Nový premiér Jiří Rusnok a prezident Miloš Zeman (25. června 2013)

Nový premiér Jiří Rusnok a prezident Miloš Zeman (25. června 2013) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Česku hrozí otevřený boj o moc, Zeman obešel parlament, píše Die Welt

  • 223
Jmenováním ekonoma Jiřího Rusnoka premiérem prezident Miloš Zeman obešel český parlament, napsal německý list Die Welt. Podle něj v Česku hrozí otevřený boj o moc. Že se prezident může dostat do konfliktu s dosavadní vládní koalicí, si myslí i server listu Rheinische Post.

Další německé a rakouské portály ke jmenování Rusnoka poznamenávají, že jeho kabinet odborníků má vyvést Česko z politické krize. To, že získá důvěru poslanců, ale považují za nepravděpodobné.

Die Welt v článku nazvaném "Puč v Praze. Český prezident vyšachoval parlament" připomíná, že se Zeman rozhodl pro nepolitickou vládu navzdory skutečnosti, že strany dosavadní vládní koalice daly v Poslanecké sněmovně dohromady většinu 101 hlasu nutnou pro pokračování ve vládnutí.

"Toto rozhodnutí nebylo překvapivé," konstatuje server s odkazem na prezidentova dřívější vyjádření. "Zeman se tak postavil nejen celému dosavadnímu vládnímu táboru, ale téměř kompletní Poslanecké sněmovně a riskuje v Česku dosud nevídaný boj o moc," soudí Die Welt, podle něhož se prezident domnívá, že je na něj dobře vybaven.

"Už týdny tvrdí, že mu přímý mandát od občanů dává automaticky větší pravomoci než jeho předchůdcům. Podle ústavy tomu ale tak v žádném případě není," píše Die Welt.

Bude to Zemanova ztroskotaná vláda

Podle deníku prezident využívá mezer v ústavě. "I kdyby parlament jeho úřednickou vládu odmítl, což je hotovou věcí, může dál vládnout," zdůrazňuje pražský dopisovatel německého deníku a připomíná, že ústava prezidentovi nenařizuje, do kdy musí pověřit sestavením vlády dalšího premiéra.

"Zemanova ztroskotaná vláda tak může nerušeně vládnout až do příštích voleb - a přijímat rozhodnutí důležitá pro Zemana," uvádí server. Za taková rozhodnutí považuje jmenování velvyslanců, které prezident dosud neúspěšně prosazoval, jako bývalou první dámu Livii Klausovou na post ambasadorky na Slovensku.

"Vláda by se mohla věnovat i dalším oblíbeným Zemanovým tématům. Prezident by rád viděl zvýšení minimální mzdy a chtěl by přihrát vysoce lukrativní zakázku na výstavbu kontroverzní jaderné elektrárny Temelín česko-ruskému konsorciu," poznamenává Die Welt.

Jako jediné řešení pro parlament, jak zabránit samostatnému postupu Zemana, vidí list rozpuštění Poslanecké sněmovny a předčasné volby. "K tomu ale potřebuje třípětinovou většinu, která momentálně není jistá," míní.

"Jmenování Rusnoka by mohlo vést ke konfliktu s odcházející středopravou vládou," soudí rovněž server Rheinische Post. "Rusnok předem platil za Zemanova favorita na tento post. Nyní má vést kabinet, který má vyvést Česko z těžké politické krize, s níž se země v současnosti potýká," konstatuje rakouský Kurier podobně jako německý Süddeutsche Zeitung nebo server magazínu Der Spiegel. "S vysokou pravděpodobností ale nemůže počítat s důvěrou parlamentu," předpovídá rakouský Der Standard.

Střet s koalicí

Podle agentury Reuters se Zeman pustil do střetu se stávající středopravou koalicí stran. Tento krok podle Reuters zřejmě prodlouží politickou nestabilitu v zemi, protože stávající koalice oznámila, že nový kabinet nepodpoří. Tím pádem nové vládě hrozí, že nezíská důvěru parlamentu.

Podle korespondenta BBC Roba Camerona se tak v Česku rozpoutal boj mezi prezidentem a parlamentem, jehož názor nemusí hlava státu díky ústavě respektovat. Zeman se rozhodl vzdorovat jak dosavadní vládní koalici usilující o novou šanci na sestavení vlády, tak levicové opozici požadující předčasné volby.

"Vleklou politickou krizi" očekává v Česku polský list Gazeta Wyborcza. "Hodně nasvědčuje tomu, že pokud se prezident nedohodne s parlamentem, Česko čeká delší politická krize," píše deník v poznámce k Zemanovu rozhodnutí jmenovat premiérem Rusnoka.

Světové tiskové agentury si dnešního jmenování nového českého ministerského předsedy hojně všímaly, ale vesměs se vystříhávaly komentářů.

V úterý bylo na Hradě dusno. Prezident se při jmenování Rusnoka zapotil:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video