Ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva
vydáno 14.9.2015 11:00
V průběhu září se čtenáři mohli otestovat v sérii kvízu z češtiny, které připravil iDNES.cz společně s Ústavem pro jazyk český (UJC). Podle nedávného průzkumu však v českém pravopisu panuje chaos. Problémy činí zejména psaní velkých písmen. Na otázky čtenářů bude v on-line rozhovoru od 11:00 odpovídat ředitel UJC Karel Oliva.
Konec rozhovoru
Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 14. září 2015 do 11:30
OTÁZKA:
Dobrý den, dočkáme se v brzké době možnosti používat tvaru "bysme" ? Tvar "bychom" působí dnes odtažitě až knižně.. Děkuji
Martin
Karel Oliva:
V brzké budoucnosti velmi pravděpodobně ne, a předpokládám, že konkrétně pro tvar "bysme" ani v té vzdálenější, alespoň pokud jde o psanou podobu jazyka. Jde o to, že tvar vyslovovaný "bysme" je vlastně jakousi náhradou spisovného, ale z hlediska systému dnes už podivného tvaru "bychom". Vlastně jde o systémové vyrovnání s tvary jako "přišli jsme", "viděli jsme", čili pokud dojde k takové změně kodifikace, velmi pravděpodobně bude zavedena podoba "by jsme". Tomu ostatně odpovídá i vysoká přijatelnost příkladové věty "Tento krok jsme podnikli proto, aby i vy jste se mohli zúčastnit naší ankety" - v ní jednak není spisovné "abyste" a jednak je v ní ten tvar "aby jste" roztržen na dvě části slovy "i vy", přesto ta věta zní na první poslech docela dobře, myslím. Protože předpokládám, že změna kodifikace by musela proběhnout pro oba tvary najednou (a možná i pro více tvarů, např. pro "abych" - "aby jsem", což je dnes ovšem stále stěží přijatelné), jsem přesvědčen o tom, že by tedy v té vzdálenější budoucnosti, o níž zde mluvíme, bylo kodifikováno spíše "by jsme".
14.9.2015 11:13
OTÁZKA:
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, zda je správné následující použití přívlastků: dušená zelenina na páře, navrtaná skoba do stěny. Sama bych napsala zelenina dušená na páře, skoba navrtaná do stěny. Existuje pro podobné případy nějaké pravidlo a nazývá se nějak tento jev?
Děkuji.
LZ
Karel Oliva:
Užití takového slovosledu je nenáležité a nešťastné, bohužel ale velmi časté. Jde o jev, kterému se říká "neprojektivita" (což má nějaké strukturní důvody), a je běžný v zažitých frázích - např. "plná kapsa peněz" - kde tolik nevadí (i když "kapsa plná peněz" je určitě také dobře, ba možná lépe česky). Doporučuji se takovému slovosledu vynýbat, pokud chceme, aby textům, které vytváříme, bylo dobře rozumět.
14.9.2015 11:18
OTÁZKA:
Dobrý den,
co říkáte množícímu se výrazu: "dám to, dáš to"....považuji to za hrubý prohřešek vůči češtině. Dokonce to používají někteří redaktoři v TV....
Mirek
Karel Oliva:
Tento jev se v obecné češtině začal masivněji vyskytovat před cca 10 lety, pravděpodobně byl převzat ze studentského slangu. Do spisovné češtiny rozhodně nepatří - a proto by se mu redaktoři ve veřejnoprávních médiích měli vyhýbat zcela určitě, a těm v ostatních médiích bych si to dovolil doporučit.
14.9.2015 11:20
OTÁZKA:
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat zda chápu dobře fakt, že jazykové úpravy vychází z obecné češtiny, respektive ze změn v běžné mluvě a tím pádem s tím spojeným postupným snižováním úrovně spisového jazyka.
