Ředitel knihovny usiluje o další čtenáře

Praha - Knihovní fond městské knihovny tvoří více než dva miliony jednotek, za poslední rok zaznamenali její zaměstnanci přes šest milionů výpůjček. Od července stojí v čele této instituce nový ředitel, dosavadní náměstek pro strategický rozvoj Tomáš Řehák. K již 111. výročí existence knihovny představuje projekt, který má přiblížit její služby široké veřejnosti.

Na co klade knihovna důraz a jak by se měly její služby rozšířit?
Naším cílem je představit knihovnu i těm, kteří ji zatím nepoužívají. Připravili jsme speciální informační produkt v podobě CD-ROM, který vyjde letos na podzim a bude ukázkou toho, co knihovna může nabídnout. Pohráli jsme si s magií čísel a prezentujeme zde 111 oborů lidské činnosti, z nichž každý je zastoupen 11 + 1 titulem. Pokud tedy budete chtít základní přehled v astronomii, naleznete zde seznam knížek, pečlivě sestavený příslušnými odborníky, z nichž ho můžete získat. Podobně chceme pojmout beletrii, v 11 + 1 žánrech doporučujeme 111 nejkvalitnějších titulů z našich fondů.

Kdo je typickým čtenářem knihovny?
Městská knihovna se důsledně profiluje jako univerzální všeobecná knihovna pro každého. Chce klást důraz zejména na služby dětem a mládeži stejně jako důchodcům, čtenářům sociálně slabým nebo postiženým spoluobčanům. Průměrný věk čtenářů je velmi nízký, pouhých třicet let, nejméně naše služby využívají lidé v produktivním věku. Ti často mívají pocit, že knihovna je pro ty, kteří si knížky nemohou dovolit koupit. Tento mýtus v Čechách přetrvává, úspěšné knihovny dokážou oslovit pouhých patnáct procent populace ze svého okolí. Ale například ve Skandinávii je to běžně padesát procent.

Čím si to vysvětlujete?
Je to dlouhodobá záležitost. Maminka jednoho amerického kolegy učila ve vesnické málotřídce, v níž byla knihovna centrem školy a učitelé vedli děti již odmalička k tomu, aby do knihovny přišly a tam si samy našly, co potřebujou. To je součást národní kultury. Když si Češi chtěli postavit vlastní kulturní stánek, postavili si Národní divadlo, Američané zbudovali Kongresovou knihovnu. Navíc řada lidí u nás měří své životní hodnoty výplatní páskou a mnohým se zdá žinantní chodit do knihovny.

Ústřední budova městské knihovny byla po rekonstrukci v roce 1998 otevřena jako knihovna s plně automatizovaným provozem. Dnes je jich v Praze již dvanáct, přibudou brzy další?
Ano, naší prioritou je postupná proměna sítě, která je největší v celé republice. Těžiště by se mělo přenést na velké, moderně technicky zajištěné pobočky, které fungují jako jeden plně automatizovaný celek. Každý rok se proto snažíme do této sítě přičlenit čtyři až pět buď zcela nových, nebo zrekonstruovaných poboček. Od června poskytuje veřejnosti služby knihovna Prosek, v polovině příštího roku na nás čeká otevření nové knihovny v Záhřebské ulici, která jako jedna z nemnoha staveb na území hlavního města byla jako knihovna již postavena. Rozšíří se také pobočka na Ostrčilově náměstí. Jednou z největších akcí příštího roku bude otevření velké knihovny na Smíchově, kde dostaneme první patro secesní Smíchovské tržnice. Pobočky, kde dlouhodobě není provoz rentabilní, naopak zavíráme. Tento osud postihne nejdříve Vodárenskou, do budoucna by mělo v Praze fungovat necelých padesát poboček.

Nyní je jich 54, zdaleka však nenabízejí stejný rozsah a standard služeb...
Máme čtyři základní standardy služeb. Unikum je ústřední knihovna na Mariánském náměstí. Poté jsou zde oblastní automatizované knihovny, pokrývající zejména velká sídliště, které nabízejí služby na vysoké úrovni v dostatečné pestrosti. Spádové knihovny jsou středně velké pobočky, které neuspokojí úzce specializované požadavky, ale lze zde zapůjčit třeba běžnou beletrii. Lokální knihovny vycházejí vstříc specifickým potřebám té které oblasti. Jednou z těch dobře umístěných je třeba knihovna, která je součástí komunitního centra Sue Ryder v Michli. Velký zájem je i o bibliobusy, které se používají jako dočasné řešení při rekonstrukci nebo jako služba handicapovaným občanům. V příštím roce chceme pořídit nový, již automatizovaný bibliobus.

Některé tituly jsou však ve zkouškovém období či před maturitami nesehnatelné. Máte nějaký recept na řešení?
Jistě se jej snažíme hledat, ale náš manévrovací prostor je omezený. Jednak hospodaříme s obecnými krejcary a tak je na zváženou, jestli v desítce exemplářů nakoupit knihu, na kterou se jednou v měsíci všichni vrhnou, ale po zbytek roku bude ležet nepovšimnuta. Problematická je i dostupnost. Kdo dnes vydává skutečně kvalitní klasiku? Můžeme koupit jen to, co je na trhu, a v této oblasti trh jistě saturován není. Lepší je to nyní s naučnou literaturou, ale před pěti lety byly tituly z psychologie či filozofie beznadějně rozpůjčovány.

Po roce a půl byla otevřena na Jižním Městě druhá největší městská knihovna v Praze. Knihovna nabízí až 110 tisíc literárních svazků, knih, časopisů a také grafických listů a reprodukcí. (25. února 2002)

Po roce a půl byla otevřena na Jižním Městě druhá největší městská knihovna v Praze. Knihovna nabízí až 110 tisíc literárních svazků, knih, časopisů a také grafických listů a reprodukcí. (25. února 2002)

Po roce a půl byla otevřena na Jižním Městě druhá největší městská knihovna v Praze. Knihovna nabízí až 110 tisíc literárních svazků, knih, časopisů a také grafických listů a reprodukcí. (25. února 2002)

Tomáš Řehák hodlá rozšiřovat jak knihovnu jako takovou, tak množství jejích služeb pro veřejnost. (8. července 2002)