Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pro diktátory světa musí být akce v Sýrii tvrdá, vzkázal šéf NATO

  17:30aktualizováno  17:30
Reakce světového společenství na útok chemickými zbraněmi v Sýrii musí být tvrdá a sloužit jako jasný vzkaz všem diktátorům, kteří by chtěli v budoucnu zakázané látky použít, prohlásil šéf NATO Anders Fogh Rasmussen. Osmadvacítka spojenců včetně Česka považuje útok za "otřesný a neomluvitelný". Ohledně reakce a případné vojenské intervence však jednotná zdaleka není.

Protiraketový systém Patriot | foto: NATO Photos

"Pozice NATO je jasná. Chemický útok, který se odehrál 21. srpna u Damašku je otřesný a nedá se omluvit. Útoky, které stály životy stovky žen, mužů a dětí, nelze ignorovat. Existuje důvod, proč jsou chemické zbraně v civilizovaném světě zakázané. Jsou odporné, barbarské a nemají místo v 21. století," prohlásil generální tajemník NATO Rasmussen v bruselské centrále.

Severoatlantická aliance se s vývojem situace v Sýrii zaměří především na obranu jihovýchodní hranice, tedy hlavně své členské země - Turecka. Připomněl, že NATO rozmístilo na tureckém území u syrských hranic několik baterií protiraketových střel Patriot. "Ujišťuji, že jsme připravili už veškeré plány, abychom zajistili ochranu tureckého území a obyvatel, takže nevidím potřebu k rozmísťování dalších zbraňových systémů," uvedl Rasmussen.

Samo Turecko by se k případné vojenské akci proti syrskému režimu podle tureckého premiéra Erdogana připojilo. Intervenci si dovede představit i bez shody v OSN a dokonce nabádá, aby vojenská operace vedla přímo ke svržení syrského prezidenta Bašára Asada.

Šéf NATO zopakoval, že vše nasvědčuje tomu, že za chemickým útokem na předměstí Damašku stojí syrský režim. "Způsob, jakým byly útoky provedeny, ukazují, že je za ně odpovědný syrský režim," řekl s tím, že ohledně dalšího vývoje situace budou uvnitř NATO dál intenzivně pokračovat vzájemné konzultace mezi členskými zeměmi.

Systém patriot - infografika

Systém patriot - infografika

Ačkoliv Aliance jako celek chemický útok odsoudila, na adekvátní reakci se zřejmě neshodne. Ostatně, pokud by členské státy měly stejný názor, už dávno by ho celý svět znal.  Nejednotnost mezi spojenci připustil i Rasmussen. "Jako bývalý premiér chápu rozhodnutí některých členů Aliance. NATO je spojenectví demokratických zemí," uvedl.

Americký plán na omezené vojenské údery na vojenské cíle v Sýrii otevřeně s evropských členů podpořily jen dvě země - Francie a Turecko. Naopak státy v čele s Německem a Itálií daly jasně najevo, že bez mandátu OSN do vojenské akce nepůjdou. A podobně je na tom i Británie, která původně plán Washingtonu podpořila (více čtěte zde). "Je jen na jednotlivých členech se rozhodnout, jak budou na použití chemických zbraní reagovat," konstatoval Rasmussen.

Útok na Turecko

I přes nejednotnost Aliance jako celku, vyžaduje chemický útok v Sýrii podle něj tvrdou odpověď. "Myslím, že by to byl jinak nebezpečný signál pro diktátory na celém světě, že mohou chemické zbraně libovolně používat a nic se jim nestane," prohlásil Rasmussen s tím, že chemické zbraně jsou velmi specifické.

Patrioty v Turecku

  • NATO rozmístilo v Turecku 6 baterií střel Patriot počátkem roku v reakci na situaci v Sýrii. Ze syrské strany totiž několikrát přilétly do Turecka dělostřelecké granáty a syrská protivzdušná obrana sestřelila také jednu tureckou stíhačku.
  • Jde o vysoce mobilní raketový systém využívající střely dlouhého doletu typu země-vzduch s operačním dosahem až 160 kilometrů. Systém Patriot začala vyvíjet americká společnost Raytheon už počátkem 60. let. Od roku 1984 je ve výzbroji armády Spojených států.
  • Systém umožňuje likvidovat taktické balistické rakety, střely s plochou dráhou letu i letadla. Osvědčil se například v roce 1990 během první války v Perském zálivu, kdy chránil koaliční jednotky před iráckými raketami typu Scud.
  • Mimo Spojené státy využívají systém Tchaj-wan, Egypt, Izrael, Japonsko, Kuvajt, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Z evropských spojenců mají střely k dispozici Německo, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Řecko.

"Chápu, že se lidé ptají, proč je to tak rozhodující faktor, neviděli jsem už v minulosti sto tisíc lidí zabitých konvenčními zbraněmi? Ano, viděli. Ale použití chemických zbraní je něco jiného, svým charakterem jsou to nástroje masového ničení. To je důvod, proč jsou zakázány mezinárodními konvencemi".

Rasmussen také potvrdil, že pokud se některé členské země rozhodnou pro vojenské řešení, mohou pro akce využít blízké vojenské základny v Turecku i Řecku. Nastínil rovněž možný scénář, pokud by Sýrie "na oplátku" případnému americkému úderu vypálila například balistické střely na Turecko.

V takovém případě by se totiž mohlo jednat o takzvaný článek 5 Washingtonské smlouvy, který hovoří o tom, že útok na jednoho člena Aliance je zároveň útokem na všechny spojence.

"Skutečnost, že jsme rozmístili v Turecku střely Patriot, by měla mít sama o sobě na případného agresora odstrašující efekt. Pokud by bylo (Turecko) napadeno, pak by šlo o útok na jednoho spojence a útok na celé NATO a celá Aliance by rozhodla o postupu," uvedl Rasmussen.

Trpící Syřané po chemickém útoku v Damašku


Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.