Fukušima

Fukušima | foto: Reuters

Reaktory čeká odpis, Japonci kvůli nedostatku proudu zvažují letní čas

  • 124
Radiace v moři u elektrárny Fukušima vzrostla, odborníci v něm naměřili 3355násobek povolené hodnoty pro výskyt radioaktivního izotopu jódu. Provozovatel zařízení oznámil, že čtyři z šesti reaktorů jsou na odpis a s jejich provozem už nepočítá. Vláda kvůli nedostatku proudu zvažuje v Japonsku zavedení letního času.

Prezident společnosti TEPCO, která provozuje Fukušimu, zřejmě nevydržel stresovou situaci z posledních týdnů a v úterý skončil v nemocnici kvůli vysokému tlaku a závratím. Masataka Šimizu ve vedení firmy nahradil Cunehisa Kacumata, který začal ve funkci tím, že se Japoncům za havárii omluvil.

Hrdinové z Fukušimy spí na olověných matracích

Jak vypadá život 400 pracovníků, kteří zůstali ve Fukušimě

Prohlásil také, že čtyři ze šesti reaktorů elektrárny bude nutné odepsat. Pátý a šestý reaktor jsou po tsunami stabilizované a jejich teplota je v normě. Další čtyři reaktory jsou ale nepoužitelné, hlavně proto, že jejich reaktory byly po zemětřesení chlazeny slanou mořskou vodou.

Jejich demontáž může ale trvat až 30 let a bude stát kolem 12 miliard dolarů (209 miliard korun). Fukušimská elektrárna funguje zhruba 40 let.

Koncentrace jódu je vysoká, poločas rozpadu ale krátký

Situace v elektrárně se stále příliš nelepší. Hodnoty radioaktivity v moři u Fukušimy jsou téměř dvakrát vyšší než při posledním měření. V dřívějších testech naměřili Japonci v moři 1850násobek povolené hodnoty izotopu jódu. Nyní 3355násobek povolené hodnoty.

Pošlete pomoc a získejte odznak Věry Čáslavské

Zapojte se do sbírky organizace Adra a iDNES.cz a získejte odznak gymnastky Věry Čáslavské z olympiády v Tokiu

* Povinné údaje:
Číslo účtu veřejné sbírky: 40284028/0300
Variabilní symbol: 3944
(pro sbírku iDNES.cz)

* Údaje nutné pro soutěž o odznak Věry Čáslavské:
Specifický symbol:
rodné číslo
Zpráva pro příjemce: jméno a příjmení

Věra Čáslavská se zlatým odznakem za absolutní vítězství na olympijských hrách v roce 1964 v Tokiu.

Koncentrace radioaktivního jódu v moři je podle agentury DPA velmi vysoká, ale mluvčí elektrárenské společnosti Hidehiko Nišijama obavy z případných dopadů na lidské zdraví tlumil. "Jód 131 má poločas rozpadu osm dní, a i když vezmeme v potaz jeho koncentraci v mořském prostředí, do doby, než se dostane k lidem, bude do značné míry rozložen," prohlásil.

Budou muset vypouštět více radiace do okolí

S únikem radioaktivní vody bojují krizové týmy téměř nepřetržitě. Situace je ale podle agentury Reuters staví před fakticky neřešitelná dilemata. Na jedné straně musejí ochlazovat reaktory, jejichž teplota se nebezpečně zvyšuje. Na druhé straně ale zchlazování zvyšuje objem zamořené vody.

"Je-li zapotřebí zintenzivnit ochlazování, zvýší se objem kontaminované vody, kterou nemají kde skladovat," tvrdí americký expert Edwin Lyman.

"Budou muset dělat složitá rozhodnutí ohledně vypuštění většího množství radiace do okolí. Možná neexistuje dobré řešení." Podle vládního mluvčího Jukija Edana se uvažuje o tom, že zamořená voda se bude přečerpávat do tankerů a reaktory se zakryjí speciální tkaninou, aby se omezil únik radioaktivních částic. Ve čtvrtek začnou technické týmy impregnovat půdu v okolí elektrárny chemikálií, která má zabránit pronikání radioaktivity do podloží.

Japonská vláda chce kvůli nedostatku elektřiny zavést letní čas

Podle mluvčího vlády Edana se nedá říct, kdy bude situace v elektrárenském komplexu pod kontrolou. Poukázal přitom na dosud nejhorší jadernou katastrofu v Černobylu v roce 1986. "Zvažujeme různá opatření, ale zatím nejsme v situaci, kdy bychom mohli říct, že to budeme mít v určitém časovém horizontu pod kontrolou."

Poničená japonská energetická infrastruktura i několik týdnů po zemětřesení a tsunami komplikuje Japoncům život. Vláda proto zvažuje zavedení letního času. Ten dosud v zemi vycházejícího slunce nebyl. Po zemětřesení ale musela být v některých regionech přerušena dodávka proudu a experti se obávají dlouhodobějšího nedostatku energie v Japonsku.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video