Ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 14. září 2015 do 11:30
- aktualizovat výpis
- počet položených otázek: 44
OTÁZKA:
Prosím o informaci, zda v poslední době u politiků a veřejně vystupujících mluvčích oblíbený tvar "lidé ví", příp. "lidé jí" je ve spisovné češtině přípustný. Děkuji.
Horák
OTÁZKA:
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak je možné, že se musí přechylovat cizí ženská jména (Sharon Stoneová) a naopak jsou u nás možné tvary příjmení jako Svoboda, Konvalinka u žen? Není to trochu nelogické?
iva
OTÁZKA:
Jaký je název pro zkřížení dvou přirovnání, třeba řve jako pavián na lesy?
Franta
OTÁZKA:
Dobrý den,
je podle vás korektní větná konstrukce "Když ..., tak..."? Já sám se ji snažím nepoužívat (byť je to občas poměrně obtížné, udělat pauzu ve větě tak, aby ostatní pochopili, že už pokračuji druhou větou).
"Když to uděláš, tak to bude hotovo." srov. "Jestliže to uděláš, tak to bude hotovo./Když to uděláš, bude to hotovo./Když to uděláš, pak to bude hotovo."
V písemném projevu, který prochází korekturou, se v podstatě nevyskytuje, nicméně v ústním, zejména tom ´on-line´, zase naopak téměř vždy.
Váš názor?
Kamil
OTÁZKA:
Vážený pane, nemyslíte si, že úpravy českého pravopisu jsou především důsledkem určité hlouposti těch, kteří něco píší? Není tlak na zjednodušení důsledkem toho, že lidé méně čtou? Není to zbytečný ústupek: je to těžké? takto zjednodušíme.
Myslím, že změny pravopisu jsou zpravidla zločin, v důsledku kterého chybí historické návaznosti, kdy například latinská slova znásilňujeme písmenkem "z".
Karel Hrubý
OTÁZKA:
O strom měl opřené své dlouhé bidlo rybář. A na tomto stromě měla své bydlo veverka. Obě b?dla spadla. Jaké i/y. Děkuji.
Daniel Chrastil
OTÁZKA:
Dobrý den, všímáte si poslední dobou, že novináři čím dál častěji používají nejen nespisovnou češtinu či slang - bez zjevného kontextu, ale také jejich články obsahují alarmující počty různých chyb? Je zhoršující se znalost spisovného českého jazyka trendem? Předem díky za odpověď.
Kateřina Drahokoupilová
OTÁZKA:
Dobrý den
Před časem se na Slovensku objevila iniciativa učitelů po zrušení tvrdého y a nahrazení i měkkým po vzoru Chorvatů, Srbů a Slovinců, popř. nahrazení jen v případě obojetných souhlásek. Dle mého názoru by toto řešení výrazně ulehčilo pravopisu. Co tomu říkáte vy?
Díky
Pavel Mencl
OTÁZKA:
Dle současných pravidel lze psát (a mnozí tak i píší) komunizmus, socilaizmus atd. Přitom nelze psát komunizta či socilaizta. Pokud je argumentem, že "se to tak vyslovuje", muselo by se psát i borůfky, přezůfky, popř. zkratková hovorová slova pro dovolenou, prázdniny a narozeniny by se psalo dofča, prásky, narosky.
l.Cetkovský
OTÁZKA:
Dotaz vlastně ani nemám, spíše prosbu. Nedělejte prosím žádné velké zásahy. To, co češtině dle mého názoru škodí nejvíce, jsou radikální změny po určité době. Důsledkem pak je, že děti se jinou podobu učí ve škole, jinou slyší doma a ještě jinou najdou v knížkách jen o málo starších než jsou samy.
Pokud by mělo dojít v vývoji pravopisu, pak by ta změna měla být pozvolná a hlavně předvídatelná. To se v žádném případě nedá říct o změně v psaní velkých písmen, ke které došlo před lety. Stejně tak fonetičtější psaní ve slovech typu diskus/ze, filos/zofie apod. Na přejatých slovech jsem oceňoval, že bylo možné zpětně odvodit původní význam v původním jazyce. Tím, že nový pravopis původní psaní zastře, často tím zastře i originální význam a zdroj. Je to škoda.
Takže opravdu prosím, nedělejte žádné velké zásahy, nepřizpůsobujte jazyk těm, kteří svou mateřštinu nejsou ochotni dobře používat. Co na tom, že někdo netuší rozdíl v mě/mně. Těm lidem stejně změna nepomůže a jazyku to jen uškodí.
