Na otázky iDNES.cz odpovídali tvůrci petice za záchranu někdejších zvláštních škol - ředitelka běžné základní školy v Pardubicích-Polabinách Jana Smetanová, kde se učí ve volnějším režimu jen 2 z téměř 600 žáků, a ředitel praktické školy ZŠ Lidická v Brně Gordon Brei, ve které má lehké mentální postižení 90 procent dětí.
Proč jste spustili petici?
Smetanová: Petici jsme sepsali proto, že vláda přijala v září 2011 Strategii boje proti sociálnímu vyloučení. Její součástí je i zrušení praktických škol, s čímž zásadně nesouhlasíme. Původně toto opatření mělo být splněno do roku 2015, teď se termín posunul do roku 2017. Petici jsme dělali společně za základní i praktické školy, aby si někdo nemohl myslet, že je jen v zájmu speciálních pedagogů si udržet místa. Nápad zrušit praktické školy je scestný a poškodil by celý vzdělávací systém.
Čím jsou praktické školy podle vás nenahraditelné?
Brei: Tím, že v nich pracují speciální pedagogové, je tam menší počet dětí ve třídách a individuální přístup. Tyto školy navíc vzdělávají nejen děti s lehkým mentálním postižením, ale podle běžného vzdělávacího programu se tam učí i děti, které mají pouze poruchy učení nebo jsou sociální znevýhodnění.
Zastánci praktických škol přinesli Fialovi petici se 76 tisíci podpisy |
Co chybí běžným školám, aby byly schopné vzdělávat všechny žáky?
Smetanová: Chybí k tomu personál i peníze. Celá ta myšlenka je špatná. Když se někdo domnívá, že žák s mentálním postižením může být vzděláván v běžné třídě, kde je dvacet pět, třicet dětí, tak je to špatně. My máme žáčka s lehkou mentální retardací a i když s ním pracuje asistent, tak se nechce učit, pořád vyvolává rozruch a konflikty, tím ruší ostatní děti a hodina nemůže probíhat standardně. Tento žák potřebuje speciální podmínky a v základní škole, kde musíme třídu naplnit co největším počtem žáků, a nemáme speciální pedagogy, pro něj vzdělávání nemůže být přínosné.
Trváte na zachování stávajícího počtu praktických škol?
Smetanová: Počet se musí přizpůsobovat množství dětí, které speciální vzdělávání potřebují. Takže je možné, že bude nakonec potřeba i vyšší počet praktických škol, protože do základních škol přicházejí děti, které mají závažné poruchy učení, v hlavním vzdělávacím proudu jsou dlouhodobě neúspěšné.
Jste s ministerstvem dohodnutí na dalším postupu?
Brei: V pátek dopoledne jsme měli velice vstřícné jednání se zástupci ministerstva školství. Dohodli jsme se na dalším pokračování po Novém roce. Minulý týden jsme se sešli i s premiérem. Doporučil vedoucímu Úřadu vlády, aby vyvolal jednání, kde by byla zastoupena zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková a ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. Byli bychom rádi, aby se tam objevili i ministři školství a práce a sociálních věcí a aby se Strategie boje proti sociálnímu vyloučení revidovala.
Smetanová: V důvodové zprávě ke strategii je uvedeno, že by změny ve školství vyžadovaly 10 až 18 miliard korun. Ve chvíli, kdy se na ministerstvu šetří a kdy jsme se dostali do situaci, že nemáme ani na učebnice, tak jsou tato opatření absolutně nereálná.
Praktické školyJsou určené pro žáky s lehkou mentální retardací, která odpovídá IQ mezi 50 a 70 body. O zařazení do praktické školy rozhodují pedagogicko-psychologické poradny, souhlasit ale musejí i rodiče žáka. Děti s těžšími formami mentálního postižení navštěvují takzvané speciální školy. |
Sdílíte výhrady, že absolventi praktických škol jsou na trhu práce obtížněji uplatnitelní než ti, kteří vycházejí z běžných škol?
Brei: Můžu říct příklad z naší školy. Od nás se samozřejmě děti na gymnázium, výběrovou školu, nedostanou. Odchází ale na odborné školy a učiliště, které zvládají.
Nemáte tedy pocit, že by jejich potenciál byl v praktické škole utlumován. Že mají na víc?
Brei: Myslím, že je spíše utlumuje, pokud zůstanou na základní škole, protože tam osnovy nezvládnou. Je možné dvakrát opakovat ročník, jednou na prvním a jednou na druhém stupni. A tyto děti, pokud jim opravdu nepomůžou rodiče, tak končí v 7. ročníku a nezískají ani základní vzdělání. U nás to do 9. ročníku dotáhnou a základní vzdělání mají ukončené.
Stává se vám, že pedagogicko-psychologické poradny do vaší školy pošlou žáka, který do praktické školy nepatří?
Brei: Pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum vydává doporučení a posílá k nám pouze děti s lehkým mentálním postižením. Pokud to díte je hraniční, tak jej vzděláváme podle běžného vzdělávacího programu.
Čím si ale potom vysvětlujete zjištění ombudsmana a České školní inspekce, že Romové představují třetinu, respektive čtvrtinu všech žáků praktických škol?
Brei: Nevím jestli Romové. Jsou to spíše děti ze sociálně vyloučeného prostředí a to už samo o sobě mluví za to, proč nejsou schopné splnit povinnou školní docházku na základních školách. Potřebují minimálně tři čtyři roky na to, aby svůj handicap dohnaly. V jejich případě nejde o lehké mentální postižení, učí se proto, jak jsem říkal, podle běžného vzdělávacího programu.
