Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šéf NATO přijede do Česka kvůli summitu a českým vojákům v Afghánistánu

  11:52aktualizováno  11:52
Další účast českých vojáků v misi v Afghánistánu a blížící se summit Aliance ve Walesu by měly být hlavními tématy schůzky generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena s českými představiteli příští čtvrtek v Praze.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen s americkým prezidentem Barackem Obamou. Spojené státy na evropské spojence tlačí, aby dále nesnižovali výdaje na obranu. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Rasmussen se má sejít se šéfy české diplomacie i obrany. Před blížícím se zářijovým summitem NATO v Cardiffu se cesty generálního tajemníka do členských zemí zintenzivňují. Mezi hlavní témata Rasmussenovy cesty do Prahy bude patřit právě příprava vrcholné schůzky Aliance, ale také možné zapojení českých vojáků do nové alianční mise v Afghánistánu.

Vůli k obraně máme, peníze ne, vzkazují vrcholní politici armádě

Podle informací natoaktual.cz chce české ministerstvo obrany znát vývoj situace ohledně příprav nové mise. "Připravujeme plán nasazení českých vojáků v zahraničních misích pro roky 2015 a 2016 a potřebujeme vědět podrobnosti," uvedl zdroj, který si nepřál být jmenován.

Na konci letošního roku skončí dosavadní mise a všichni alianční vojáci se stáhnou. Nová mise NATO v Afghánistánu má bezprostředně navázat. Má být nebojová a zahraniční vojáci se v ní mají zaměřit na výcvik a poradenství. NATO ale nemá s Afghánistánem doposud podepsány příslušné dohody. Afghánský prezident Hamíd Karzáí totiž odmítl podepsat bilaterální smlouvu s USA, která upravuje pobyt amerických vojáků na afghánském území a má být vzorem i pro dohodu s NATO. To značně komplikuje situaci a přípravy.

Výdaje na obranu:

  • Česká republika dá letos na obranu 1,08 % HDP. Mezi zeměmi NATO je to podprůměr (19. místo z 27 členů, kteří mají armádu).
  • Nejvíce v poměru k HDP dávají na obranu USA (4,1 %) a Británie (2,4 %).
  • Alianční závazek dvou procent plní ještě Řecko a Estonsko, blízko této hranici jsou Francie, Turecko a Polsko.
  • Rusko vynakládá na obranu 4,4 procenta HDP.

Zdroj: NATO, SIPRI

Rasmussen navíc přijíždí do Prahy v době, kdy Spojené státy tlačí na evropské členské země, aby dále kvůli rozpočtovým škrtům nesnižovaly výdaje na obranu. Sám Rasmussen v posledních týdnech několikrát vyzval evropské země, aby naopak i ve světle událostí na Ukrajině investice do obrany posilovaly.

České parlamentní strany sice nedávno u příležitosti 15. výročí vstupu česka do NATO deklarovaly, že udělají vše potřebné k zajištění obrany, nicméně ukazuje se, že vláda má v tuto chvíli jiné priority. Česko na obranu ročně vynakládá jen 1,08 procenta HDP místo dvou procent, jak se se vstupem do Severoatlantické aliance zavázalo.

Naprázdno vyšla také iniciativa bezpečnostního experta a poslance KDU-ČSL Ivana Gabala, který v souvislosti s diskusí poslanců o situaci na Ukrajině navrhl navýšit kvůli anexi Krymu rozpočet ministerstva obrany na příští rok o 8 miliard korun a v následujících letech až na úroveň 2 procent. Sněmovna jeho návrh odmítla.

A situace se zřejmě nezlepší ani v nejbližších letech, když v prvních návrzích státního rozpočtu pro příští rok má údajně ministerstvo obrany dostat méně než 42 miliard korun určených pro letošní rok.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.