Řecký premiér Lukas Papadimos měl důvod k úsměvu, jeho vláda dostala důvěru. (16. listopadu 2011)

Řecký premiér Lukas Papadimos měl důvod k úsměvu, jeho vláda dostala důvěru. (16. listopadu 2011) | foto: Reuters

Řecká vláda dostala důvěru parlamentu, čekají ji škrty a úspory

  • 18
Řecký parlament vyslovil důvěru nové přechodné vládě Lukase Papadimose. Ten krátce před hlasováním zopakoval, že hlavním úkolem jeho týmu bude pokračovat v ekonomických reformách provázených úspornými opatřeními.

Vládu ve 300členném parlamentu podpořilo 255 poslanců, 38 převážně z levice jich bylo proti a sedm se hlasování zdrželo. Vládu podle očekávání podpořila většina poslanců Panhelénského socialistického hnutí (PASOK), konzervativní Nové demokracie (ND) a také zástupci dvou dalších pravicových stran.

Lidová ortodoxní výzva (LAOS), která je označována za krajní pravici, se bude podílet na vládě. Další pravicová strana Demokratické spojenectví (DISY), složená z odpadlíků z ND, vyslovila podporu bez nároků na místa v kabinetu. Proti byli zejména komunisté a odpadlíci z PASOK.

Kabinet by mohl vládnout déle než do února

Řecká vláda podle svého šéfa stojí před titánským úkolem zcela nepřiměřeným délce mandátu, který jí byl politickými dohodami přisouzen. "Nelze proto mít přehnaná očekávání," podotkl Papadimos.

Řecko jedná o dluzích

Atény řeší s bankami odpis poloviny svých dluhů

"Musíme uplatňovat takovou nezbytnou politiku, aby Řecko dál bylo v eurozóně, až eurozóna vyjde z krize. Zázračná řešení neexistují," řekl také Papadimos poté, co zákonodárcům vysvětlil nevýhody návratu k řecké měně drachmě, která by se rázem znehodnotila a zapříčinila v zemi vysokou inflaci.

Nová vláda má podle přání konzervativců zemi řídit jen do února, kdy se mají konat předčasné parlamentní volby. Krajní pravice to ale dnes zpochybnila s tím, že nevidí důvod, proč by vláda neměla pokračovat do konce řádného volebního období. Takový názor zastávají i socialisté a také konzervativní odpadlíci.

Populární vláda bude zavádět nepopulární opatření

Kabinet má slušnou výchozí pozici. Podporuje ho 80 procent poslanců a sympatizuje s ním 75 procent Řeků. Je však otázka, jak dlouho to Papadimosově vládě vydrží, když bude muset navázat na opatření předchozího kabinetu Jorgose Papandrea, který s nepopulárními úspornými opatřeními začal.

Odbory už se ozvaly, vypnuly elektřinu

Vláda už před hlasováním o důvěře dostala první rázné upozornění, že to nebude mít jednoduché s odbory. Odboráři elektrárenského podniku DEI přerušili na čtyři hodiny přísun elektrické energie do budovy ministerstva zdravotnictví.

Protestovali tak proti zvláštní dani z nemovitosti, kterou jsou nuceni platit majitelé spolu s účty za elektřinu. Odbory přitom zdůraznily, že samotný stát, tedy jeho ministerstva i jiné úřady, dluží DEI za energii 141 milionů eur.

Místo toho, aby si pospíšil se splněním svých závazků, nutí firmu vypnout přívod proudu tisícovkám domácností, které nemají na zaplacení této daně.

Největší komplikací pro Papadimosovu vládu jsou nadále postoje předsedy konzervativní ND Antonise Samarase. Ten slíbil podporu kabinetu, aby umožnil Řecku získat osm miliard eur z celkové půjčky 110 miliard ze strany eurozóny a Mezinárodního měnového fondu.

Zároveň však zopakoval svůj požadavek, aby vláda zahájila prorůstovou politiku - tedy investice místo dalších úspor požadovaných eurozónou.

Řecko už jedná o odpisu svých dluhopisů

Jestliže staronový ministr financí Evangelos Venizelos vyjádřil naději, že eurozóna uvolní další osmimiliardovou část zvýhodněných půjček už ve čtvrtek, předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker před poslanci Evropského parlamentu zdůraznil, že rozhodnuto o tom bude až koncem měsíce.

Do té doby bude eurozóna čekat na dopis Papadimose o přesných plánech řecké vlády. Řecko ve středu zahájilo jednání s bankami a dalšími soukromými věřiteli o odpisu části svých dluhů. 

Dohoda s nimi je nedílnou součástí druhého mezinárodního záchranného plánu v hodnotě 130 miliard pro takřka bankrotující zemi, které nebude stačit první balík pomoci v hodnotě 110 miliard.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video