Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nesmysl, provokace a rétorika Jakeše. Vůdci protestů se pustili do Zemana

  20:40aktualizováno  20:40
Výroky Miloše Zemana, že zásah SNB na Národní třídě 17. listopadu 1989 nebyl „nestandardní masakr“ a „žádná krvavá řež“, rozzlobily někdejší studentské vůdce protestů. Marek Benda, Michael Kocáb a Václav Bartuška je označili za nesmysl, rétoriku Miloše Jakeše i za cílenou provokaci.

Kordon VB zablokoval dav na Národní třídě, z druhé strany na něj tlačily transportéry. Pak začalo brutální mlácení. | foto: Antonín Nový

Podle tehdejších vůdců studentské obce prezident hrubě přestřelil. „Oba výroky jsou nesmysl, zjednodušeně řečeno. Zákrok byl nestandardní, ne že ne. To, že probíhala řada demonstrací během celého roku, že byly poměrně nekompromisně rozehnány, je sice pravda. Poprvé se však stalo, že esenbáci protesty uzavřeli a každého, kdo zůstal, ztloukli. V tom to bylo vysoce nestandardní. Nebyla to snaha vyhnat lidi, ale potrestat je,“ řekl iDNES.cz poslanec Marek Benda, tehdejší čelný představitel studentů. 

OBRAZEM: Projděte si po 25 letech místa událostí listopadu 1989

Zeman kontroverzní výrok přednesl na sobotní rozpravě s Václavem Klausem. „Přátelé, nebyla to žádná krvavá řež, nebyl to žádný nestandardní masakr, byla to jedna z ‚x‘ demonstrací,“ dodal a upozornil, že na demonstraci byl. Skutečnou revoluci podle něj nastartovala až nepravdivá zpráva o smrti studenta Šmída, která v lidech vyvolala pozdvižení, protože přišla právě na výročí 17. listopadu 1939 (více o výrocích Zemana si můžete přečíst zde).

Zapravdu Bendovi dává i další účastník protestů Michael Kocáb. Na adresu výroků Zemana je však ještě kritičtější. „Zeman se vydal cestou provokace. Libuje si v šokantních výrocích, kterými chce změnit trendy. Ze strany pana prezidenta se jedná jen o snahu bagatelizovat, podobně, jako to dělá například Milouš Jakeš,“ myslí si Kocáb a dodává, že události ze 17. listopadu rozhodně byly tím rozhodujícím bodem sametové revoluce. „Od 17. listopadu se začaly události rojit, což dokládá například vznik Občanského fóra 19. listopadu,“ připomíná.

Velký rozhovor s Jakešem o tom, jak vidí listopadové události po 25 letech:

Šmíd zlomovým momentem nebyl

Další z revolučních studentských vůdců Václav Bartuška zastává poněkud mírnější pohled. Od jiných demonstrací z Palachova týdne se podle něj zásah policie lišil zejména v nasazení obrněných vozů.

Vymyšlená smrt Šmída

Martin Šmíd byla fiktivní oběť policejního zásahu proti studentské demonstraci 17. listopadu 1989, která započala Sametovou revoluci. Fámu přinesla Drahomíra Dražská, vrátná na vysokoškolských kolejích v Praze-Troji. Disident Petr Uhl této dezinformaci uvěřil a předal ji rádiu Svobodná Evropa, které ji odvysílalo. Zabitou obětí měl údajně být student Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Na dané škole studovali dva lidé tohoto jména, ani jednomu se však 17. listopadu nic nestalo.

Zdroj: Wikipedia

„Je to strašně individuální. Záleželo na tom, kdy vás zbijí a kdy ne, kdy dostanete ránu od vodního děla a kdy ne. Pro toho, komu na Národní třídě zpřelámali žebra nebo poranili páteř, ale asi budou slova pana Zeman připadat poněkud zvláštní,“ uvedl pro iDNES.cz.

Všichni se shodují, že Zeman zcela přešlápl i s výrokem na adresu studenta Šmída. Informace o jeho smrti podle nich rozhodně nebyly tou zlomovou událostí. „Rozhodnutí, že se studenti zapojí do generální stávky, padlo v sobotu ráno (18. listopadu 1989) v deset hodin,“ vzpomíná Benda.

Informace o údajné smrti Šmída přitom přišly až ve večerních hodinách. Tato informace tak spíše přiživila bojovnost lidí, jak ostatně potvrdil i Bartuška. „Smrt studenta určitě akcelerovala spoustu lidí a dodala jim odvahu,“ sdělil.







Hlavní zprávy

Přestěhovali jste se?
Přestěhovali jste se?

Nové kamarádky v okolí najdete na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.