Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ředitelka dvorské zoo: Pro nosorožce jsme udělali to nejlepší, dali jsme jim ráj

  20:02aktualizováno  20:02
Čtveřice severních bílých nosorožců ze zoo ve Dvoře Králové nad Labem se přestěhovala do buše v africké Keni. Kriticky ohrožená zvířata dostala rozsáhlé výběhy i nové spolubydlící - běžnější jižní poddruh nosorožců. Ředitelka zoo Dana Holečková, která se odtud před dvěma týdny vrátila, dává unikátnímu projektu velkou naději.

Samice Fatu a Nájin v Keni | foto: Dana Holečková, Zoo Dvůr Králové nad Labem

Samci Súdán a Suni a samice Nájin a Fatu odletěli z Prahy do Keni loni 19. prosince. Šestadvacet hodin dlouhý transport všichni čtyři nosorožci přestáli bez problémů a v novém domově výborně prospívají.

Asi před dvěma týdny jim tak ošetřovatelé mohli vyměnit ohrazené výběhy - takzvané bomy - za větší teritorium. Původně dvorská zvířata tak mají k dispozici několik set akrů pravé africké půdy. Naposledy je byla zkontrolovat ředitelka dvorské zoo Dana Holečková, nyní se už čtveřice bez českých ošetřovatelů obejde.

Už se nosorožci dostali z oplocených bom do rezervace?
Ten proces byl pozvolný. Po jejich uvyknutí takzvaným bomám jim byly neustále rozšiřovány prostory. Nyní se mohou pohybovat po ploše 300 hektarů. Samec Suni se pohybuje v osmihektarovém výběhu.

Jsou samice Nájin, Fatu se samci Súdánem a Sunim společně, nebo jsou oddělení?
Samci žijí odděleně. Nemůžeme totiž dopustit, aby mezi nimi došlo k zápasu o teritorium a nadvládu. Samice Nájin, Fatu a samec Súdán se společně pasou na třísethektarové ploše. Pro samce Suniho se připravuje další oplocené území o ploše 150 hektarů. Do něj by měl být umístěn jak Suni, tak jižní samice a jedna z dvorských severních samic.

Mladý samec jižní formy Max si hraje s klacky. Žije v prostoru, který sousedí s výběhem dvorských nosorožců

Nosorožce jste se chystali "ubytovat" ještě se skupinou běžnějších jižních bílých nosorožců...
Ano, na té třísethektarové ploše žije naše skupina ještě se skupinou pěti samic s mláďaty. Jsou ve věku od tří let a osmi měsíců do dvaceti let a tvoří tak sociální strukturu, která je pro bílé nosorožce přirozená. Navíc jsou tam dvě mláďata – dvouletý a třínedělní sameček.

Jak to vypadá s odchytem severních bílých nosorožců, kteří byli pozorováni v jižním Súdánu?
Naděje tu je. Z Keni se je vypravil hledat tým expertů, který je však nenašel. Nicméně domorodci jim potvrdili, že se tam nosorožci skutečně vyskytují. Nyní se plánuje další výprava a shánějí se na ni peníze. Pokud se podaří skupinu nosorožců najít, bude se řešit jejich budoucnost. Věřím ale, že by se později mohli připojit k našim zvířatům.

Myslíte si, že přirozené prostředí zvířatům pomůže a že je zde reálná šance, že se spáří?
Samci problém nemají, jsou připraveni pářit se každý den. Problém je u samic. Nyní však žijí v nejlepším a nejpřirozenějším prostředí, v jakém mohou, takže si myslím, že více jsme udělat nemohli. Skupina nosorožců, v rámci které nyní žijí, je přirozená, navozuje pro ně správné podmínky. Ve stádě se navíc vyskytuje dvouletý sameček, se kterým se může naše mladší samice, devítiletá Fatu, sblížit a navázat přirozený kamarádský vztah. Navození hormonálních cyklů nutných k plodnému páření ale může přijít až za několik měsíců. Chce to zkrátka čas. Velkým plus pro naše nosorožce je, že na reprodukci mají celý rok, a ne jen určité teplé období jako u nás, po kterém pak přichází nepříznivé chladné podmínky.

Přechod na přirozenou stravu jim v Keni problém nedělá?
Stále je ošetřovatelé v bomách, kam se zvířata každý večer dobrovolně vrací, přikrmují zeleninou a senem. Přes den se však v rezervaci pasou tamní trávou a keříky, a to jim problém nedělá. V Keni nyní prší, je tam období dešťů, což je pro nosorožce ideální období. Vše se tu zazelenalo, roste zde neustále nová tráva, která je pro ně lákadlem. Mrkev, kterou nosorožci dostávají v bomách, je pro ně spíše pochoutkou. Čekáme, že postupně o přikrmování ztratí zájem a zvířata si sama určí, kdy už budou chtít žít jen na zcela přirozené potravě.

Chystáte se vy nebo některý z vašich ošetřovatelů ještě za nosorožci?
Určitě za nimi někdy v budoucnu pojedeme, ale v současnosti nemáme určený pevný termín, nějakou brzkou kontrolu nepředpokládáme. Naši nosorožci nyní potřebují hlavně klid a čas na adaptaci a na sžití se s ostatními zvířaty. Do Keni se vypravíme, až bude zasedat komise řídící projekt nebo pokud se bude dít nějaký významný počin. V momentě, kdy vše probíhá podle plánu a neděje se nic vážného, už nás tam ale není třeba.