Walter Diviš
OTÁZKA:
Dobrý den, pane Olivo, jaký máte názor na počeštěné anglicismy typu checknu to nebo nabrífuji se?
Zdenka Trachtová
OTÁZKA:
Dobrý den,
máme v naší firmě takový malý spor. Máme v jedné obci lokalitu, která se jmenuje Tabulky. Další lokalita se jmenuje Velké Tabulky nebo tabulky? Já si myslím, že když jde o místní název, tak by mělo být velké T, kolega je názoru, že velké písmeno je jen první. Můžete nás prosím rozsoudit?
Děkuji Štourač
Ondřej Štourač
OTÁZKA:
1) Proč je slovo organismus neživotného rodu?
2) Budeme psát na začátku věty malé písmen u názvů, které malým písmenem začínají, viz název "iDnes".
3) Když jsme zakládali s.r.o., tak i když má být za tečkou mezera, notářka nám řekla, že ona to píše do základní listiny vždy bez mezer, což se i nám líbilo lépe. Je to otázka češtiny nebo typografie, tedy jak se má s.r.o. správně psát?
Pavel Pokorný
OTÁZKA:
Dobrý den. Mám dvě připomínky. 1. Proč se žáci ve škole učí tvary zájmena "já" tak složitým způsobem - podle pádových otázek? Každý žák to během pár týdnů zapomene. Mně je více než 70 let a dodnes si pamatuji, že širší tvar tohoto osobního zájmena (mně, mne) se psal na začátku věty, po předložce a na důrazu. Dnes si žáci pletou tyto tvary brzy po té, co je probírali, zatímco stará, dobrá škola se nezapomíná, protože byla blíž dětskému stylu myšlení. A druhou otázku mám k psaní "ú" a "ů". 90 % národa už nezná příčiny psaní těchto samohlásek, přesto se stále používají dokonce i v nářečních či slangových výrazech např. horůčava). Jsem pro větší demokratizaci pravidel českého pravopisu a toto pravidlo + řadu dalších pokládám za nepotřebné. Děkuji.
Karel Chrastina
OTÁZKA:
Přechylování ženských příjmení - ať je jak chce sporné, proč se přechylují i ruská, už jednou přechýlená, příjmení? Třeba Ivanovová?
vovi
OTÁZKA:
Neobáváte se, že další "zjednodušení" pravopisu bude mít stejný výsledek jako Velká Reforma v Německu, kde Před byl pokud možná bezvadný písemný projev vizitkou, zatímco Po na to lidi s prominutím kašlou (a návrat ke staré dobré péči očekávat nelze)?
Tomáš Tatíček
OTÁZKA:
Dobrý den, moc bych se přimlouval za všechna písmena v názvech velká (snad kromě předložek) - ostatně mladí to dnes pod vlivem angličtiny ani jinak nepíší. A skoro nikdo neví, jak to má být správně. Obdobně tvary "by jsme" a "by jste" místo "bychom" a "byste" stejně používá možná polovina lidí už dnes. "Mně" a "mě" nemá valného smyslu odlišovat, rovněž tak již v předchozích dotazech zmiňované ú/ů.
Miroslav
OTÁZKA:
Vážený pane řediteli,
dá se vysvětlit, proč se Černá Hora píše s dvěma velkými písmeny, ale Pobřeží slonoviny jen s jedním?
Děkuji za odpověď.
Dana Řeháková
OTÁZKA:
Mám takový pocit, že při výuce češiny se klade velký důraz na syntax na úkor praktického používání jazyka. Chápu, že je důležité znát "základní informace"o stavbě věty, ale k čemu je dobré jít až do takových detailů jako je učování přístavků, doplňků apod.? Loni spousta studentů neuspěla s písemnou prací u maturity, protože se odchýlila od zadaného slohového útvaru. Nikoho přitom nezajímal obsah. V životě je přece důležitější umět (gramaticky) správně zformulovat své myšlenky do textu. A následně je i případně veřejně odprezentovat. Málokdo je rozený řečník, ale proč se i tohle neučí ve školách? Základní/střední škola by měla připravit žáky pro praktické používání jazyka, lingvisty pak vysoká škola.
Hana
OTÁZKA:
Rozumím, že jazyk se vyvíjí, ale proč se pořád přizpůsobujete hlupákům? Chápu, že zde vždy bude skupina lidí, typicky se základním vzděláním, kteří v pravopise a gramatice chybují a beru to, ale proč chyby odpouštět středoškolákům a vysokoškolákům? Je pravda, že v pravopise povolíte psaní "Česká Republika", "Evropská Unie", "Lidové Noviny", "Ministerstvo Spravedlnosti" jako ústupek angličtinou zblblým mladým?
