David Rath

David Rath | foto: iDNES.cz

Sněmovnu Rathovi otevřeli voliči, právo zabouchnout dveře nemá nikdo

  • 470
Případ Rath odhalil mezeru v českém právu. Poslanec zavřený ve vazební věznici se domáhá účasti na jednání Sněmovny. Soud ho ale poslal do vazby, i kvůli případnému maření vyšetřování. České zákony ovšem neurčují, kdo má v takovém případě rozhodnout.

Bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová uvedla, že taková záležitost není nikde upravená, a tak ani není zakotveno, kdo má v takovém případě rozhodnout.

"Obecně platí, že i když zvolený člověk sedí někde ve vazbě, tak mu zůstává mandát včetně práva a povinností, které z něj vyplývají.  Mandát dostal ve volbách od voličů a já si nedovedu představit, že by se někdo postavil nad voliče bez toho, že by k tomu měl zákonné, ústavní zmocnění," řekla iDNES.cz Wagnerová.

Rathova aféra

Také odborník na Ústavní právo Josef Blahož z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR říká, že Rathovo právo na účast při jednání Sněmovny je velmi silné. Zároveň jsou tu ale podle něj důvody vazby.

"Bylo by nutné, aby vyšetřovací orgány prokázaly, že ty důvody jsou natolik naléhavé, že by v Poslanecké sněmovně mohl mařit vyšetřování, aby mu mohla být účast odepřena," řekl Blahož.

"Jako právník si ale dost dobře nedovedu představit, jak by mohl mařit vyšetřování pouhou účastí na jednání Sněmovny," dodal.

Soud, který rozhodoval o vazbě, tvrdí, že by Rath na jednání Sněmovny docházet neměl. "Co se týče jeho práva účastnit se a hlasovat na jiných jednáních Sněmovny, soud je přesvědčen, že v tomto případě,  přinejmenším po dobu trvání důvodů vazby koluzní, převažuje veřejný zájem na tom, aby nebyl zmařen účel trestního řízení, nad právem tohoto poslance fakticky vykonávat svůj mandát," uvedl mluvčí Okresního soudu v Ústí nad Labem Jan Tichý.

David Rath přitom už tlumočil prostřednictvím právníka, že se jednání hodlá účastnit. "Chce se účastnit všech zasedání, chce hlasovat o zákonech. Prostě chce svůj mandát dál vykonávat," řekl v rozhovoru MF DNES právník Adam Černý. (více zde)

Pokud by Rathovi byla účast znemožněna, je pravděpodobné, že by se bránil u soudů. Je otázkou, jaký by jeho případný úspěch měl vliv na přijatá rozhodnutí bez jeho účasti. "Byl by asi rozdíl mezi tím, jestli byl rozdíl jednoho nebo více hlasů. Nechci o tom ale spekulovat, je to předčasné," uvedla Wagnerová.

V minulosti už Ústavní soud o podobném problému jednal. V roce 1998 se nemohl volby prezidenta zúčastnit poslanec republikánské strany Miroslav Sládek, protože byl ve vazbě. Tehdy soudci uznali volbu Václava Havla za platnou.

David Rath není jediný, koho se podobný problém týká. Zatím nepravomocně byli v dubnu odsouzeni Vít Bárta k podmínce a Jaroslav Škarka ke třem letům vězení. Soudce Jan Šott navíc v rozsudku Škárkovi zakázal výkon funkce. Ukázalo se ale, že to zřejmě není možné. (více zde)

Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová už tehdy mluvila o možné změně ústavy. "Předkládám změnu ústavy, která umožní zbavit poslance mandátu, pokud bude pravomocně odsouzen, tak jako to umožňují i ústavy některých jiných zemí," uvedla.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video