Po přemístění na nové území zkrátili ošetřovatelé rohy také jižním bílým nosorožcům

Jakým způsobem jsou zvířata nyní v rezervaci monitorována? Mají své speciální lidi, kteří na ně dohlížejí?
Stará se o ně šest ošetřovatelů, kteří na ně dohlížejí 24 hodin denně. Tři přes den, tři v noci. Nosorožci se navíc dobrovolně každý večer vrací do bomy, takže ošetřovatelé mohou samicím pravidelně odebírat a kontrolovat trus, ze kterého v laboratoři získávají údaje o tom, zda samice cyklují. Kromě toho v Keni s nosorožci zůstala ošetřovatelka Berry White, která u nás v zoo pracovala s nosorožci už před transportem. Jejím úkolem je dohlédnout na adaptaci nosorožců a naučit veškeré potřebné péči keňské ošetřovatele. Pokračuje tak v práci našich ošetřovatelů Jana Žďárka a Pavla Petržílka, kteří v Keni s nosorožci strávili první měsíc.

Takže jste neustále v kontaktu a dostáváte pravidelné zprávy?
Ano, jednou týdně dostaneme tiskovou zprávu o stavu zvířat a průběhu projektu v anglickém jazyce. Ta se pak překládá do češtiny a pro návštěvníky zoo a příznivce nosorožců ji vyvěšujeme také na našich stránkách. Chodí nám také fotografie. Kromě toho jsme s tamními pracovníky v telefonickém i e-mailovém spojení, takže kdyby se cokoliv dělo, jsme domluvení, že nám dají ihned vědět.


Naskytl se v Africe nějaký moment, kdy jste o zvířata opravdu dostala strach?
Ne. Díky bohu k ničemu takovému nedošlo a všechno probíhalo podle našich očekávání a v pořádku, někdy naopak nad očekávání dobře. Chválím absolutní profesionalitu českého i afrického týmu. Vše bylo dokonale připraveno a zvířatům i projektu je poskytována nejvyšší péče.

Ani v Keni tolik obávání pytláci je neohrozili?
Pytláci ne. Hranice rezervace hlídají ozbrojení strážci – zaměstnanci rezervace, kteří by pytláka po překročení hranic do rezervace zastřelili. Je to drsná ochrana, ale jediná fungující. Zde není jiný účel překročení hranic než za zabitím zvířete a nemusí se jednat jen o nosorožce. Naštěstí se nic takového nestalo. Navíc naši nosorožci mají zkrácené rohy, takže jsou pro pytláky bezcenní. Rohy se pak krátily i jižním bílým nosorožcům, kteří s našimi žijí, aby vůči nim ti naši nebyli v nevýhodě.

Můžete si už nyní říci, že máte vyhráno a že cíle, kterých jste chtěli dosáhnout, už jste splnili?
Tento projekt je rozplánován na třicet let, takže nemůžeme po čtyřech měsících říct, že máme něco velkého za sebou. Přesto už se staly dojemné momenty. Je to úžasný pocit, když si uvědomíte, že jsme zvířatům poskytli to nejlepší, co jsme mohli. Jsou tam jako v ráji, mají šanci nejen jako jedinci, ale možná také jako poslední nositelé genetické informace tohoto poddruhu a poslední schopní reprodukce. Samec Súdán se navíc narodil kousek odtud, je to pro něj po více než třiceti letech návrat domů. Bez Zoo Dvůr Králové by se Súdán samotný popravdě řečeno do Afriky nevrátil, ostatní nosorožci, kteří odjeli s ním, se narodili u nás. Kdybychom ta mláďata jako zcela jediní na světě neodchovali, nebylo by koho vracet.

Po tomto transportu se navíc obrátila pozornost veřejnosti na problém nosorožců a jejich záchranu. Dokázali jsme světu, že i malá republika uprostřed Evropy, kde je přes zimu metr sněhu, může pomoci daleké Africe a ohroženému druhu. V samotné Africe i v Asii jsou nosorožci nesmyslně hubeni kvůli rohům, které jsou používány v orientální medicíně. Přitom nemají žádný jiný účinek než nehty nebo vlasy. Pokud by se nám podařilo ukázat nesmyslnost jejich zabíjení, měli bychom alespoň částečně vyhráno.

Samec Sudán v buši







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mnohé recyklační továrny stále spoléhají na ruční práci.
Čínu zavalily použité baterie z elektromobilů. V recyklaci leží miliardy

Čínské recyklační továrny, které se specializují na likvidaci elektroniky, před sebou mají novou výzvu. V zemi prudce roste prodej elektromobilů, které...  celý článek

Bývalý slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko
Slovenská policie zadržela exministra Ruska, měl si objednat vraždu

Slovenská policie zadržela bývalého spolumajitele soukromé televize Markíza a exministra hospodářství Pavola Ruska. Podezírá ho, že si před 20 lety v podsvětí...  celý článek

Ohňostroj vyděsil obyvatele Paříže. Lekli se, že jde o útok
VIDEO: Půlnoční ohňostroj vyděsil Pařížany. Báli se útoku teroristů

Mohutné rány vyděsily v neděli o půlnoci mnoho Francouzů a turistů v Paříži. Mnozí z nich se báli dalšího teroristického útoku. Naštěstí to ale byl jen...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
VÝROBNÍ DĚLNÍK - MOŠNOV

Grafton Recruitment Praha
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 18 000 - 22 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.