Děkuji, hezký den
Konečný
Karel Oliva:
Takové tvrzení by nebylo přesné. Změny v kodifikaci spisovného, prestižního jazyka vycházejí (nebo tedy by minimálně měly vycházet) ze změn, které můžeme pozorovat v projevech - mluvených i psaných - kultivovaných uživatelů jazyka v situacích, kdy se předpokládá užití jazyka spisovného. Pokud například (viz výše) v mnoha projevech, jinak zcela spisovných, začne zaznívat "bysme" či "by jsme", je to důvod, abychom my jazykovědci zbystřili pozornost a řekli si - aha, povědomí o tom, co je prestižní mluva, se nám změnilo, co s tím uděláme ... Nejde tedy o změny na základě obecné češtiny - té, jíž používáme doma, při běžném nákupu, v kontaktu s dobrými přáteli.
14.9.2015 11:26
OTÁZKA:
Dobrý den,
1. Za poslední dobu se minimálně podruhé dočítáme, že se chystá úprava v pravidlech pro psaní velkých písmen, ale že tato změna přijde až za několik let. Musí to trvat tak dlouho?
2. Jak vnímáte "poslání" Vašeho úřadu? Podle názvu by člověk soudil, že budete český jazyk spíš pozorovat, ale zatím se zdá, že ho chcete spíš tvořit.
Děkuji za odpovědi.
Jan Dostál
Karel Oliva:
1. Zásah do přirozeného jazyka, byť jde jen o psanou formu jeho jedné - spisovné - varianty, je velmi citlivá věc pro společenství všech, kteří jej používají, a samozřejmě zejména těch, pro něž je to jazyk mateřský. Je potřeba věc opravdu do důsledků promyslet, zjistit si reakce odborné i laické ... jde jak o jazyk jako takový, tak o emotivní stránku věci. Nedomyšlené změny v Pravidlech r. 1993 opravdu vedou k opatrnosti. A opatrnost odrazuje od spěchu.
2. Český jazyk existuje a není potřeba jej "tvořit". A nejenže existuje, také se vyvíjí - z hlediska lidského života asi pomalu, ale přece, ta změna je pomalá, ale je tu: Janu Husovi by dnes už běžný mluvčí češtiny asi nerozuměl. My tyhle změny pozorujeme, jak píšete, a na jejich základě občas, maximálně jednou za generaci, upravujeme kodifikaci spisovného jazyka, což já osobně rozhodně nechápu jako "tvorbu českého jazyka".
14.9.2015 11:37
OTÁZKA:
Bude v pravidlech povolena i konstrukce "by jsme"? Z mého pohledu je to nyní nejčastější užití tohoto gramatického jevu a zní mi to i jako optimální varianta, "bychom" je příliš formální, "bysme" naopak příliš venkovské.
Pavel Houska
Karel Oliva:
Časem se (skoro určitě) dočkáte. Upozorňuji ale, že zatím tomu tak není. Vizte též výše.
14.9.2015 11:38
OTÁZKA:
Dobrý den, jak byste oponoval názoru, že nepotřebujeme přechylování, protože polština ho také nemá a přitom má podobný charakter jako čeština.
Franta
Karel Oliva:
Oponoval bych zaprvé tak, že věci jsou asi složitější a i polština přechylování má, manželka pana Stoklosy (s tvrdým "L", které nemám na klávesnici :-) ) jistě může být i paní Stoklosowa, rozhodně to není polsky špatně, zrovna tak manželka pána, jenž se jmenuje Komorowski, je zcela jistě paní Komorowska ("Komorowski" by už polsky špatně bylo). A zadruhé bych oponoval tím, že prostě polština není čeština, každý ten jazyk má jinou historii a jiné tradice a zvyklosti, nebo obecněji, usuzování analogií není úplně validní způsob argumentace.
14.9.2015 11:44
OTÁZKA:
Je trochu paradox, jak velký je rozdíl mezi mluvenou a spisovnou češtinou. Přitom chyba se stala už na začátku, když obrozenci sestavovali spisovný jazyk, tak použili 200 starou formu a nějak nevzali v úvahu aktuální mluvenou formu. A tak spisovná čeština neustále kulhá za vývojem mluveného slova. Asi je to úděl. Na druhé straně se jistě vynoří spousta staromilců, kteří neberou žádnou změnu. Co s tím?
