Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Všichni běženci v Řecku by se měli vracet do Turecka, zvažují Nizozemci

  16:12aktualizováno  16:12
Nizozemsko připravuje nový plán ke zmírnění přistěhovalecké krize. Evropa by podle něj mohla přijmout až 250 000 migrantů z Turecka výměnou za to, že by se do Turecka průběžně vracely statisíce běženců přicházejících do Řecka. K zatím nejasnému plánu se Haag dosud nevyjádřil.

Uprchlíci na řeckém ostrově Chios (27. ledna 2016) | foto: Reuters

Současné unijní plány nefungují, protože mnoho členských zemí tvrdě odmítá přijímat uprchlíky, uvedl v nizozemském tisku šéf místních labouristů Diederik Samsom, klíčový spojenec premiéra Marka Rutteho.

Podle něj by skupina států EU mohla přijmout určitý počet běženců z Turecka, pokud by se ostatní mohli posílat zpět. Mohlo by se to uskutečnit rychle, jakmile Turecko získá „plný status bezpečné země“ pro migranty.

Fotogalerie

Nizozemský list De Volkskrant podle zpravodajského portálu Courrier International upřesnil, že plán počítá s tím, že všichni migranti, kteří vstoupí do Řecka, budou automaticky loděmi vraceni do Turecka.

„Právně je to podle Haagu možné, protože Turecko má status bezpečné země. Výměnou by EU každý rok přijímala 150 000 až 250 000 migrantů, kteří pobývají v Turecku. To by podle nizozemské vlády vedlo k menšímu a zvládnutelnějšímu přílivu přistěhovalců,“ uvedl web.

„Plavby z Turecka musí skončit“

Evropská komise loni v polovině prosince zveřejnila plán na přesídlování syrských uprchlíků z Turecka, ke kterému by se členské země mohly dobrovolně přidat. Materiály, které komise členským zemím předložila k diskusi, hovoří o 80 000 lidech ročně.

Na okraj prosincového summitu o takové možnosti s některými zeměmi jednala také německá kancléřka Angela Merkelová. Už dříve se státy EU dohodly, že do EU přesídlí 20 000 lidí s právem na mezinárodní ochranu.

Uprchlická krize

Nizozemsko nyní předsedá Evropské unii a premiér Rutte 20. ledna slíbil přijmout ve vedení EU do osmi týdnů opatření k výraznému snížení přílivu přistěhovalců. Na novém plánu intenzivně pracoval s rakouskými, německými a švédskými úřady. „Hodlá kolem projektu vytvořit užší skupinu zemí. Doufá, že projekt se začne uplatňovat do března či dubna,“ citoval Courrier International nizozemský deník.

Rakouské ministerstvo vnitra podle APA uvedlo, že nebezpečné a masové plavby z Turecka na řecké ostrovy musí skončit. Jakmile prý bude jasné, že takové cesty končí deportací, počet plaveb se sníží. Dá se tím také na vědomí, že jedinou legální cestou pro získání azylu v EU budou hotspoty, tedy unijní přijímací a registrační střediska, dodalo ministerstvo.

Podobně podle APA hovořil Samsom v nizozemském rozhlase. Turecko ale ještě musí upravit několik zákonů a také zlepšit podmínky syrských žadatelů o azyl.

Britové přijmou děti

Britská vláda se ve čtvrtek rozhodla přijmout větší počet dětí, které zůstaly samy a pobývají v uprchlických táborech na Blízkém východě. Jejich počet ale neupřesnila. Informuje o tom dnes zpravodajský server BBC.

Humanitární organizace to vítají, ale vyzývají Londýn, aby urychleně přijal i 3000 dětských běženců, kteří jsou již v Evropě a velmi strádají.

Británie se již dříve zavázala, že se do roku 2020 ujme 20 000 imigrantů ze Sýrie, kterou už pět let sužuje občanská válka. Konzervativní premiér David Cameron je ale pod tlakem opozice i části své strany, aby Londýn pomohl migrantům víc. Zvlášť jim jde o děti, které násilí v jejich zemích připravilo o rodinu. Nově přijatí sirotci v Británii budou nad slíbených 20 000, podle zdrojů BBC ale tento počet výrazněji nezvýší.

Do Řecka dorazily 27. ledna trajektem další stovky uprchlíků:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.