Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Řecký účetní: Za krizi si můžeme sami. Uskromníme se a hlady neumřeme

  16:08aktualizováno  16:08
Ioannis E. Mavreas pracuje jako účetní v přímořském městě Kalamata na jihu Peloponésu. Tvrdí, že Řekové si za krizi mohou sami. Je jen na nás, zda přijmeme restrikce a vyrovnáme se s ní, ale evropští lídři nám musí věřit a dodat naději do budoucna, říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Evropa by se měla ještě více integrovat, máme společnou historii a sdílíme demokratické ideály, tvrdí účetní z jihu Řecka. Ilustrační snímek | foto: AP

"Posledních deset let jsme si žili jako boháči, byla to jedna velká párty. Bez skrupulí jsme utráceli půjčené peníze. Vidina silného eura oslepila všechny, včetně politiků. První známky blížící se katastrofy se přitom daly pozorovat už posledních pár let. A teď je pozdě chtít zvrátit nezvratitelné. Náš problém se stal problémem celého evropského společenství," přiznává Ioannis E. Mavreas, který už více než třicet let podniká jako účetní na jihu Řecka.

Řecký účetní

Řecký účetní Ioannis E. Mavreas

Řek Ioannis E. Mavreas podniká jako účetní více než třicet let. Bydlí ve městě Kalamata na jihu poloostrova Peloponés. Vystudoval ekonomii a finanční administrativu v Kanadě. Žije sám, ale má dvě dcery (23 a 25 let).

Jak pociťujete krizi? Musel jste nějak změnit způsob každodenního života?
Finanční krize zasáhla každého. Ani moji nejlepší klienti neplatí tak lehce jako dřív. Musím hodně slevovat ze svých požadavků, abych je neztratil. Měl jsem také ve zvyku se třikrát týdně scházet se známými v restauracích, to už teď nejde. Díky bohu za naše přímořské klima. Slunce nám tu nikdy svítit nepřestane, máme krásnou přírodu, hory - to je naše opravdové bohatství. Procházet se jen tak v přírodě a užívat si čerstvý vzduch, to nic nestojí.

Prožívá venkov krizi jinak než města?
Žiju v malém městě a tady je krize samozřejmě cítit jinak než v Aténách. Lidé ve městech se doslova zbláznili. Nedivím se tomu, protože ceny zůstaly stále stejné, zatímco platy se prudce snížily. V menších městech se teď žije výrazně lépe. Tady si lidé vždycky nějak vzájemně vypomohou. Hlady tu umírat nebudeme. Moji rodiče zažili německou okupaci za druhé světové války, my rozhodně nebudeme trpět víc než oni tenkrát.

Uvažoval jste o emigraci a hledání práce někde jinde?
Určitě tu chci zůstat a se situací se poprat. Netěší mne, že se naši kvalitně vzdělaní mladí snaží přednostně získat práci v zahraničí. Nejzajímavější na tom je, že oni všichni sní o životě někde v Severní Americe či Austrálii, Evropu neberou vůbec v potaz. To o něčem vypovídá. Já osobně se mohu kdykoli odstěhovat do Kanady, protože mám dvojí občanství, ale ani na moment jsem o tom neuvažoval. Úroveň života neposuzuji podle peněz, ale podle možností trávit volný čas. Tady si mohu užívat přímořské odpoledne u dobré kávy a koukat při tom na vlny. Navíc celoročně. Budu ten poslední, kdo by se stěhoval někam do zahraničí.

Není čas na nějaké stávkování

Jaký máte názor na nekonečnou sérii stávek, jež Řecko paralyzují? Mají smysl?
Stávek se neúčastním, ty nám problémy nevyřeší ze dne na den. Přicházíme o práci i o důchody bez jakékoli náhrady. Tohle opravdu není nejlepší čas na nějaké stávkování. Lidé by měli situaci přijmout takovou, jaká je a smířit se i s malým platem, pokud se chtějí v zaměstnání udržet.

Řecký premiér Papandreu prohlásil, že odsouhlasenou pomoc od EU musí schválit řecký lid v referendu. Je to dobrý postup?
Moc by mne zajímalo, co tím premiér zamýšlí, ale to ukáže asi až budoucnost. Jestliže tohle referendum probere evropské lídry a donutí je vytvořit skutečné Spojené státy Evropské, tak se na Papandrea bude vzpomínat jako na historickou postavu. Ale pokud referendum navrhuje jen proto, aby získal trochu času, než definitivně přijde o křeslo a celá situace jen uspíší řecký bankrot, pak to bude hodně bolet, a nejen Řecko. To by byl konec evropského společenství.