Karel
OTÁZKA:
Dobrý den. Ve škole jsme se učili, že se v názvech ulic po předložce píše velké písmeno. Například Na Pořící, Ke Koryčce, U Nádraží atd. Platí to stále? často vidím v těchto případech psané po předložce malé písmeno. Platí to také u jiných názvu než ulic? Například u autobusových zastávek nebo hospod? Pokud se hospoda jmenuje U Šenku, nebo Pod Lipami - napsala jsem to zde správně? Pokud se autobusová zastávka jmenuje U Nádraží, je to zde napsáno správně? Děkuji za odpověď. Žiji v zahraničí a je možné, že mi nové pravidlo uteklo. S pozdravem, Klára Kuncková
Klara Kuncková
OTÁZKA:
Dobry den,
Chtela bych se zeptat, zda nebudete projednavat prechylovani cizich zenskych prijmeni?
Podle meho nazoru je to prezitek z dob minulych.
Predem dekuji,
Jana
Jana Hatlapatkova
OTÁZKA:
Pokud celé jihozápadní Čechy mluví "nespisovně" a používají například koncovky středního rodu u přídavných jmen (Honzovo dcera), může se stát, že podobná nespisovnost může proniknout do pravidel? Jaká část národa by něco takového musela používat? Je nějaký zajímavý příklad "zespisovnění nespisovného" z nedávné minulosti? Zdraví a moc vám fandí, Honza
Jan Vonasek
OTÁZKA:
Jak se Vám líbí úroveň češtiny ve sdělovacích prostředcích? Na IDNES minulý týden např. "rodák z Chrudimy", "soupravy zastavili" atd....
Karel Hynek
OTÁZKA:
Dobry den, pravopis je u nas tradicne precenovana oblast jazyka. Nebylo by lepsi se dohodnout na a) zruseni y (psat jen i) a b) psani nazvu velkymi pismeny (vsech) a soustredit se na obsah jazyka? Nevedlo by to k jeho vetsi kultivaci?
Lukas
OTÁZKA:
Dobrý den,
proč Chrám sv. Víta, ale katedrála sv. Víta. Není to trochu zvrácené? Postrádá to veškerou logiku. Připadá mi, že jste to dělali náhodně. Malé, velké, malé, velké...
Lenka
OTÁZKA:
Když se pravidla spisovné češtiny stále zpřesňují, jak se jako jazykovědec díváte na "znásilňování" jmen cizinců, čehož se čeština dopouští přechylováním? Vzal byste na milost jako rovnocennou variantu nepřechylování? Proč když Češka, vezme-li si cizince, má právo na to, aby se k jejímu novému jménu nepsalo -ová (např. bývalá ministryně Peake), zatímco ke jménu cizinky stále násilně roubujeme -ová (např. se píše Merkelová, ale nesmí se psát Merkel)?
Pepa
OTÁZKA:
Existují nějaké zdroje týkající se češtiny (slovník, ...), které lze volně užívat ve webových aplikacích?
Franta
OTÁZKA:
Dobrý den, téměř každý den slyším nebo vidím napsané špatné tvary od slovesa "vědět", "jíst" atd., a to ve 3.os. mn.č. (tedy oni ví namísto oni vědí). Občas někdo "pohrozí", že se tento tvar už tak vžil, že to bude za chvíli správně, doufám, že toto tedy nehrozí? Díky Tereza
Tereza Vančurová
OTÁZKA:
Opustíme konečně ten nesmysl s vlastní transkripcí názvů čínských měst. To co my "jako považujeme" za název, není v žádné mapě.
dorcas
OTÁZKA:
Proč potřebujeme kodifikovanou podobu češtiny? Jak se stavíte k mluvnici Václava Cvrčka a kol.? Děkuju.
Franta
OTÁZKA:
Dobrý den, pane docente. Možná to není tak úplně k tématu, ale poslední dobou se čím dál více řeší problém přechylování. Od Dalibora Behúna vím, a s tím souhlasím i já, že přechylování je žádoucí a pokud to jde, přechylovat by se mělo. Spousta lidí se tomu však brání a argumentují tím, že se takto žena vůbec nejmenuje. Přitom přechylování podléhají nejen příjmení, ale i funkce nebo hodnosti. Jaký názor, případně doporučení máte Vy? Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.
Bronislav Gabryš
OTÁZKA:
Nebylo by rozumné velká písmena užívat pouze na začátku názvů s výjimkou jmen už ve víceslovném názvu obsažených?
Pavel Houska
OTÁZKA:
Dobrý den!
