iDNES.cz

Ředitel NP Šumava František Krejčí

U pramene Vltavy
velikost textu:
vydáno 3.4.2009 13:00
V šumavském národním parku se nyní rozhoduje o budoucnosti. Jak zasahovat proti kůrovci podél státních hranic? Za jakých podmínek budou moci vodáci splouvat Teplou Vltavu? Na otázky čtenářů odpovídal v on-line rozhovoru iDNES.cz ředitel národního parku František Krejčí.
OTÁZKA: Chystá se dohoda ministrů ohledně Schengenu a prostupnosti hranic? Bude otevřen přechod na Modrý sloup u Modravy? Marie z Třeboně
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Dobrý den. Ano chystá. Dnes by měl tuto dohodu podepsat min. ŽP Bavorska. V pondělí pak náš ministr ŽP. Předpokládám, že letos opravdu Modrý sloup otevřeme. 3.4.2009 13:04
OTÁZKA: S příchodem nového ministra můžete přijít o křeslo. Co byste pak dělal? Andula z Vimperka
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Zatím nevím. Nepřemýšlím o tom. Mám na Šumavě hodně práce, která mě velmi baví. 3.4.2009 13:05
OTÁZKA: Dobry den, vcera jsem v televizi videla letecke zabery parku a je to dost hruza. Vy pry tvrdite, ze stromy se nemaji kacet, ze jde o cyklicky se opakujici jev, ale vzdyt se kurovec siri! Jak tomu chcete zabranit? A jaka je praxe s nicenim kurovce v zahranici? Dekuji. Miriam J. Mirka
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Dobrý den. V poslední době jsou často prezentovány letecké záběry lesů NP, které pocházejí z oblastí ponechaných samovolnému vývoji posledních cca. 15 let. V těchto územích se opravdu nesmí nic kácet. To aby se kůrovec nešířil mimo tyto plochy zajišťujeme jednak přesně stanoveným diferencovaným režimem péče o lesy a moderní integrovanou ochranou lesa proti kůrovci. 3.4.2009 13:09
OTÁZKA: Dobrý den, do se stane, když v úterý 7. dubna rada parku neodsouhlasí nový návštěvní řád? Hrozí sankce ČR za splouvání unikátní Teplé Vltavy? Děkuji za odpověď. Iveta, Prachatice
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Postoupíme stanovisko Rady NP k NŘ na MŽP do Prahy. Doufám, že pak bude tento případný rozpor ze strany MŽP vyřešen obratem a NŘ tak jako tak vydán letos. 3.4.2009 13:11
OTÁZKA: Dobrý den. Proč správu parku za poslední dva roky opustila celá řada vysoce postavených pracovníků? Třeba náměstci... Děkuji za odpověď. Arnošt Marten
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Přišel jsem na správu bez svého týmu náměstků. Postupně zefektivňuji a podle svého názoru dotvářím řídící tým. Jsem z 80 % hotov:-) 3.4.2009 13:12
OTÁZKA: Není chybou, že vědce do vědecké rady parku vybírá ředitel správy parku a obklopí se tedy lidmi nakloněnými jeho myšlenkám? Nebylo by spravedlivější, kdyby vědce nominovaly univerzity a další instituce? Milan, Český Krumlov
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Zastávám názor, že v Radě mají být zastoupeni vědci z obou stran názorového spektra. Rada je poradní orgán ředitele, proto je musí jmenovat ředitel. 3.4.2009 13:14
OTÁZKA: domeček pana Bakaly? Jak si stojí
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Prosím o upřesnění otázky. 3.4.2009 13:14
OTÁZKA: Co budete chránit, až všechno sežere kůrovec? Semenáčky co tam vyrůstají jako podrost, sežerou brouci taky. Není rozumnější vysadit původní les, než trvat na monokultuře z 18/19/20 století? Rosomak
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Semenáčky kůrovec nežere:-) Proces rozpadu a obnovy horských smrčin běží podle očekávání dobře. Nemusíte mít strach, že kůrovec Šumavu poškodí celou. Porosty se soušemi po kůrovci v bezzásahových oblastech činí cca. 2 % výměry lesů NP. V kulturních smrčinách v nižších polohách NP opravdu postupně zakládáme nový smíšený les i uměle. 3.4.2009 13:18
