| Základní údaje o havárii Nejmodernější ruská ponorka Kursk havarovala v sobotu 12. srpna 2000. Z dosud nejasných příčin se její plášť protrhl a zaplavena vodou klesala bezvládně klesla ke dnu 107 metrů pod hladinu. Tam leží nakloněna na boku v úhlu 60 stupňů. Na palubě bylo 118 lidí, z toho 12 vysokých důstojníků. Místo neštěstí je v Barentsově moři asi 80 kilometrů od pobřeží poloostrova Kola, zhruba 280 kilometrů severovýchodně od ruského přístavu Murmansk. Nedávno se týmu ruských a norských potápěčů podařilo vyprostit z vraku 12 těl obětí. |
Agenti FSB poprvé zavítali do redakce týdeníku 10. listopadu - tehdy s odůvodněním, že se chtějí dozvědět, jak novináři získali ruské satelitní snímky norské a britské námořní základny, zdánlivě zachycující ponorku v opravě.
Podle šéfa vyšetřovacího odboru týdeníku Dmitrije Filimonova poskytl dotyčné snímky anonymní zdroj. Neodpustil si také poznamenat, že zájem FSB dokazuje jejich pravost.
Ponorka Kursk klesla z dosud neobjasněných příčin na dno Barentsova moře 12. srpna se 118členou posádkou na palubě. Ruští činitelé dosud nedospěli k jednoznačnému závěru ohledně příčiny její havárie.
3 verze havárie Kursku
V současné době zvažují tři různé verze - její kolizi se zahraniční ponorkou, střet s minou ze druhé světové války a "mimořádnou situaci" v prvním torpédovém úseku a vnitřní výbuch.
Ponorky USA sledovaly manévry ruského vojenského námořnictva, během nichž Kursk havaroval, Washington však popírá, že by se k plavidlu přiblížily. Ruští činitelé bezvýsledně žádali o povolení provést inspekci ponorek, které se v době nehody Kursku v Barentsově moři pohybovaly.
