekl agentuře UPI místní novinář John Fowler z listu Penguin News. Zámořské území Spojeného království sice není součástí Británie, ale patří pod suverenitu Londýna.
V praxi to znamená, že hlavou státu je britská panovnice Alžběta II., kterou na těchto územích zastupují guvernéři nebo zmocněnci. Čtrnáct britských zámořských území má různé úrovně autonomie, ale obecně se dá říct, že Spojené království zodpovídá za obranu či zahraniční vztahy zámořských uzemí, vnitřní politiku si tyto země spravují samy (pokud jsou vůbec osídleny).
Referendum potrvá dva dny a otázka zní, zda obyvatelé odlehlých ostrovů v Atlantiku chtějí zachovat současný politický statut britského zámořského území. Výsledky hlasování úřady oznámí krátce po uzavření hlasovacích místností, tedy v pondělí po 20:00 hodině místního času (po půlnoci SEČ).
FalklandyDnes jsou Falklandy britským zámořským územím s vnitřní samosprávou. Britskou královnu na ostrovech zastupuje jí jmenovaný guvernér, který spolu s ministrem financí a premiérem tvoří vládu. Země má též 11členné Legislativní shromáždění. Falklandy mají 2841 obyvatel, tři čtvrtiny žijí ve správním středisku Stanley (Puerto Argentino). Podle loňského sčítání se 59 procent obyvatel považuje za Falklanďany a 29 procent za Brity, ale oficiálně mají od roku 1983 Falklanďané britské občanství. Na ostrovech je také asi tisíc britských vojáků. Zdroj: ČTK |
Očekává se hojná účast a také to, že naprostá většina obyvatel Falkland zvolí kladnou odpověď, jinými slovy bude chtít zůstat ve svazku se Spojeným královstvím. Ze zhruba 2 500 obyvatel Falklandských ostrovů se k referendu zaregistrovalo asi 1 650 voličů.
Jinou možnost si falklandská vláda zatím evidentně nepřipouští. Pro případ, že by se obyvatelé vyslovili, že britským zámořským územím nechtějí zůstat, totiž nemá náhradní řešení. "Následovaly by další konzultace a začal příprava na dalším referendu o alternativních možnostech," píše britská BBC na svém webu.
Buenos Aires, které ostrovy nazývá Malvínami, se už dopředu nechalo slyšet, že referendum neuzná. Hlasování označilo za bezvýznamné mediální divadlo. "Referendum nemá právní základ. Není povolené a neuzná jej OSN ani mezinárodní společenství," prohlásila argentinská velvyslankyně v Londýně Alicia Castrová.
Napětí mezi Argentinou a Velkou Británií kvůli Falklandům vyústilo před více než třiceti lety ve vojenský konflikt. Argentina pod vedením diktátora Leopolda Galtieriho se tehdy pokusila vojensky ostrovy obsadit, britská armáda ale latinskoamerický stát porazila. Během konfliktu padlo 255 Britů a 649 Argentinců.
Spory se opět vyostřily loni, když si všechny strany konfliktu připomněly třicetileté výročí války. Nutno ovšem podotknout, že za nynějším sporem o Falklandy stojí spíše ropa a její naleziště objevená nedaleko Falklandských ostrovů, než staré vášně. Britské těžařské firmy by chtěly v oblasti těžit v roce 2017.
Falklandy byly předmětem sporů několika zemí už od 16. století. Dodnes není jasné, kdo ostrovy objevil. Nejčastěji se hovoří o britské výpravě Johna Davise z roku 1592, podle jiných byl první o 60 let dříve Portugalec Esteban Gómez. V roce 1690 pojmenovali oblast Angličané podle lorda Falklanda.
Jméno Malvíny, které používají latinskoamerické země v čele s Argentinou, dali ostrovům francouzští námořníci. Podle londýnského ujednání z roku 1771 připadly ostrovy Španělsku, které je ale nekolonizovalo.
Po vypuknutí válek za nezávislost v roce 1810 ostrovy osiřely a deset let nato připadly novému státu Spojené provincie Río de la Plata. Už v roce 1833 je opět kolonizovali Britové. Argentina se ale nevzdávala a hned na prvním zasedání OSN v roce 1946 vznesla požadavek na jejich vrácení z titulu "dědického práva" na španělské kolonie, připomněla ČTK.