OTÁZKA: Nedávno jsem byl na Šumavě po dlouhé době, konkrétně nad Prameny Vltavy, na Bučině atd.. Zhrozil jsem se. O kůrovci slýchám, ale že je to taková hrůza, to jsem nevěděl. Skutečně je řešením nechat stromy ležet? Budeme mít za 10-20 let úplně holé hory? Jiří Krása
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Podle vlastních i zahr. výzkumů je dnes jisté, že návrat lesa v pásmu horských smrčin je kontinuálně zajištěn. Po 10 letech je zde přirozené zmlazení často tak masivní, že jím nelze ani prostě projít. 3.4.2009 13:20
OTÁZKA: Zdravím Vás. V jakém stadiu jsou jednání s rakouskou stranou? Míša
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: V podstatě dokončujeme přípravu dohody mezi naším min. a federálním min. Rakouska o společné ochraně lesa proti kůrovci poblíž hranic. 3.4.2009 13:21
OTÁZKA: Jak je na tom, respektive co zbývá k plánovanému rozšíření areálu Špičák ? anonymní alkoholik
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Na Špičáku běži jednání o rozšiřování aktivit uvnitř areálu, nikoliv o jeho rozšiřování. 3.4.2009 13:22
OTÁZKA: Dobrý den, nejsem odborník, ale měl jsem pocit, že před lety nás kritizovalo Německo z důvodu kácení napadených stromů. Nyní zase Rakousko z důvodu nekácení. Mají tyto dvě (řekl bych podobné) země opravdu tak odlišné názory nebo se to u nás jen tak interpretuje. Nebo jsem to nepochopil. Děkuji. Martin
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Děkuji za Vaši otázku. Přesně tohoto momentu jsme také pozitivně využili při dlouhých jednáních s Rakouskem. Na situaci si pamatujete správně... 3.4.2009 13:24
OTÁZKA: Mám rád přírodu, ale to co provádíte, je klasicky podvod. Tzv. chráníte přírodu, abyste si ji chránili pouze pro sebe. Normální lidé se do tvz. vysoce chráněných oblastí nedostanou, přičemž se jedná pouze o nějaký chodník. Typicky je to např. Pálava, kde ochranáři tak dlouho bránili zpevnění cesty betonovými ekologickými tvárnicemi - co prorůstají travou - (prý beton vadí jednomu druhu brouka), až vody spláchly zeminu. Podobný stav hrozí Šumavě, protože než vyroste nový les, tak deště spláchnou půdu i s těmi novými stromky, kterými se tak vehementně oháníte. Prý původní porost, chm... Martin
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Patříme k NP v Evropě s největším % volně přístupné plochy, tj. do více než 80 % rozlohy NP mohou hosté vstupovat volně. 3.4.2009 13:26
OTÁZKA: Můžu se zeptat, co jste vystudoval? Myslíte si, že svou funkcí můžete skutečně aktivně přispět k ochraně přírody nebo víc udělají "malí" dělníci, kteří se věnují skutečné praxi, prevenci, vzdělávání dětí? Evík
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Vystudoval jsem lesnickou fakultu, celý prof. život se snažím dále vzdělávat. Absolvoval jsem i řadu odborných zahr. pobytů na téma řízení environmentálních projektů,.... Obojí musí fungovat vyváženě. Dobré řízení NP i každodenní práce řadových zaměstnanců. Jsme na sobě vzájemně závislí. 3.4.2009 13:30
OTÁZKA: Reaguji na vasi odpoved. Proc se v uzemi, ktera se prezentuji v medii, nesmi kacet? Dekuji,. Miriam J. Mirka
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Předmětem ochrany přírody je zde právě i přirozená dynamika jejich vývoje. Proto je na Šumavě NP. 3.4.2009 13:30
OTÁZKA: Já bych se rád zeptal na oblast kolem Roklanské nádrže a chaty. Jsou tam relativně kvalitní cesty, neuvažujete, že tam pustíte turisty alespoň na část roku? Podle všeho Roklanskou chatu dosud lesníci i Sráva parku využívají, neměl by tedy zákaz vstupu platit pro všechny a nedělat zase nějaké vyjímky? Oblast je poměrně daleko o civilizace, a tak hrozba školních zájezdů v této lokalitě není tak akutní. Vítězslav R.
