Redaktoři ovládají budovu, Hodač vysílače

Pondělní podvečer, první svátek vánoční. Stmívá se a na zábradlí před budovou zpravodajství České televize hoří řada svíček, před vchodem postává hlouček lidí, kteří přišli podpořit zaměstnance zpravodajství, kteří neuznávají nového ředitele ČT Jiřímu Hodačovi a jím dosazenou šéfku zpravodajství Janu Bobošíkovou. Uvnitř článku si přečtěte celou reportáž

O co méně lidí je před domem, o to více je jich uvnitř. V nervovém centru budovy, velíně, je hlava na hlavě. Několik stovek lidí, kteří jsou přesvědčeni o své pravdě a jsou odhodláni vytrvat. Tři desítky tu strávili už celou Štědrovečerní noc, tu dnešní, z pondělí na úterý jich tu přespí mnohem víc.

Moskevský zpravodaj ČT Martin Jazairi si nese přes vrátnici slamník, reportérka Veronika Sedláčková celý kufr.

Věří, že to bude stát za to, že nakonec musí vyhrát.

„Za vším jsou ekonomické zájmy pana Železného,“ říká o důvodu války o Českou televizi zástupce šéfredaktora zpravodajství Roman Bradáč. „Politici jsou jen převodní pákou a o nás tady už vůbec nejde,“ dodává.

Nálada v táboře odpůrců Hodače je však pořád bojovná, i když napětí se tu dá krájet.

„Prohrávají, lidí na naší straně přibývá, už i Klaus je naštvaný,“ říká odhodlaně moderátor večerních zpráv Josef Maršál.

Mnoha lidem tady z velína se včera Bobošíková pokusila doručit svéráznou formu výpovědi, v nichž je „převádí na jinou práci“.

Důvod je zřejmý z dalších řádků. „Počínaje doručením tohoto dopisu, Vám ukládám, abyste opustil(a) své nynější pracoviště a až na další pracoval(a) v místě svého trvalého bydliště.“ Bobošíková prostě zkouší dobýt zpět budovu.

Přichází jeden pražský právník, kterého sehnaly odbory. „Je to celé nesmysl, nemá to právní platnost,“ říká právník. Ozve se potlesk, lidé si oddechnou a pokračují.

Zprávy už jsou skoro hotové, všichni se snaží dělat, jakoby vše běželo normálně. Neběží.

Dorazil šéf televizní ochrany, mohutný muž s knírkem. „Dostal jsem příkaz, abych vyklidil budovu. Já to dělat nechci. Dohodněme se tak, že pozvu policii a uvidíme, co udělá,“ říká zaměstnancům zpravodajství.

Ti to berou jako férový návrh a jdou připravovat další příspěvky. „Ministr Gross nám slíbil, že když se tady nebudou dít výtržnosti, tak policie zasahovat nebude,“ poznamenává v hovoru s kolegy jedna redaktorka. Ochrankář odchází a lidé se zase vrací k práci.

 Samozřejmě, že většina se dohaduje a debatuje do dál, vždyť jen moderátorů hlavních zpráv je tady všech šest, od štědrovečerního stromku přišel skoro každý. Tady stromeček nesvítí, purpuru tu neucítíte, spíš pach potu tak dobře známý z válečných štábů.

Nejvíc ze všeho kazí skoro všem náladu to, co je vidět na jedné z televizních obrazovek uprostřed sálu.

Na ní kamera zabírá prázdný sál s modrým pozadím připomínajícím studio zpráv. „To je Bobo TV,“ říká s pohrdáním v hlase Martin Vlk, který normálně dělá regionálního zpravodaje v Jihlavě.

Z tohoto studia, umístěného v TV Prima, má dnes večer vysílat tým lidí kolem Hodače a Bobošíkové program, který stejně jako o Štědrém dnu zřejmě uvidí lidé ve většině České republiky. „Radiokomunikace bohužel poslouchají Hodače. Ale z této budovy nepřenesou ani minutu vysílání,“ říká jeden z televizních novinářů.

Na první pohled viditelná děsivá úroveň prvních „Hodačových“ zpráv ale jeho odpůrce posílila. „Ve středu už budou muset odvysílat pět hodin zpravodajských pořadů. To nemohou zvládnout s těmi pár lidmi co mají a to ani při tak mizerné kvalitě,“ uvádí reportér Marek Vítek.

Zatímco Hodač a Bobošíková ovládají většinu po zemi šířeného signálu, jejich protivníci mají pod kontrolou budovu.

„Nikdo od Bobošíkové tady není,“ říká jeden z černých šerifů.

Hodače zastupuje pouze jeden muž, který rozhoduje koho do budovy vpustit a koho ne. Umělci a další osobnosti, které v minulých dnech tvořili pozadí zpráv připravovaných protihodačovskou skupinou, už mají smůlu. To platí i takřka o téměř všech novinářích z jiných sdělovacích prostředků.

Něco po půl šesté se objevuje informace, že do budovy zpravodajství míří předseda Senátu Petr Pithart. „Pustíme ho?“ ptá se slečna v recepci na vrátnici. „Když si pro něj někdo z velína přijde, tak jo,“ odpovídá jí jeden z ochranky budovy, který napůl pro sebe zachmuřeně dodává: „To jsou vánoce, tohle mě fakt dělat nebaví.“

Ještě před Pithartem však dorazí policie. „Tak, co se tady děje. Proč nás sem zase taháte,“ ptá se velitel pětice policistů. „Paní Bobošíková mě pověřila, abych vás požádal o vyklizení budovy,“ říká jim šéf černých šerifů.

Policisté s otrávenými výrazy v obličejích vystoupají do sálu velína.

Kolem nich se okamžitě srotí desítky redaktorů a dalších zaměstnanců. „Nic se tady neděje. Normálně pracujeme a připravujeme zprávy. Je nám líto, že vás někdo tak obtěžuje,“ říká jeden z produkčních.

„Nebudeme tady nic dělat. Tady je soukromý pozemek a co se tady děje není pokud nedochází k ničení majetku, naše věc,“ prohlašuje policista.

Ochrankář mu pak předává mobilní telefon a policista pak dlouhých deset minut hovoří s Bobošíkovou. „Oznámím to šéfovi,“ končí hovor.

Policisté za potlesku redaktorů odchází.

Lidé tady z velína vyhráli další bitvu.

O hodinu a půl později Bobošíková vrací úder, když domácnosti ve většině republiky opět místo zpráv odsud z Kavčích hor uvidí „její“ zprávy.

Válka o televizi pokračuje.

LUBOŠ PALATA, MF DNES

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video