Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rakousko vyšle vojáky na hranice s Itálií, očekává změnu migrační trasy

  11:02aktualizováno  19:13
Rakousko plánuje vyslat vojáky do Brennerského průsmyku, aby na hranicích s Itálií pomohli zvládnout očekávaný nárůst počtu migrantů proudících do Evropy přes Středozemní moře. Řecko by v pondělí mělo začít vracet uprchlíky z ostrova Lesbos zpět do Turecka. Během tří dnů tam má být vráceno asi 750 migrantů.

Rakouští vojáci staví oplocený koridor na hraničním přechodu u Spielfeldu, kudy proudí uprchlíci na cestě ze Slovinska (4. listopad 2015). | foto: AP

Úmysl poslat vojáky na hranici s Itálií oznámil rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil v sobotním rozhovoru s německým listem Die Welt s tím, že Vídeň k tomuto kroku vede nedostatečná ochrana vnějších hranic Evropské unie.

Uprchlická krize

„Protože vnější hranice EU nejsou účinně chráněny, Rakousko brzy zpřísní kontrolu svých hranic,“ řekl Doskozil. „Očekáváme, že cesta přes centrální část Středozemního moře bude v příštích týdnech velmi využívána,“ zdůvodnil obavy Vídně z toho, že přes Itálii by na rakouské území mohly putovat tisíce migrantů týdně.

Doskozil připomněl, že jen minulý týden přes centrální část Středozemního moře připlulo do Evropy na 5000 migrantů. „Až se počasí zlepší, jejich počet prudce vzroste,“ dodal. Vojáci by podle něj mohli podporovat pohraničníky a také pomoci při registraci migrantů, rozdávání humanitární pomoci či při deportacích.

Rakousko již v únoru zavedlo na hranicích pravidlo, podle něhož přijímá nanejvýš 80 žádostí o azyl denně. Proud uprchlíků směřujících do západní Evropy se v posledních týdnech snížil, což souvisí zejména s faktickým uzavřením takzvané balkánské cesty. Podle v sobotu zveřejněných německých údajů překročilo během března německé hranice z Rakouska 5000 běženců, což je méně než sedmina počtu z února, kdy jich přišlo 38.570.

Podle Doskozila však hrozí, že počty začnou zase růst, až migranti najdou nové cesty, například přes Bulharsko či Albánii.

Jsem skeptický, míní rakouský prezident o dohodě s Tureckem

Kritická slova na adresu dohody s Tureckem, která přispěla k uzavření balkánské cesty a umožnila vracení uprchlíků z Řecka do Turecka, v sobotu rakouský prezident Fischer zdůvodnil tím, že v Turecku panuje „velmi složitá“ situace.

„Zda to (dohoda Bruselu s Ankarou) bude úspěšné? Jsem skeptický,“ prohlásil Fischer v pořadu Mittagsjournal rozhlasové stanice Ö1. „V Turecku se momentálně děje více věcí, které se mi nelíbí,“ vysvětlil v narážce na porušování lidských práv v zemi, která se zavázala přijímat zpět desetitisíce běženců. Organizace na ochranu lidských práv Ankaru obviňují z toho, že střílí na syrské uprchlíky, aby jim zabránila v překročení hranic.

Fotogalerie

„Čím horší ovšem bude situace v Turecku, tím těžší bude považovat takovou dohodu (EU-Turecko) za úspěšnou součást uprchlické politiky,“ řekl rakouský prezident. Pokud bude turecký přístup k uprchlíkům pokračovat, bude podle něj jistě nutné znovu vážně o tom jednat v institucích EU, zdůraznil. O vypovězení dohody s Tureckem ale nechtěl mluvit bez dohody s vládou. To by bylo „unáhlené politické oznámení“, řekl.

Postup rakouské vlády - včetně nově ohlášeného restriktivního přístupu k azylovému řízení - Fischer obhajoval. Poukázal na to, že za první čtvrtletí letošního roku bylo podáno 12 000 žádostí o azyl.

Rakouská vláda se v lednu dohodla na ročním limitu na počet přijímaných žádostí o azyl, který stanovila na 37 500. Změnila proto i režim na hranicích, kde od poloviny února začala přijímat nanejvýš 80 žádostí denně. Opatření vedoucí k dodržení stanoveného limitu tak sice začala uplatňovat, ve formě právního nařízení či zákona však zatím neexistují.

Podle rakouského vicekancléře Reinholda Mitterlehnera by vláda mohla příslušný balíček zákonů předložit parlamentu do konce dubna. Pokud ho schválí, což je pravděpodobné, mohl by začít platit už 1. června.