Ondřej Hrubý
Karel Oliva:
Inu, máte úplně pravdu v tom, že chyba se stala už dávno, ale protože změnit historii nemůžeme, tak mi nezbývá než na otázku "Co s tím" odpovědět, byť trochu posmutněle, že asi ... nic.
Nebo, abych byl optimističtější a vstřícnější, ponechat to dalšímu *přirozenému* vývoji. Jen prosím žádné násilné akce, žádné jazykové inženýrství ... ostatně, právě ta chyba na začátku, o níž píšete, a těch následných 200 let většinově zcela neúspěšného "pospisovňovacího" tlaku ve škole, literatuře, ..., ukazují, že násilná řešení typu "předpis" (či chcete-li "foršrift" :-) ) nikam nevedou a ničeho významného nedosáhnou.
14.9.2015 11:51
OTÁZKA:
Dobrý den, pane docente. Možná to není tak úplně k tématu, ale poslední dobou se čím dál více řeší problém přechylování. Od Dalibora Behúna vím, a s tím souhlasím i já, že přechylování je žádoucí a pokud to jde, přechylovat by se mělo. Spousta lidí se tomu však brání a argumentují tím, že se takto žena vůbec nejmenuje. Přitom přechylování podléhají nejen příjmení, ale i funkce nebo hodnosti. Jaký názor, případně doporučení máte Vy? Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.
Bronislav Gabryš
Karel Oliva:
Problém přechylování - a to je potřeba říci hned na začátku - nemá žádné opravdu dobré řešení. Je to srážka tradic našeho jazyka s jazyky cizími, nebo tedy možná srážka kultur jazyků. Ale je to srážka konkrétních vyjadřovacích potřeb: v cizím jazyce se žena jmenuje (třeba Smith), v češtině ale dost nutně potřebujeme podstatná jména umístěná ve větě skloňovat, což bez přechýlení obecně nejde (nebo by se musely přidávat mužské koncovky, což by samozřejmě byl také problém: "se Smithem" je něco jiného než "se Smithovou").
Jednoduché to mají zejména ty jazyky, v nichž skoro žádné koncovky nejsou :-) ale i tam věci občas vykolejí a nějaké to jméno se "koncovkou pokřiví": tuhle jsem zahlédl titulek ve stylu "the Obamas are travelling to ..." nebo něco podobného. Prostě přidávání koncovky (a v češtině, abych byl přesný, tedy i přípony) neboli změna přesného znění jména z jazykových důvodů je i v jiných jazycích přirozená věc.
Ale - a to chci říci také důrazně - rozumím tomu, že se přechylování zejména cizinkám nemusí líbit. Jde prostě o rozdíl ve zvyklostech a kultuře.
14.9.2015 12:05
OTÁZKA:
Proč potřebujeme kodifikovanou podobu češtiny? Jak se stavíte k mluvnici Václava Cvrčka a kol.? Děkuju.
Franta
Karel Oliva:
Kodifikovanou podobu češtiny potřebujeme prostě proto, abychom se mohli a uměli jasně dohodnout. Přidat či vynechat třeba čárku může vést k zásadní změně významu. Při složitosti dnešního světa, a konkrétně třeba hospodářských smluv, by bylo hodně nepraktické, aby si každá strana mohla znění smlouvy vykládat "po svém".
A nápad na "pluralitu kodifikací" pokládám za podivný. Buďto jde o pluralitu plynoucí z toho, že jsou kodifikovány různé stylové vrstvy jazyka (pak je to ovšem v pořádku), nebo je to něco jako "kulatý čtverec".
