Na novém dokumentu pracovalo pět stálých členů Rady bezpečnosti plus Německo. Státy chtějí potrestat Írán za to, že neodstoupil od svého nukleárního programu.
Nové sankce zostří ty, které Rada uvalila na Írán už koncem prosince. Teherán je ale ignoroval a v nukleárním programu pokračuje dál. - více zde
Rada nyní Íránu zakáže vývoz zbraní a zmrazí zahraniční majetky dvaceti osmi jednotlivců a firem spojených s jaderným programem. Třetina postižených je prý ve spojení s íránskými Revolučními gardami. Sankce se mají dotknout i státní banky Sepah.
Dokument také vyzývá k omezení finanční pomoci a půjček ze zahraničí.
Írán se k sankcím staví odmítavě. "Nátlak a zastrašování nezmění politiku Íránu," reagoval na rozhodnutí Rady bezpečnosti ministr zahraničí Manúčehr Mottak. "Írán nehledá konfrontaci ani nechce nic víc, než svá nezadatelná práva," dodal.
Jednomyslná volba za malé ústupky
Hlavní mocnosti chtěly, aby postoj patnáctičlenné Rady bezpečnosti vyzněl jednoznačně. "Jsme připraveni dosáhnout jednomyslné volby," prohlásil britský velvyslanec Emyr Jones Parry.
Hlasování v poměru 15:0 se jim nakonec vydařilo, stejně jako u předchozí rezoluce. To předpokládalo, aby proběhla diskuse i se státy, které v Radě nemají stálé místo. Jihoafrická republika do finálního dokumentu protlačila náznak vstřícnosti a finanční pomoc, pokud se Írán podvolí.
Významnější zásah se podařil Indonésii a Kataru - do preambule dokumentu prosadily zmínku o bezjaderném Blízkém východě. Tomu se bránily Spojené státy, které dlouhodobě podporují neoficiálně nukleární Izrael.
Ahmadínežád zůstal doma
Jednání Rady bezpečnosti se měl účastnit íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. Do New Yorku ale neodcestoval, protože údajně dostal víza od Američanů pozdě. Americká strana pochybení odmítla. Jednání se místo něj zúčastnil ministr zahraničí Manúčehr Mottak. - více zde
Írán sporné aktivity vytrvale brání a argumentuje tím, že jaderné elektrárny potřebuje výhradně na výrobu elektřiny, nikoli k vojenským účelům.
