Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Redaktoři MF DNES obviněni

aktualizováno 
Vyšetřovatelé obvinili redaktory MF DNES Sabinu Slonkovou a Jiřího Kubíka za to, že jim odmítli sdělit jméno člověka, od něhož získali hanopis na Petru Buzkovou s krycím názvem operace Olovo. Novináři jsou stíháni za trestný čin nadržování. "Jsem přesvědčen, že se nedopustili trestného činu. Psali o případu pravdu, což potvrzuje i policejní vyšetřování, a chránili zdroj informací, jak jim to umožňuje tiskový zákon," uvedl šéfredaktor MF DNES Petr Šabata.

Redaktoři jméno člověka tají i proto, že jim dokument předal, aby upozornil na pochybné praktiky na Úřadu vlády.


Kryjí zdroj, a jsou stíháni

Policie poprvé postavila novináře před rozhodnutí: Buď vyšetřovatelům prozradíte svůj zdroj informací, anebo půjdete před soud. Redaktoři MF DNES Sabina Slonková a Jiří Kubík jsou obviněni za to, že odmítli sdělit jméno člověka, od něhož získali hanopis na Petru Buzkovou s krycím názvem Olovo.
Redakce MF DNES, oslovení právníci i žurnalisté berou postup policie za nepřípustný nátlak na nezávislost tisku. "Považujeme to obvinění za útok na svobodu slova," uvedl Výbor na ochranu svobody slova Syndikátu novinářů.
"Novináři jsou povinni utajit svůj zdroj, pokud to zdroji slíbí a on si to klade jako podmínku podání informací. Dokud není prokázáno, že úmyslem zdroje bylo někoho poškodit a že uvedené informace byly nepravdivé, není možné nutit novináře k odkrytí zdrojů, či je dokonce stíhat." Šéfredaktor zpravodajství České televize Bohumil Klepetko upozornil, že redaktoři navíc nekryjí pachatele trestného činu nebo toho, kdo je autorem toho materiálu. "Kryjí jen toho, kdo chtěl upozornit na to, co také vzniká na Úřadu vlády," řekl.
Žurnalisté varují, že obvinění dvou kolegů může být precedentem: Robert Dengler, zástupce šéfredaktora deníku Právo, se obává, aby policisté nebo politici v budoucnu nevyhrožovali novinářům trestním stíháním, pokud jim neprozradí svůj zdroj informací.
"Pokud dá soud za pravdu vyšetřovateli, omezí se svoboda slova.
Když by byli novináři nuceni sdělovat svůj zdroj, ztíží se jim přístup k informacím," tvrdí Petr Holub, šéfredaktor Respektu. Alexander Pícha, šéfredaktor zpravodajství Českého rozhlasu, varuje, že tento případ může novináře odradit od toho, aby se do kauz typu Olovo vůbec pouštěli.
Slonkové a Kubíkovi hrozí až dva roky vězení, tedy o rok více než Vratislavu Šímovi. Podle vyšetřovatelů to byl právě on, kdo chtěl Buzkovou zdiskreditovat. Je tedy možné, aby byli novináři odsouzeni, a to i přesto, že podle tiskového zákona mají právo svůj zdroj chránit? "Podle policie zřejmě stačí, aby novináře, který odmítne sdělit zdroj, upozornila, že tím nadržuje pachateli. Pokud tento názor zvítězí, bude požadavek na jakoukoliv informaci ze strany policie rovnou doprovázen takovým upozorněním, a nebude nic, co by se policie nedozvěděla," tvrdí právník Tomáš Sokol, který redaktory MF DNES zastupuje. "Právo odmítnout výpověď ale ztrácí novinář pouze tam, kde je skutečně zjevné a nepochybné, že se stal trestný čin a zatajení informace reálně napomáhá pachateli. Ale v tomto případě to tvrdí jen policie," dodává Sokol.
Ředitel pražského úřadu vyšetřování Zdeněk Janíček uvedl, že novináři Slonková a Kubík jsou obviněni přesně podle zákona.
"Znali osobu podezřelou z pomluvy a odmítli její jméno sdělit vyšetřovatelce i přes poučení. Tím umožnili této osobě uniknout před trestním stíháním," řekl Janíček v Lidových novinách. "To, že byli obviněni novináři, to je... to je věc názoru."
Evropský soud: Ochrana zdroje je základní právo
I v zemích EU policie často zkouší vymámit z novinářů jména jejich zdrojů. Jejich reakce je jednoznačná, na takový požadavek vždy řeknou: Nikdy. Takový postoj má totiž jasnou oporu v evropském právu a stát, který by se pokoušel donutit je hrozbou trestu k prozrazení jejich zdrojů, by riskoval ostudnou soudní prohru. Roku 1996 v případu Goodwin proti Velké Británii Evropský soud pro lidská práva (kterému podléhá i Česká republika) stanovil, že základním právem novináře je neprozradit zdroj informací. "Ochrana žurnalistických zdrojů je jedním ze základních podmínek svobody tisku. Neexistence této ochrany by mohla zdroje odstrašit od toho, aby napomáhaly tisku při informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu. Tím by mohla být podkopána životně důležitá role tisku jako strážce veřejného zájmu a mohlo by to záporně ovlivnit jeho schopnost poskytovat přesné a spolehlivé informace," uvádí se v rozsudku.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tisková konference Pirátů po ustavující schůzce klubu strany (22. října 2017)
Piráty ve Sněmovně povede Michálek, s ANO odmítají handlovat

Předsedou poslaneckého klubu Pirátů v Poslanecké sněmovně bude Jakub Michálek. Na první tiskové konferenci strany po volbách to oznámil šéf Pirátů Ivan Bartoš,...  celý článek

Kupčení s hlasy ve volbách
Za zakroužkovaný lístek 200 korun. Policie v Ústí prověřuje kupčení s hlasy

Policie v Ústí nad Labem prověřuje kupčení s hlasy při volbách v místní čtvrti Mojžíř. Podle Nadačního fondu proti korupci zde více než tři desítky lidí...  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Stát zaplatí stranám za hlasy voličů 482 milionů. Nejvíc ztratila ČSSD

Politické strany a hnutí si letos přijdou díky hlasům voličů na 482 milionů korun ze státní kasy. Peníze se rozdělí mezi deset uskupení, která získala alespoň...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.