Reakce na příspěvek ohledně homosexuálů

Článek pana Bronislava Šimoníka s titulem " Proč zvláštní zákon pro homosexuály" na mě zapůsobil jako špatný vtip. Je psán v duchu přehnané obecnosti a ignorace něčeho jiného. Argumentovat tím, že jestliže se homosexuálové cítí být rovnocennými v naší společnosti, pak k tomu nepotřebují dodatečné zákony, je vyloženě nemoudré. Homosexuálové samozřejmě jsou součástí naší společnosti a je tomu tak od vždy, ale rovnost před zákonem mezi nimi a heterosexuály v žádném případě neexistuje. Jestliže nemohou dědit, uzavírat svazky, těšit se ze společného života podepřeného ze strany státu, pak je to podle mého názoru nerovnoprávnost.

To, že pan Šimoník říká, že nepřijetím se nestala žádná tragedie, je pravda. Nestala se tragédie, nýbrž křivda na lidech, kteří si to nezaslouží, protože je někdo omezuje kvůli jejich vlastnostem apriori daným. Pan Šimoník pravděpodobně nikdy nespatřil homosexuála, jinak by věděl, že to jsou často přátelštější lidé než kdokoli jiný.
   Pan Šimoník je však pravděpodobně odborníkem i v politické branži. Smělé tvrzení o tom, že předložený návrh byl stejně špatný jako ostatní zákony předložené vládou, je k smíchu. Zákon byl dlouho vypracováván, několikrát čten v Poslanecké sněmovně a to, že nebyl přijat, je velká chyba. Předem vyloučená možnost adopce dítěte, onen nejspornější bod v otázce homosexuality, dávala šanci, že zvítězí rozum a znalost zmiňované minority nad předsudky a dogmatismem. Bohužel se tak nestalo. Věřím, že homosexuálové se jednou dočkají. Zároveň věřím, že jsou trpěliví. Musí být. Složení dnešní politické elity ( a jak vidno i společnosti) jim zatím nepřeje život plnohodnotně společenský, intimní a už vůbec ne sexuální.