Kantoři hájí zachování praktických škol (ilustrační snímek).

Kantoři hájí zachování praktických škol (ilustrační snímek). | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Poslat postižené do běžné výuky je scestné, hájí ředitelé praktické školy

  • 154
Začlenit všechny žáky s lehkým mentálním postižením do "normální" výuky je nesmysl, myslí si zastánci praktických škol. V pátek předali na ministerstvu školství petici za jejich zachování. Stát navíc podle nich na integraci všech dětí do běžných škol nemá peníze.

Na otázky iDNES.cz odpovídali tvůrci petice za záchranu někdejších zvláštních škol - ředitelka běžné základní školy v Pardubicích-Polabinách Jana Smetanová, kde se učí ve volnějším režimu jen 2 z téměř 600 žáků, a ředitel praktické školy ZŠ Lidická v Brně Gordon Brei, ve které má lehké mentální postižení 90 procent dětí. 

Proč jste spustili petici?
Smetanová:
Petici jsme sepsali proto, že vláda přijala v září 2011 Strategii boje proti sociálnímu vyloučení. Její součástí je i zrušení praktických škol, s čímž zásadně nesouhlasíme. Původně toto opatření mělo být splněno do roku 2015, teď se termín posunul do roku 2017. Petici jsme dělali společně za základní i praktické školy, aby si někdo nemohl myslet, že je jen v zájmu speciálních pedagogů si udržet místa. Nápad zrušit praktické školy je scestný a poškodil by celý vzdělávací systém.

Čím jsou praktické školy podle vás nenahraditelné?
Brei:
Tím, že v nich pracují speciální pedagogové, je tam menší počet dětí ve třídách a individuální přístup. Tyto školy navíc vzdělávají nejen děti s lehkým mentálním postižením, ale podle běžného vzdělávacího programu se tam učí i děti, které mají pouze poruchy učení nebo jsou sociální znevýhodnění.

Zastánci praktických škol přinesli Fialovi petici se 76 tisíci podpisy

Co chybí běžným školám, aby byly schopné vzdělávat všechny žáky?
Smetanová:
Chybí k tomu personál i peníze. Celá ta myšlenka je špatná. Když se někdo domnívá, že žák s mentálním postižením může být vzděláván v běžné třídě, kde je dvacet pět, třicet dětí, tak je to špatně. My máme žáčka s lehkou mentální retardací a i když s ním pracuje asistent, tak se nechce učit, pořád vyvolává rozruch a konflikty, tím ruší ostatní děti a hodina nemůže probíhat standardně. Tento žák potřebuje speciální podmínky a v základní škole, kde musíme třídu naplnit co největším počtem žáků, a nemáme speciální pedagogy, pro něj vzdělávání nemůže být přínosné.

Trváte na zachování stávajícího počtu praktických škol?
Smetanová:
Počet se musí přizpůsobovat množství dětí, které speciální vzdělávání potřebují. Takže je možné, že bude nakonec potřeba i vyšší počet praktických škol, protože do základních škol přicházejí děti, které mají závažné poruchy učení, v hlavním vzdělávacím proudu jsou dlouhodobě neúspěšné.

Jste s ministerstvem dohodnutí na dalším postupu?
Brei: V pátek dopoledne jsme měli velice vstřícné jednání se zástupci ministerstva školství. Dohodli jsme se na dalším pokračování po Novém roce. Minulý týden jsme se sešli i s premiérem. Doporučil vedoucímu Úřadu vlády, aby vyvolal jednání, kde by byla zastoupena zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková a ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. Byli bychom rádi, aby se tam objevili i ministři školství a práce a sociálních věcí a aby se Strategie boje proti sociálnímu vyloučení revidovala.
Smetanová: V důvodové zprávě ke strategii je uvedeno, že by změny ve školství vyžadovaly 10 až 18 miliard korun. Ve chvíli, kdy se na ministerstvu šetří a kdy jsme se dostali do situaci, že nemáme ani na učebnice, tak jsou tato opatření  absolutně nereálná.

Praktické školy

Jsou určené pro žáky s lehkou mentální retardací, která odpovídá IQ mezi 50 a 70 body. O zařazení do praktické školy rozhodují pedagogicko-psychologické poradny, souhlasit ale musejí i rodiče žáka. Děti s těžšími formami mentálního postižení navštěvují takzvané speciální školy.

Sdílíte výhrady, že absolventi praktických škol jsou na trhu práce obtížněji uplatnitelní než ti, kteří vycházejí z běžných škol?
Brei:
Můžu říct příklad z naší školy. Od nás se samozřejmě děti na gymnázium, výběrovou školu, nedostanou. Odchází ale na odborné školy a učiliště, které zvládají.

Nemáte tedy pocit, že by jejich potenciál byl v praktické škole utlumován. Že mají na víc?
Brei:
Myslím, že je spíše utlumuje, pokud zůstanou na základní škole, protože tam osnovy nezvládnou. Je možné dvakrát opakovat ročník, jednou na prvním a jednou na druhém stupni. A tyto děti, pokud jim opravdu nepomůžou rodiče, tak končí v 7. ročníku a nezískají ani základní vzdělání. U nás to do 9. ročníku dotáhnou a základní vzdělání mají ukončené.

Stává se vám, že pedagogicko-psychologické poradny do vaší školy pošlou žáka, který do praktické školy nepatří?
Brei:
Pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum vydává doporučení a posílá k nám pouze děti s lehkým mentálním postižením. Pokud to díte je hraniční, tak jej vzděláváme podle běžného vzdělávacího programu.

Čím si ale potom vysvětlujete zjištění ombudsmana a České školní inspekce, že Romové představují třetinu, respektive čtvrtinu všech žáků praktických škol?
Brei:
Nevím jestli Romové. Jsou to spíše děti ze sociálně vyloučeného prostředí a to už samo o sobě mluví za to, proč nejsou schopné splnit povinnou školní docházku na základních školách. Potřebují minimálně tři čtyři roky na to, aby svůj handicap dohnaly. V jejich případě nejde o lehké mentální postižení, učí se proto, jak jsem říkal, podle běžného vzdělávacího programu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video