Jak se Řekové právě teď cítí?
Všichni jsou zklamaní, zejména z politiků. Vím, že jsme si je zvolili sami, ale... Mluvím teď o lidech, které krize zasáhla doopravdy. Jsou tu i tací, kteří už několik generací shromažďují černé peníze. Máme opravdu dobré zákony, ale k čemu nám jsou, když se v praxi nevyužívají? Jako příklad uvedu zákon o zákazu kouření v restauracích. Platí už několik měsíců, ale všechny kavárny a taverny jsou pořád plné kuřáků. A co na to naše autority? Nic.

Amerika má štěstí, dostává naše studované elity zdarma

Ztratil někdo z vaší rodiny či známých práci?
Nevím o nikom z mých blízkých, že by v Kalamatě o práci přišel. Ale dcera si stěžuje, že dostává tak malý plat, že s ním nedokáže vyjít. Poradil jsem jí, aby své místo nepouštěla a snažím se jí finančně vypomoci, jak jen to je možné. Ta druhá právě promovala a jako inženýrka si hledá práci v hlavním městě. Není to lehké a tak uvažuje, že se odstěhuje do Kanady. Nebráním jí v tom. Opravdu mne mrzí, že mladí vzdělaní Evropané odchází pryč. Spojené státy a Kanada mají obrovské štěstí, protože k nim proudí naše elity, aniž by tyto státy musely investovat do jejich vzdělání. A já se znovu ptám evropských lídrů, na co čekají? Evropa by byla největší ekonomickou mocností, kdyby spolupracovala.

Co podle vás způsobilo řeckou krizi a kdo je za ní zodpovědný?
Za krizi si můžeme sami. Je to jednoduché, za posledních patnáct let jsme prostě utráceli víc, než jsme vydělávali. A teď přišel čas, kdy musíme platit našim věřitelům. Tenhle problém řeší všechny evropské státy. Aby od nás získaly zpět své peníze, musí nám dát práci, nový "New Deal" jinými slovy. Ale dokáže to Evropa? Byl jsem teď v létě v Kanadě a viděl tam spoustu návštěvníků z Asie. Mluvil jsem s jedním čínským účetním a ten tvrdil, že to nepotrvá dlouho a Evropa si bude půjčovat právě od Číny. Trval na tom, že nás nakonec Čína přijde zachránit od bankrotu. Styděl jsem se, protože by mne nikdy nenapadlo, že to budou zrovna Číňané. Vždyť jsme přece schopnější a vzdělanější než oni. Můžeme se chlubit naší historií a našimi demokratickými ideály.

Co by bylo podle vás lepší? Přijmout s další evropskou pomocí nová ekonomická omezení, nebo nechat Řecko zbankrotovat, opustit EU a vzdát se eura?
Řecko se musí podřídit novým omezením, to je bez debaty. Ano, potřebujeme finanční pomoc, abychom přežili, ale to není vše. Potřebujeme hlavně důvěru a optimismus. A jen praví evropští lídři to dokážou svým lidem opravdu dodat. Úředníky máme od toho, aby vedli účetnictví. Lídry od toho, aby nás inspirovali. Jsem optimista a věřím, že naši vůdci včas rozhodnou o naší lepší budoucnosti. Žijeme všichni na jednom kontinentu a nedělí nás víc než pár hodin letadlem. Sdílíme společné zásady a naše demokratické ideály jsou stále inspirací pro všechny světové národy.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký prezident Donald Trump (17. října 2017)
Věděl, k čemu se upisuje, kondoloval prý Trump vdově po padlém vojákovi

Donald Trump svádí novou bitvu s americkými médii. Tentokrát nad těly čtyř příslušníků speciálních sil, kteří zemřeli při přepadení v Nigeru. Šéf Bílého domu...  celý článek

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš na předvolebním mítinku v Praze (28. září 2017)
Američané si lámou hlavu: Vydá se Babiš po volbách Orbánovou cestou?

Andrej Babiš se nápadně podobá Donaldu Trumpovi a výsledek parlamentních voleb naznačí, jestli se Česko zařadí po bok Polska a Maďarska, čímž by se evropská...  celý článek

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.