Redaktoři MF DNES obviněni

Vyšetřovatelé obvinili redaktory MF DNES Sabinu Slonkovou a Jiřího Kubíka za to, že jim odmítli sdělit jméno člověka, od něhož získali hanopis na Petru Buzkovou s krycím názvem operace Olovo. Novináři jsou stíháni za trestný čin nadržování. "Jsem přesvědčen, že se nedopustili trestného činu. Psali o případu pravdu, což potvrzuje i policejní vyšetřování, a chránili zdroj informací, jak jim to umožňuje tiskový zákon," uvedl šéfredaktor MF DNES Petr Šabata.

Redaktoři jméno člověka tají i proto, že jim dokument předal, aby upozornil na pochybné praktiky na Úřadu vlády.


Kryjí zdroj, a jsou stíháni

Policie poprvé postavila novináře před rozhodnutí: Buď vyšetřovatelům prozradíte svůj zdroj informací, anebo půjdete před soud. Redaktoři MF DNES Sabina Slonková a Jiří Kubík jsou obviněni za to, že odmítli sdělit jméno člověka, od něhož získali hanopis na Petru Buzkovou s krycím názvem Olovo.
Redakce MF DNES, oslovení právníci i žurnalisté berou postup policie za nepřípustný nátlak na nezávislost tisku. "Považujeme to obvinění za útok na svobodu slova," uvedl Výbor na ochranu svobody slova Syndikátu novinářů.
"Novináři jsou povinni utajit svůj zdroj, pokud to zdroji slíbí a on si to klade jako podmínku podání informací. Dokud není prokázáno, že úmyslem zdroje bylo někoho poškodit a že uvedené informace byly nepravdivé, není možné nutit novináře k odkrytí zdrojů, či je dokonce stíhat." Šéfredaktor zpravodajství České televize Bohumil Klepetko upozornil, že redaktoři navíc nekryjí pachatele trestného činu nebo toho, kdo je autorem toho materiálu. "Kryjí jen toho, kdo chtěl upozornit na to, co také vzniká na Úřadu vlády," řekl.
Žurnalisté varují, že obvinění dvou kolegů může být precedentem: Robert Dengler, zástupce šéfredaktora deníku Právo, se obává, aby policisté nebo politici v budoucnu nevyhrožovali novinářům trestním stíháním, pokud jim neprozradí svůj zdroj informací.
"Pokud dá soud za pravdu vyšetřovateli, omezí se svoboda slova.
Když by byli novináři nuceni sdělovat svůj zdroj, ztíží se jim přístup k informacím," tvrdí Petr Holub, šéfredaktor Respektu. Alexander Pícha, šéfredaktor zpravodajství Českého rozhlasu, varuje, že tento případ může novináře odradit od toho, aby se do kauz typu Olovo vůbec pouštěli.
Slonkové a Kubíkovi hrozí až dva roky vězení, tedy o rok více než Vratislavu Šímovi. Podle vyšetřovatelů to byl právě on, kdo chtěl Buzkovou zdiskreditovat. Je tedy možné, aby byli novináři odsouzeni, a to i přesto, že podle tiskového zákona mají právo svůj zdroj chránit? "Podle policie zřejmě stačí, aby novináře, který odmítne sdělit zdroj, upozornila, že tím nadržuje pachateli. Pokud tento názor zvítězí, bude požadavek na jakoukoliv informaci ze strany policie rovnou doprovázen takovým upozorněním, a nebude nic, co by se policie nedozvěděla," tvrdí právník Tomáš Sokol, který redaktory MF DNES zastupuje. "Právo odmítnout výpověď ale ztrácí novinář pouze tam, kde je skutečně zjevné a nepochybné, že se stal trestný čin a zatajení informace reálně napomáhá pachateli. Ale v tomto případě to tvrdí jen policie," dodává Sokol.
Ředitel pražského úřadu vyšetřování Zdeněk Janíček uvedl, že novináři Slonková a Kubík jsou obviněni přesně podle zákona.
"Znali osobu podezřelou z pomluvy a odmítli její jméno sdělit vyšetřovatelce i přes poučení. Tím umožnili této osobě uniknout před trestním stíháním," řekl Janíček v Lidových novinách. "To, že byli obviněni novináři, to je... to je věc názoru."
Evropský soud: Ochrana zdroje je základní právo
I v zemích EU policie často zkouší vymámit z novinářů jména jejich zdrojů. Jejich reakce je jednoznačná, na takový požadavek vždy řeknou: Nikdy. Takový postoj má totiž jasnou oporu v evropském právu a stát, který by se pokoušel donutit je hrozbou trestu k prozrazení jejich zdrojů, by riskoval ostudnou soudní prohru. Roku 1996 v případu Goodwin proti Velké Británii Evropský soud pro lidská práva (kterému podléhá i Česká republika) stanovil, že základním právem novináře je neprozradit zdroj informací. "Ochrana žurnalistických zdrojů je jedním ze základních podmínek svobody tisku. Neexistence této ochrany by mohla zdroje odstrašit od toho, aby napomáhaly tisku při informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu. Tím by mohla být podkopána životně důležitá role tisku jako strážce veřejného zájmu a mohlo by to záporně ovlivnit jeho schopnost poskytovat přesné a spolehlivé informace," uvádí se v rozsudku.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video