Následující den šel Kováč zjišťovat do nemocnice, jestli s napadeným mužem něco je. Když se do případu vložili policisté, recidivista tvrdil, že tam nebyl kvůli zbitému sokovi, ale jen náhodou na záchodě.
Kováč všechna obvinění odmítá. Za ublížení na zdraví s následkem smrti mu hrozil trest mezi deseti a patnácti lety, vyloučený nebyl ani výjimečný trest nad patnáct let.
Kováč neútočil poprvé
Kováč společně se svými kamarády přespával v tachovských kasárnách, v bývalém posádkovém vězení. Přes den se potloukali kolem supermarketu a opíjeli se laciným vínem.
Konflikt mezi bezdomovci nevznikl kvůli alkoholu, jak bývá v podobných případech obvyklé. Podle advokáta Václava Vladaře se pohádali kvůli incidentu z loňského září. Kováč tehdy dřevěnou tyčí seřezal dalšího z bezdomovců. Mlátil ho do hlavy a po celém těle. Policisté ho za to obvinili z ublížení na zdraví a násilí proti skupině obyvatel.
K výslechu však museli i dva Kováčovi přátelé, kteří u napadení byli - Josef Šanko a Petr Putala. Kováč chtěl, aby na policii vypovídali v jeho prospěch. Pětapadesátiletý Šanko ale tvrdil, že spal. "Neviděl jsem to, nebudu se k tomu vyjadřovat," vypověděl. Když se to Kováč dozvěděl, naštvalo ho to. Takhle si výpověď, která mu měla pomoci, nepředstavoval.
Šanka proto zbil. "Stalo se to na lavičce v parku. Kováč začal Šanka bít do hlavy, krku, hrudníku a zad. Chvílemi ho při tom i dusil. Šanko naříkal, prosil, aby ho nechal, že ho to bolí, že nemůže dýchat. Kováč si ho při mlácení otáčel a měl k němu průpovídky, že na policii nemluvil v jeho prospěch," popsal v pondělí před soudem Putala.
Kamaráda se ale nezastal, údajně měl strach z Kováče. "V minulosti mě bodl nožem, také mi rozbil hlavu," vysvětlil.
Těžce zraněný muž se ještě večer přišel vyspat do bývalého vojenského vězení, ráno Kováč s Putalou odešli pryč. Odpoledne narazili na Šanka v parku, Kováč se mu prý snažil nalít do úst vodku. V půl osmé večer našli lidé Šanka už mrtvého.
V minulosti dvanáctkrát odsouzený
Při pitvě lékaři zjistili, že Šanko měl na levé straně rozlámaných sedm žeber nad sebou, na pravé další dvě. Zlomené kosti mu probodly plíce. Zemřel, když mu selhalo srdce a dýchání.
Devětačtyřicetiletý Kováč k případu mlčel, promluvil až den před rozsudkem. Vinu popřel. Tvrdí, že k napadení prvního bezdomovce se na policii přiznal, proto neměl sebemenší důvod kohokoli nutit, aby vypovídal v jeho prospěch.
Soudci mu ale neuvěřili. V minulosti dvanáctkrát odsouzenému recidivistovi za násilné trestné činy vyměřili třináctiletý trest za ublížení na zdraví s následkem smrti. Změnit k lepšímu by ho měl pobyt v nejpřísnějším typu vězení.
Kováč se ještě v soudní síni odvolal. Poprvé byl odsouzen v roce 1979, tehdy dostal nepodmíněný trest za loupež.
