Razii v sídle opoziční prokurdské strany HDP potvrdila její mluvčí Bermali Demirdögenová agentuře DPA. Policie podle ní zabavila mimo jiné počítačové disky a laptopy.
V noci prohledala turecká policie také byty 17 osob v Istanbulu. Zda šlo o členy strany HDP média neuvedla. Státní agentura Anadolu oznámila, že v Istanbulu zatkla 17 lidí v rámci operace proti zakázané PKK.
Turecká vláda považuje stranu HDP za politické křídlo kurdských separatistů, proti nimž vede od loňska ofenzivu na jihovýchodě Turecka. Tam zahynula ve středu večer při dvou atentátech proti tureckým bezpečnostním složkám ve městě Diyarbakir a Kiziltepe desítka lidí, včetně civilistů. Vláda z útoků viní PKK. Strana HDP útoky již ve středu odsoudila.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v minulosti opakovaně vyzýval k tomu, aby byli poslanci HDP postaveni před soud. Vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) též navrhla nedávno přijatý zákon o ústavních změnách umožňujících zrušení imunity nejméně 138 z 550 tureckých zákonodárců, proti nimž ve sněmovně leží podněty k trestnímu stíhání. Nejvíce postižena bude právě HDP, která může přijít až o 50 z 59 poslanců.
Minulo neděli svolal turecký prezident do Istanbulu masovou demonstraci, na níž chtěl manifestovat jednotu tureckého lidu. Pozval na ni i zástupce dvou opoziční stran, představitelé HDP jako jediní z parlamentních opozičních stran pozváni nebyli.
Školství už propustilo více než 27 tisíc lidí
Turecké ministerstvo školství zrušilo po červencovém pokusu o převrat smlouvy více než 27 000 zaměstnanců. Informovala o tom agentura Reuters. V rámci popřevratových čistek již přišlo o práci také téměř 3500 soudců a prokurátorů, dnes má nejvyšší soudní rada podle deníku Hürriyet rozhodovat o propuštění dalších 2851 soudců a prokurátorů.
„Celkem 27 424 zaměstnancům škol a školských institucí bylo zrušeno pracovní povolení kvůli tomu, že jsou součástí paralelních struktur. Tito lidé už nebudou moci pracovat ani ve státních ani v soukromých vzdělávacích institucích,“ uvedl ve čtvrtek turecký ministr školství Ismet Yilmaz.
Paralelními strukturami označuje turecká vláda příznivce, i jen domnělé, sociálního hnutí Fethullaha Gülena, jehož viní ze zosnování červencového pokusu o puč v Turecku. Pětasedmdesátiletý islámský duchovní, který žije v USA, obvinění ze snahy svrhnout vládu odmítá. Vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana pronásleduje Gülena a jeho příznivce dlouhodobě, po pokusu o puč akce proti nim ještě zintenzivnila.
V rámci čistek přišlo po pokusu o puč o práci několik desítek tisíc policistů, soudců, učitelů i několik desítek novinářů. Téměř 30 000 lidí bylo zatčeno, 22 000 z nich zůstává ve vazbě.
O práci v posledním měsíci přišlo i kolem sta zaměstnanců ministerstva zahraničí, dalších několik stovek je prověřováno. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu uvedl, že vláda pátrá po několika diplomatech, kteří byli povoláni z ciziny do vlasti a nevrátili se.
Ve čtvrtek řekl agentuře Reuters nejmenovaný turecký činitel, že uprchli tři vojenští přidělenci na zastupitelských úřadech v zahraničí. „Víme, že dva vojenští atašé v Řecku se snažili utéct. Dostali jsme informaci, že možná uprchli do Itálie,“ uvedl turecký úředník. Třetí pohřešovaný je podle něj atašé z turecké ambasády v Bosně. Tamní ambasáda ale oznámila, že její jediný vojenský atašé nebyl povolán do Ankary, ani nezmizel, nýbrž dělá svou práci jako obvykle.
Turecká vláda v souvislosti s pokusem o puč stále pátrá po celkem 160 členech armády, včetně devíti generálů.