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Roklanská "hájenka" je masivně zasažena dřevomorkou, je nutné ji bohužel zbourat. Další využití lokality je v současné době diskutováno. 3.4.2009 13:33
OTÁZKA: Poznáte českého a rakouského kůrovce? Prý ti naši kůrovci podnikají nájezdy na rakouskou část Šumavy. Co je na tom pravdy? PS: I ten kůrovec pozná, že Západ je Západ. standa grygar
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Popoulace kůrovce se vyvíjí na hraničních hřebenech na obou stranách hranice. Nastávají oba případy vzájemné "výměny" brouků. Proto je nutné vždy se sousedními správci dobře spolupracovat při ochraně lesa. P.S.: převládající větry vanou na Šumavě od západu. 3.4.2009 13:36
OTÁZKA: Zajímá mě splouvání teplé vltavy. 1. Jak dopadla realizace záchr. programu - Perlorodka říční v ČR - schválená již v r. 2001 a proč se nová pravidla splouvání této části řeší až od r. 2005? 2. Na stránkách NP šumava lze nalézt text tiskové mluvčí SFŽP ČR - Příběh perlorodky - který na mě působí hodně tendenčně, opravdu je toto stanovisko zainteresovaných lidí? To se na řece před vodáky nic nedělo? - voraři zde nikdy natěžené dřevo nesplouvali? díky za odpovědi mravenečník
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Teplá Vltava má za sebou docela pestrou historii ovlivněnou činností člověka, přesto zůstává stále hodnotnou řekou i se svým nejbližším okolím. Nechráníme zde jen perlorodku, ale říční ekosystém jako celek. Změna režimu splouvání je jedním z opatření ke zlepšení jejího stavu. 3.4.2009 13:39
OTÁZKA: Dobrý den, co podle vás Šumavě nejvíc chybí, co potřebuje? Jaký k ní máte vy osobně vztah? Díky za odpovědi M. Rudolf
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Děkuji za otázku!! Jsem na Šumavě doma. Jsem její součástí. Šumavě chybí klid na její citlivý rozvoj, klid na normální práci regionu a správy na tvorbě dobré budoucnosti pro místní obyvatele a místní přírodu. 3.4.2009 13:42
OTÁZKA: Jak byste, nepochybně jako milovník přírody a lesů, popsal kůrovce? Jak moc velká je to podle Vás potvora a patří do lesa? Hanka od Prahy
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Kůrovec je tu o pár stovek milionů let déle než my. Musíme lépe chápat, kdy bude mít navrch kůrovec a kdy člověk. 3.4.2009 13:44
OTÁZKA: Dobrý den, existuje nějaký živočich, který se kůrovcem živí a který by se na něj mohl nasadit jako přirozený likvidátor? Děkuji za odpověď a hezké odpoledne do jižních Čech. Pavel Fuks
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Kůrovci mají řadu přirozených nepřátel. Podobně jako my. Nasadili jsme na "kůrovce" houbu, která jej ničí velmi efektivně a přitom citlivě vůči zbytku ekosystému lesa. 3.4.2009 13:45
OTÁZKA: Jak funguje boj s kůrovcem v sousedních zemích? Tam se taky nesmí kácet? Honza
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Musíme rozlišovat lesy národních parků od lesů hospodářských. Ve srovnatelných NP jako je Šumava se běžně praktikuje v současné době obdobný způsob jako u nás. 3.4.2009 13:47
OTÁZKA: Dobrý den, prosím vás, kde se ten kůrovec vzal? A jak dlouho tahle zkáza ještě potrvá? Je to k pláči vidět to. Josef
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Kůrovec nikam nemizí. Současná populace smrku je na Šumavě cca. 8000 let. Kůrovec je celou dobu s ní. Chová se jako klasická ohnisková hmyzi nákaza.... Bude tu i po nás. 3.4.2009 13:49
OTÁZKA: Hlavně nekácet, co jsme si natropili, s tím nám kůrovec pomůže. Držím palce v boji s těžařskou "mafií" ;) Pavel G.
