Zasáhnout by podle nového návrhu vlády nešlo také do trestního řízení s konkrétní osobou. „Otázka v referendu bude muset být jasná a referendum bude možné přezkoumat Ústavním soudem,“ řekl ministr.
Jako příklady toho, o čem by se referendum mohlo konat, uvedl naopak třeba možné všelidové hlasování o tom, zda se má platit na veřejných vysokých školách, nebo jestli lidé souhlasí s navýšením rychlosti na dálnicích. Jako hypotetický příklad zmínil i hlasování o americkém radaru v Brdech, o což dříve usilovala americká vládní administrativa. „Nepochybně to byla zásadní otázka a nevyplývala z našich závazků,“ uvedl Dienstbier. Od myšlenky radaru v Brdech nakonec ustoupila sama americká strana.
Chceme konečně dostat referendum do ústavního pořádku
„Vláda tak posílá do Sněmovny další důležitý návrh, který je součástí koaliční smlouvy,“ řekl po jednání vlády premiér Bohuslav Sobotka. „Naším cílem je, aby se institutu referenda konečně dostal do našeho ústavního pořádku,“ uvedl předseda vlády.
Aby výsledek referenda platil, muselo by tak odpovědět nejen nadpoloviční většina těch, kdo se ho zúčastní, ale zároveň by to musela být čtvrtina všech oprávněných voličů. Fakticky by tak musela k referendu přijít minimálně čtvrtina voličů, ale kdyby jich přišlo pouze tolik, museli by všichni ještě navíc odpovědět totožně.
Vláda má ale problém. Nemá totiž sama dost hlasů, aby ústavní zákon o celostátním referendu. prosadila. Nemá totiž ve Sněmovně potřebných 120 hlasů. Pomoci jí tak musí část opozice, aby zákon prošel.
Proti jsou ODS i TOP 09, jednat o zákoně jsou ochotni opoziční komunisté i Úsvit. Dienstbier, který zákon připravil věří, že by se ještě mohl změnit zatím negativní postoj TOP 09. (více zde)