Řecko má vrátit 750 migrantů

Řecko se chystá vrátit do Turecka asi 750 migrantů, kteří mají být přepraveni z řeckého ostrova Lesbos do západotureckého přístavu Dikili během tří dnů. Uvedla to agentura AFP s upozorněním, že tuto informaci dosud nepotvrdily řecké úřady. „Přípravy jsou v plném proudu,“ uvedl bez dalších detailů vládní zmocněnec pro uprchlíky Jorgos Kyritsis.

Agentura AP již dříve s odvoláním na nejmenované řecké úředníky napsala, že deportace uprchlíků z Řecka do Turecka zřejmě začnou v pondělí z řeckého ostrova Lesbos. Na cestě by migranty měl provázet silný policejní doprovod, v eskortě se počítá s jedním policistou na jednou migranta. Deportované mají z uprchlických táborů přepravit k pronajatým lodím autobusy. Na operaci by se podle zdroje z řecké vlády měly podílet asi čtyři stovky policistů z unijní agentury Frontex.

Asi 750 uprchlíků by mělo být z Lesbu do Dikili dopraveno od pondělí do středy na palubě dvou tureckých lodí, které budou pod velením Frontexu, uvedla řecká agentura ANA.

Zelenou celé operaci dal řecký parlament v pátek, když schválil ve zrychleném řízení příslušný zákon. Zákon vychází z dohody Bruselu s Ankarou, že běženci, kteří připlují po 20. březnu z Turecka a v Řecku nedostanou azyl, budou vráceni do Turecka. Za každého Syřana má EU přijmout přímo z Turecka syrského uprchlíka s nárokem na azyl. Uprchlíci budou moci být vraceni zpět i proti jejich vůli. Případ každého běžence ale musí být přezkoumáván individuálně.

Stanice BBC upozornila na rostoucí obavy, že chystané vracení běženců z Řecka do Turecka není připraveno. OSN a ochránci lidských práv vyjadřují obavy ohledně péče o migranty, jakož i o to, že někteří mohou být nuceni vrátit se zpět do válčící Sýrie.

Turecko připravuje dvě střediska pro migranty, vracené z Řecka. V Çeşme, ležící naproti řeckému ostrovu Chios, jsou podle starosty už nataženy elektrické kabely a vodovodní trubky na určené místo. Počítá se s postavením stanů, kde se budou snímat otisky prstů, a sanitárních zařízení. Turečtí představitelé trvají na tom, že tyto střediska poslouží jen k registraci migrantů, kteří mají být co nejrychleji odesláni do utečeneckých táborů. Druhé středisko má vzniknout právě u Dikili, ale podle zpravodaje britské stanice BBC bylo toto místo pusté.

Proti navracení uprchlíků protestovaly v sobotu stovky lidí v Dikili. Demonstrantům podle AP vadí především dopad, který podle nich bude mít příchod uprchlíků na turistický ruch či bezpečnost. Starosta Mustafa Tosun prohlásil, že obyvatelé „rozhodně nechtějí v Dikili uprchlický tábor“.

Turecko se kromě zpětného přijímání běženců snaží zastavovat jejich proud do Řecka už na svém území. Během soboty pobřežní stráž znemožnila odplout na ostrov Lesbos skupině 63 Palestinců a Syřanů, kteří se chystali na moře v Dikili. Mezitím ale stále čluny odvážely běžence opačným směrem: turečtí pohraničníci v okolí města jen v pátek zadrželi 160 migrantů, zatímco mnohem více jich odplulo na Lesbos.

„Nemůžeme zpátky“

O životaschopnosti unijního plánu panují podle BBC silné pochyby, a to v neposlední řadě kvůli obavám ze špatného zacházení s uprchlíky v Turecku, které některé organizace i některé unijní státy odmítají uznat za „bezpečnou zemi“. Amnesty International obvinila Turecko, že nutí tisíce syrských uprchlíků vrátit se zpět do válčící vlasti. Ankara popřela, že by uprchlíky nutila k návratu proti jejich vůli (více zde).

Zvláštní zástupce OSN pro mezinárodní migraci Peter Sutherland podle britského listu The Guardian varoval, že unijní plán může být nelegální. Deportace lidi bez posouzeních jejich žádostí o azyl by představovalo porušení mezinárodního práva.

Před plánovaným vracením migrantů roste napětí v uprchlických centrech v Řecku, kde jsou od 20. března běženci drženi a odkud nesmí odejít. Situace se podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zhoršuje.

„Deportace jsou velká chyba, protože jsme hodně riskovali, zejména během plavby z Turecka do Řecka, aby nás sem propašovali. Nemůžeme zpátky,“ řekl BBC jeden z běženců. „Zopakujeme si cestu znovu a znovu, pokud to bude zapotřebí, protože utíkáme pryč, abychom si zachánili život,“ dodal.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.