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Děkuji. 3.4.2009 13:50
OTÁZKA: Proč jsou některé části lidem nepřístupné? Není to škoda? Pro koho tam přírodu schováváte? Pro výzkum? Anonym
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Ukáznění jednotlivci či malé skupinky neškodí. Proto od loňska organizujeme trasy s průvodci i do nejcennějších části. Letos bude tento projekt pokračovat. 3.4.2009 13:52
OTÁZKA: Je nějaká sbírka nebo nějaká možnost přispět na boj s broukem? Kolik vůbec tahle sranda stojí korun a kdo to financuje? Pokud je peněz málo, rád bych někam přispěl. Jan z Vyššího Brodu
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Vše je financováno z veřejných prostředků. Ochrana lesa v NP je opravdu nákladná záležitost a i v případě rozpočtu našeho resortu patří k prioritám. 3.4.2009 13:54
OTÁZKA: Na jak dlouho odhadujete, že bude trvat přirozená obnova zasažené části Šumavy? Dá se nyní vůbec říci, kdy se tam zase vrátí život a nebude to vypadat jako po chemickém náletu? A co všechno tento proces obnovy zahrnuje? Díky. Míra
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Odumřením dospělých stromů na části hosrkých smrčin (nyní cca. 2 % výměry lesů NP)smrčina nekončí. Je stále živým ekosystémem procházejícím dočasnou fází rozpadu. Všechny ostatní fáze - obnova, dorůstání a stabilizace jsou daleko delší. Obnova v horských smrčinách není přerušena ani uschnutím dospělých smrků. 3.4.2009 13:56
OTÁZKA: Pane řediteli. To si skutečně spolu s Bursíkem a dalšími podobnými myslíte, že starostové šumavských obcí, jihočeští senátoři a bývalý hejtman, jsou opravdu nevzdělanci, omezenci? Ochraně přírody rozumíte skutečně nejlépe? Kde na to berete odvahu? Schwarzemberkové by se museli obracet v hrobě, protože způsob hospodaření na Šumavě je převážně jejich dítě! Josef Novotný
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Nerozumím přesně Vaší otázce. Jsem zvyklý o všem poctivě diskutovat a přinášet do diskuse jen ověřené informace, a to očekávám i od ostatních.... 3.4.2009 13:58
OTÁZKA: Všichni se tady ptají na kůrovce a na ohrožené stromy, ale je na Šumavě ještě něco takto ohrožené, o čem se tolik nemluví? Nějaké unikáty, které stojí za záchranů a jsem před vyhubením. Anonym
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Kůrovec není hlavní problém Šumavy. Je jen mediálně nejznámější. Velký zájem je nutné obrátit i na bezlesí a velká volně žijící zvířata... Mnoho druhů rostlin či bezobratlých.... 3.4.2009 14:01
OTÁZKA: Za jakých podmínek budou moci vodáci splouvat Teplou Vltavu? vodák
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Vše bude detailně uvedenou včas na web. stránkách NP. Hlavní změna bude v omezení denního počtu vodáků a zvýšení výšky hladiny pro splouvání. 3.4.2009 14:02
OTÁZKA: Díky za odpověď a rovnou se ještě zeptám na související oblast Modravských slatí. Nikdo tam nesmí, ale těžká lesní technika se tam pohybuje. Uvažujete o vpuštění turisů na cestu Hraběcí most - Rybářská slať - Velký Roklan? Vítězslav R.
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: V bezzásahových územích se již těžké lesní mech. prostředky nepohybují. O otevření Hraběcí cesty uvažujeme ale směrem k Modravské hoře. 3.4.2009 14:04
OTÁZKA: Je kůrovec škůdce, nebo je to přirozená součást ekosystému lesa a my se k němu jen neumíme chovat a chápat ho jako přirozenou součást? Lidka
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: V NP je chápan jako přirozená součást v územích s převahou samovolného vývoje, v ostatních částech na cca. 75 % výměry lesů proti zasahujeme i konzervativními metodami. 3.4.2009 14:06
OTÁZKA: Vy se bráníte přechodu přes Březník po staré obchodní stezce ( tisícileté ), z důvodu klidu pro tetřevy. Můj pohled z výše 70 km a výše na Googlu mi napovídá, že z bývalého lesa, který jsem tak milovala a na který jsem se často jezdívala dívat, nezbylo naprosto nic - poušť. Není tam ani větev, na kterou by si chudák tetřev mohl sednout. Všichni tzv. ochránci přírody a Duhy by zasloužili přivázat k pahýlům stromů, zničených broukem. Ptám se, co ještě tam chcete chránit, když stromek dnes zasazený, za deset let dosáhne bídně výšky jednoho metru v této vysoké nadm. výšce. Jsem proto, aby Vy osobně jste byl normálně trestně stíhán za to, co jste na Šumavě dopustili a zaplatili kompletně nám i Rakušákům škody. Má otázka zní, jste vůbec připraven nést trestní zodpovědnost a vůbec ´- podívat se lidem do očí za tu hrůzu kolem Plešného jezera, kterou jste způsobil. Druhá otázka : Mohou tyto holé stráně nyní používat alespoň lyžaři a co chcete ukazovat za krásy Třístoličníku a Trojmezné. Děs ! Karla Řezáčová Č. Budějovice
U pramene Vltavy ODPOVĚĎ: Vaše názory jsou poplatné době 50. let minulého století, kdy se hlavně ve východním sektoru diskutovalo o významu přírodních procesů pro ochranu přírody. Proces prosychání horských lesů je a byl běžnou součástí jejich vývoje. Byl kvůli nim založen i náš národní park. Tento proces zde běží bez ohledu na aktuální ministry a ředitele 18 let. Před příchodem člověka na horních poloh Šumavy zde běžel nerušeně cca 7000 let po odtání posledních ledovců. Asi byste měla lépe vážit svá slova ohledně trestání lidí, zvláště zavání-li bývalou totalitou. 3.4.2009 14:14
zpět na osobnost