Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nejvyšší soud couvá: Zabití zloděje je vraždou, když je na útěku

  • 1588
Nejvyšší soud zmírnil svůj výrok o tom, že zabití zloděje je vždy vraždou. Týká se to jen těch případů, kdy je zloděj na útěku. Ostatní obdobné kauzy je třeba posuzovat individuálně. Ministerstvo spravedlnosti navíc obdrželo už tři stížnosti, které verdikt Nejvyššího soudu napadají.

Rozhodnutí, které Nejvyšší soud v úterý zveřejnil, souviselo s případem Karla Bašty. Ten vystřelil na auto, o němž se domníval, že v něm od jeho sběrny kovů ujíždějí zloději. Verdikt soudců, že se pro příště mají takové případy posuzovat jako vražda a ne jen jako zabití, vyvolal značnou reakci.

(Ne)zabij svého zloděje. Blogeři iDNES.cz na horké téma

A Nejvyšší soud zřejmě tato odezva překvapila. Jeho mluvčí proto rozeslal doplňující vysvětlení. "Stále platí, že každý má právo chránit a bránit svůj život, zdraví i majetek a v krajním případě (při dodržení zásad nutné obrany) i se zbraní v ruce," napsal mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.

Verdikt se podle něho týká jen takových případů zabití zloděje, které jsou útoku Karla Bašty velmi podobné.

Případ Karla Bašty

12. března 2009 upozornil bezpečnostní systém Karla Baštu, že se do jeho sběrny v Ivančicích na Brněnsku někdo vloupal. Dvaapadesátiletý myslivec, se právě chystal na obchůzku revírem. Ke kovošrotu dorazil se zbraní a na rozjíždějící se vůz zlodějů dvakrát vystřelil.

První výstřel zasáhl dveře auta a řidiče zranil na noze. Druhým Bašta trefil skleněnou výplň zadních dveří. Broky zasáhly do hlavy mladou spolujezdkyni, kterou připravily o oko a druhé jí velmi vážně poranily. Dívka později podíl na krádeži odmítala.

"Rozhodnutí Nejvyššího soudu o vraždě a zabití zloděje se týká jen případů, jako byl ten posuzovaný z Ivančic, kdy majitel sběrny druhotných surovin střílel na už ujíždějící vozidlo, ve kterém tušil zloděje. Zjednodušeně řečeno, nelze usmrtit zloděje, který prchá z místa činu a v krádeži již nepokračuje, protože by se nejednalo o obranu majetku, ale o pomstu," vysvětlil Knötig.

Nejvyšší soud rozhodl v případu Karla Bašty už loni v srpnu. Následující měsíce ale kolegium soudců připravovalo nyní zveřejněné stanovisko, které se týká i jiných podobných případů.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil se k verdiktu nyní nechce vyjadřovat, protože jeho úřad řeší v tomto případě tři podněty na porušení zákona. 

"Naši experti je posuzují a my v nejbližší době rozhodneme, zda podáme stížnost pro porušení zákona v této věci na Nejvyšší soud. Bude samozřejmě záležet na Nejvyšším soudu, jak celou věc posoudí, zda vezme v potaz naše argumenty," řekl iDNES.cz Jiří Pospíšil,

Mluvčí ministerstva spravedlnosti upřesnila, že už 13.prosince 2010 obdrželi podnět přímo pana Bašty, 3. února 2011 podnět starosty města Ivančice, kde pan Bašta žije, a dále 9.února 2011 dopis diváka pořadu Soukromá dramata. "Ten jsme připojili jako doplněk k podnětu pana Bašty," uvedla mluvčí ministerstva Tereza Palečková.

Každá smrt zloděje musí být posouzena individuálně

Rozhodnutí Nejvyššího soudu zaskočilo především právníky. Považují ho přinejmenším za unáhlené. "Překvapilo mě vyjádření, že každé zabití zloděje je vraždou. Podle mého názoru je to nesmysl a nedá se to brát 'ad hoc'. Vždy mohou být další faktory, jako například únava, stres. Je třeba každý případ posuzovat individuálně," řekl advokát Jaroslav Ortman.

Podobný názor má i bývalý ministr vnitra a advokát Tomáš Sokol. Podle něj by se soudci nemuseli novým verdiktem Nejvyššího soudu striktně řídit. "Z judikatury je možné vybočit, pokud jsou k tomu důvody. A to se týká i případů nutné obrany, které jsou velice individuální. Generalizovat v těchto věcech není dobré a navíc matoucí," uvedl Sokol.

Předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček naopak řekl, že obecně lze v českých a evropských právních podmínkách souhlasit s tím, že nelze zastřelit zloděje.

"Jde o to porovnat právo na ochranu svého majetku a soukromí na straně jedné a právo na život na straně druhé. Samozřejmě právo na život je mnohem silnější a výraznější,  takže je třeba vždy pečlivě zkoumat, do jaké míry lze právo na život ohrozit. Já jsem přesvědčen, že tento judikát platí, ale dovedu si představit individuální a specifické okolnosti, které by mohly vést k opačnému výkladu," uvedl Sváček.

, ,

Video