Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rasmussen: Afghánistán předáme, ale čekají nás další mise

  7:50aktualizováno  7:50
Krize a konflikty ve světě mohou představovat hrozbu pro NATO a spojenci proto musí být připraveni zasahovat daleko za hranicemi svého území. Ve zvláštní hodnotící zprávě za loňský rok to uvedl generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen.

V Afghánistánu loni Aliance fakticky předala odpovědnost za bezpečnost v zemi místním. Koncem letošního roku mise skončí. | foto: PRT Lógar

V čele NATO to byl pro Rasmussena patrně poslední takový projev, kterým bilancoval aktivity spojenců za uplynulý rok. Rasmussenův mandát totiž v září vyprší a na postu jej vystřídá po pěti letech nový generální tajemník.

"Máme záznam o úspěch v náročných operacích a celosvětovém partnerství a budeme se i nadále přizpůsobovat, aby NATO bylo pružnější a efektivnější, aby NATO zůstalo základním zdrojem stability v nepředvídatelném světě," prohlásil Rasmussen.

Klíčem k tomu má být investování do správných schopností, udržování společných vojenských sil prohlubování spolupráce s partnery.

Připomněl, že vojensky bylo NATO loni aktivní na třech kontinentech. Tou nejdůležitější misí byl pochopitelně Afghánistán. Aliance loni prakticky předala zodpovědnost za bezpečí v zemi samotným Afgháncům. Podle Rasmussena afghánské bezpečnostní síly, které k dnešnímu dni čítají na 352 tisíc vojáků a policistů, měly loni "na starost 95 procent klasických a 98 procent speciálních vojenských operací.

Rasmussen připomněl, že přesně před rokem ještě bylo v Afghánistánu 105 tisíc zahraničních vojáků na 184 základnách po celé zemi. Na sklonku roku to bylo už jen 75 tisíc vojáků na méně než polovině základen. Poklesl také počet provinčních rekonstrukčních týmů - ze 22 na pouhé 4. "Afghánci také sami zodpovídají za většinu výcviku.

Jsme pružnější, ale...

Protipirátská operace kolem takzvaného Afrického rohu nebo bleskové rozmístění protiraketových střel Patriot na obranu Turecka před střelami ze Sýrie je podle Rasmussena důkazem, že se Aliance přizpůsobuje novým hrozbám velmi rychle. Varoval ale, že NATO je sice efektivnější a účinnější, než kdykoli v historii, ale spojenci budou muset "udržet tempo transformace".

Především jde o aktivní aktivní zapojení členských zemí do moderní kolektivní obrany. "Aliance musí investovat do zlepšování schopností vypořádat se s riziky a výzvami, jako je terorismus, pirátství, regionální nestabilita, balistické střely a kybernetické útoky," poznamenal.

Koncepce takzvané "Chytré obrany", kdy se na některých schopnostech a nákladech na ně podílí více spojenců najednou, ušetřila členským zemím finanční zdroje. Z řady takových projektů Rasmussen připomněl i iniciativu na vznik mnohonárodního střediska leteckého výcviku, kterou vede Česká republika.

Varování od Rasmussena zaznělo k evropským členům Aliance. Pomyslné nůžky ve výdajích na obranu mezi severoamerickými členy a Evropou se totiž loni dál rozevíraly.

Zatímco ještě v roce 2007 vydávaly USA na obranu 68 procent z celkových výdajů NATO, loni už podíl Američanů činil 73 procent. Stanovená 2 procenta HDP z evropských států Aliance loni na obranu vynakládaly jen čtyři země - Británie, Estonsko, Polsko a Řecko.

Autoři:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.