14.9.2015 12:11
OTÁZKA:
Dobrý den, téměř každý den slyším nebo vidím napsané špatné tvary od slovesa "vědět", "jíst" atd., a to ve 3.os. mn.č. (tedy oni ví namísto oni vědí). Občas někdo "pohrozí", že se tento tvar už tak vžil, že to bude za chvíli správně, doufám, že toto tedy nehrozí? Díky Tereza
Tereza Vančurová
Karel Oliva:
Zatím skutečně ne. K tomuto nešťastnému vývoji velmi přispěl krok Pravidel 1993, která fakticky zrušila slovesný vzor "sází", což si pak mnoho lidí promítlo i do nepravidelných sloves "vědět" a "jíst". Řekl bych, že se snažíme o osvětu, ale nakolik uspějeme a co bude za 100 let, to se opravdu neodvažuji předpovídat.
14.9.2015 12:14
OTÁZKA:
Jak se Vám líbí úroveň češtiny ve sdělovacích prostředcích? Na IDNES minulý týden např. "rodák z Chrudimy", "soupravy zastavili" atd....
Karel Hynek
Karel Oliva:
No, samozřejmě že hrůzy, které uvádíte, se mi nelíbí, ba velmi nelíbí. Snažím se na to upozorňovat, a nejsem sám - ale jestli to povede ke změně redakční politiky (třeba k finančním postihům za takovéto poklesky), to nevím. Ale přál bych si to - nikoliv z "pomstychtivosti", ale proto, že média spoluurčují jazyk. A to spoluurčování by mělo fungovat ve smyslu kultivace, nikoliv opačně.
14.9.2015 12:19
OTÁZKA:
Pokud celé jihozápadní Čechy mluví "nespisovně" a používají například koncovky středního rodu u přídavných jmen (Honzovo dcera), může se stát, že podobná nespisovnost může proniknout do pravidel? Jaká část národa by něco takového musela používat? Je nějaký zajímavý příklad "zespisovnění nespisovného" z nedávné minulosti? Zdraví a moc vám fandí, Honza
Jan Vonasek
Karel Oliva:
"Honzovo céra" by muselo proniknout - a to velmi významně - i do spisovných projevů. Nemyslím, že konkrétně tohle hrozí v horizontu desítek let (co bude za stovky, to se neodvažuji předpovídat). A příklad "zespisovnění nespisovného" z nedávné minulosti - tak třeba už neužíváme infinitivy na "-ti", už se i ve spisovné normě plně prosadilo jen "-t", i když třeba Slovník spisovného jazyka českého (1960-71) ještě uvádí pouze formy s "-ti" jako noremní a náležité.
14.9.2015 12:26
OTÁZKA:
1) Proč je slovo organismus neživotného rodu?
2) Budeme psát na začátku věty malé písmen u názvů, které malým písmenem začínají, viz název "iDnes".
3) Když jsme zakládali s.r.o., tak i když má být za tečkou mezera, notářka nám řekla, že ona to píše do základní listiny vždy bez mezer, což se i nám líbilo lépe. Je to otázka češtiny nebo typografie, tedy jak se má s.r.o. správně psát?
Pavel Pokorný
Karel Oliva:
1. Koncovka "-ismus" signalizuje, že slovo je rodu mužského neživotného. Připomínám, že životnost mluvnická a životnost v reálném světě si sice odpovídají často, ale ne vždy: např. "oběšenec" (či postaru "viselec") je mluvnicky životný, podobně je to s rodem ("hvězda" populární kultury může být i muž), atd.
2. Tady je problém ještě o krok dále: totiž že vlastní jméno (název) začíná malým písmenem. To je věc, která se začátkem věty nespraví.
3. Psaní mezery po tečce je jak otázkou pravopisu, tak státní normy o úpravě písemností. Každopádně tvrzení paní notářky, že "ona to tak píše", pokládám za zábavné, ale nikoliv za argument, že by se tak psát opravdu mělo.
14.9.2015 12:37
OTÁZKA:
Prosím o informaci, zda v poslední době u politiků a veřejně vystupujících mluvčích oblíbený tvar "lidé ví", příp. "lidé jí" je ve spisovné češtině přípustný. Děkuji.
Horák
Karel Oliva:
Není. V žádném případě NENÍ. Viz též výše.
14.9.2015 12:40
Upozornění
Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.