Chtěl bych se zeptat, zda se nechystá změna i v oblasti jedné z největších příšerností v jazyce českém - přechylování. Kdy se ho konečně zbavíme?
Marcel Herbolt
OTÁZKA:
Dobrý den, jak byste oponoval názoru, že nepotřebujeme přechylování, protože polština ho také nemá a přitom má podobný charakter jako čeština.
Franta
OTÁZKA:
Je trochu paradox, jak velký je rozdíl mezi mluvenou a spisovnou češtinou. Přitom chyba se stala už na začátku, když obrozenci sestavovali spisovný jazyk, tak použili 200 starou formu a nějak nevzali v úvahu aktuální mluvenou formu. A tak spisovná čeština neustále kulhá za vývojem mluveného slova. Asi je to úděl. Na druhé straně se jistě vynoří spousta staromilců, kteří neberou žádnou změnu. Co s tím?
Ondřej Hrubý
OTÁZKA:
Bude v pravidlech povolena i konstrukce "by jsme"? Z mého pohledu je to nyní nejčastější užití tohoto gramatického jevu a zní mi to i jako optimální varianta, "bychom" je příliš formální, "bysme" naopak příliš venkovské.
Pavel Houska
OTÁZKA:
Dobrý den,
1. Za poslední dobu se minimálně podruhé dočítáme, že se chystá úprava v pravidlech pro psaní velkých písmen, ale že tato změna přijde až za několik let. Musí to trvat tak dlouho?
2. Jak vnímáte "poslání" Vašeho úřadu? Podle názvu by člověk soudil, že budete český jazyk spíš pozorovat, ale zatím se zdá, že ho chcete spíš tvořit.
Děkuji za odpovědi.
Jan Dostál
OTÁZKA:
Složitá pravidla činí systém nepřehledným, nebylo by lepší zrušit různé deviace jako „ů“ „ě“ ? Stačilo by „ú“ a „je“, není závažný důvod mít dvě dlouhá u (úů) atd. Vyjmenovaná slova jakbysmet, je třeba zrušit obojetné souhlásky a všechny je převést pod tvrdé. Např. po „v“ jen „y“. Argumentovat tím, že by nešlo odlišit význam (vít, výt) je zaobalená lež, existuje řada homonym, kupř. „koza“ má také více významů a jazykovědci (zatím) nevymysleli další pravidla „koza“ „kozza“, … Sečteno podtrženo „Výly vyly vjence“. No jsem zvědav, kolik důvodů si vymyslíte, že to nejde… :(
Jaroslav Siroky
OTÁZKA:
Zjednodušení velmi podporuji, a to ze dvou důvodů - jednodušší pro člověka, jednodušší pro stroj. Konzervativní, ale ne přehnaně pomalý vývoj psané češtiny je správný. Je přeci zbytečné a dost možná v blízké budoucnosti i problematické až ostudné, aby počítač nebyl schopen převádět vzájemně řeč a písmo správně jen proto, že máme problematická pravidla. No a pro člověka je snažší také lepší - některé z dnešního pohledu diskutabilní čárky ve větách, s/z, -mně/-mě, někdy i to i/y a tak dál. Povolit v rozumné míře obojí, to není žádná neúcta k jazyku. Necítím ani potřebu mít vyšší vyjadřovací schopnost v psaném projevu než v mluveném. A začít třeba u velkých a malých písmen je krok správným směrem. Ano, i komplikovaná pravidla se dají naučit, ale co by asi jejich zarputilí zastánci říkali na to, kdyby je google nutil psát dotazy v SQL? :)
Zbyněk Uher
OTÁZKA:
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat zda chápu dobře fakt, že jazykové úpravy vychází z obecné češtiny, respektive ze změn v běžné mluvě a tím pádem s tím spojeným postupným snižováním úrovně spisového jazyka.
Děkuji, hezký den
Konečný
OTÁZKA:
Dobrý den,
co říkáte množícímu se výrazu: "dám to, dáš to"....považuji to za hrubý prohřešek vůči češtině. Dokonce to používají někteří redaktoři v TV....
Mirek
OTÁZKA:
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, zda je správné následující použití přívlastků: dušená zelenina na páře, navrtaná skoba do stěny. Sama bych napsala zelenina dušená na páře, skoba navrtaná do stěny. Existuje pro podobné případy nějaké pravidlo a nazývá se nějak tento jev?
Děkuji.
LZ
OTÁZKA:
Dobrý den, dočkáme se v brzké době možnosti používat tvaru "bysme" ? Tvar "bychom" působí dnes odtažitě až knižně.. Děkuji
Martin
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
