Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ředitel žádal za informaci o školství přes 100 tisíc

aktualizováno 
Na více než sto tisíc korun by přišla předsedu Sdružení učňovských zařízení Petra Lacinu informace, kterou žádal od ministerstva školství. Chtěl vědět, kolik peněz dostávají jednotlivé školy ze státního rozpočtu. Vrchní ředitel ekonomické sekce ministerstva Zdeněk Bernard se hájí tím, že postupuje podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Náklady na poskytnutí odpovědi vyčíslil asi na 105 tisíc korun.

Kolik stojí práce úředníka

Ministerstvo školství 105 korun za půl hodiny
Ministerstvi financí 280 korun za každou započatou hodinu (při čase kratším než půl hodiny lze krátit o polovinu)
Poslanecká sněmovna 100 korun za každou hodinu (účtuje se od dvou hodin výše)
Magistrát hl. města Prahy 100 korun za prvních započatých 15 minut, 50 korun za každých dalších započatých 15 minut

Zdroj: sazebníky úhrad za poskytování informací

Přes sto tisíc korun by měl zaplatit za poskytnutí informací zájemce, který se obrátil na vrchního ředitele ekonomické sekce ministerstva školství Zdeňka Bernarda. Ředitel se hájí tím, že postupuje podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Předseda Sdružení učňovských zařízení Petr Lacina chtěl vědět, kolik peněz ze státního rozpočtu dostávají jednotlivé školy. "Z ministerstva zatím nejsme schopni zjistit, kolik ve skutečnosti školám dává," uvedl včera Lacina.

Bernard v odpovědi píše, že požadované informace zašle, ale náklady na jejich poskytnutí budou činit přibližně 105 tisíc korun.

"Údaje nejsou na ministerstvu k dispozici, zabezpečení celého úkolu si vyžádá rozsáhlé šetření na všech školských úřadech a školách," tvrdí šéf odboru a má nejspíš pravdu.
Peníze se totiž rozdělují tak, že si úředníci ministerstva vezmou k ruce statistiky o počtech žáků v jednotlivých krajích a podle toho, na který typ školy žáci chodí, přidělí peníze na celý okres. Tam se potom peníze přerozdělí přes školské úřady mezi jednotlivé školy.
Každá musí úřadu doložit, jak s penězi naložila. Na ministerstvo však opět přijde jen vyúčtování za celý okres.
"Za každou půlhodinu vyhledávání informace, zpracování a kopírování účtujeme sto pět korun," sdělil zájemci o informace sekční šéf Bernard a požádal o zaplacení pětasedmdesátiprocentní zálohy, tedy zhruba 75 tisíc korun. I na to má úřad právo.
Zákon říká, že úřad může podmínit vydání informací zaplacením úhrady nebo zálohy - jak může být záloha vysoká, se v něm nepíše.

Zdeněk Bernard nebyl včera k zastižení, protože je až do pondělí na dovolené, jeho sekretářka však potvrdila pravost dopisu.

"Podle jednacího čísla tohoto dopisu mohu potvrdit, že byl opravdu odeslaný," uvedla.
Dagmar Němečková z ministerského odboru pro styk s veřejností se vyčíslené částce velmi divila. "Tomu ani nemohu věřit, všechny žádosti evidujeme a nejvyšší částkou, kterou jsme požadovali za informace, byly tři tisíce korun. Další částky byly 230, 465 a 840 korun," řekla. "V zásadě poskytujeme informace zdarma, ale za mimořádnou práci úředníka při jejím zpracování počítáme stanovenou sazbu," podotkla.

Petr Lacina říká, že zaplatit nemůže. "Je naprosto jasné, že resort školství nám nechce dotace školám sdělit, a proto nám naúčtoval takovou sumu. Na ministerstvu čísla, která požadujeme, jsou a není nutné, aby někdo při jejich shánění strávil stovky hodin," tvrdí.

Spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím, exposlanec Oldřich Kužílek prohlásil, že s něčím takovým se ještě nesetkal. "Pokud dobře počítám, úředník by potřeboval k vypracování odpovědi 500 hodin, tedy tři měsíce. To je neuvěřitelné," dodal.

Když si úřady za poskytnuté informace účtují tisícové částky, odkazují na sazebníky, které si samy vypracovaly (a které se navzájem někdy dost liší, viz rámeček). Je v nich taxa za čas práce úředníka, cena za kopírování dokumentů, za tisk z počítače nebo za disketu s informacemi. Například za informace o všech kontrolách taxikářů chtěl odbor dopravy pražského magistrátu šest a půl tisíce korun.

Placení za informace se do zákona dostalo hlavně jako nástroj obrany proti notorickým stěžovatelům, kteří by se dožadovali tak obsáhlých informací, že by se polovina zaměstnanců úřadu musela věnovat jen jim.

"Nyní se ovšem potvrzuje, že úhrada nákladů v zákoně neměla být," míní Kužílek.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda ODS Petr Fiala oslavuje zisk více než 11 procent hlasů ve volbách do...
Pravda a láska prohrály? Blogeři komentují volby

Jak interpretovat volební výsledky? Proč utrpěla ČSSD tak drtivou porážku? A jak se pravděpodobně zformuje vládní koalice? Přečtěte si, co si o tom myslí...  celý článek

Předseda Pirátů Ivan Bartoš během proslovu v pražském volebním štábu strany....
Volby v kostce: Piráti na vrcholu, snící ODS a pád Zelených či Realistů

Česko má za sebou další volební klání. Do Sněmovny se nakonec dostalo rekordních devět stran. Značný dopad budou mít výsledky ale i na politická uskupení,...  celý článek

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se raduje z vítězství ve volbách do Poslanecké...
Máme blízko k ODS, hnutí STAN i Pirátům, rozkrývá své plány Babiš

Šéf ANO Andrej Babiš už nechce vládu, jako je ta stávající, ve které sedí tři strany. To by považoval za ztrátu času. „My máme blízko k ODS, ke hnutí STAN i k...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.